Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Dojemné video muže, který v pařížském hudebním klubu Bataclan přišel o svou ženu

 
čtvrtek, 19. listopadu 2015, 15:24

Zítra uplyne už týden od teroristických útoků ve francouzském hlavním městě, které stály život 129 lidí. V prsty tom mají bojovníci Islámského státu, jehož evropským buňkám nyní šlapou na paty policisté v celé Evropě. Pařížan Antoine Leiris se jich ale nebojí. Naopak svými dojemnými slovy vzdal hold své ženě, která zemřela v hudebním klubu Bataclan. Jeho příspěvek se na Facebooku šíří jako lavina a na základě toho vytvořené video se jistě stane symbolem svobody a jednoty v boji proti terorismu.

Český překlad

V pátek večer jste ukradli život výjimečné bytosti - lásce mého života, matce mého syna. Ale mou nenávist mít nebudete.

Antoine Leiris ztratil svou ženu Helenu během útoku v hudebním klubu Bataclan v Paříži. Od té doby má jeho vzpomínka na Helenu na Facebooku statisíce sdílení. 

Nevím, kdo jste, a nechci to vědět. Jste mrtvé duše. Pokud by nás Bůh, pro kterého zabíjíte tak slepě, vytvořil k obrazu svému, každá kulka v těle mé ženy by byla ranou v jeho srdci. Proto vám nedám ten dar v podobě nenávisti. Určitě jste ji hledali, ale odpovědět hněvem by bylo propadnutí stejné neznalosti, která z vás udělala to, čím jste. Chcete, abych byl vystrašený? Abych vrhal nedůvěřivé oči na mé spoluobčany? Abych obětoval mou svobodu za bezpečnost? Prohráli jste. Stejný hráč, stejná hra. Viděl jsem ji dnes ráno, konečně po těch nocích a dnech čekání. Byla stejně tak krásná, jako když odešla v pátek večer. Stejně krásná, jako když jsem se do ní před dvanácti lety šíleně zamiloval. Samozřejmě, že jsem zničený žalem. Tohle malé vítězství vám dám. Ale bude to krátkodobý žal. Vím, že s námi bude každý den a že se znovu všichni shledáme v ráji volných duší. Kam vy nikdy nebudete mít přístup. Jsme jenom dva, můj syn a já. Ale jsme mnohem silnější než armády na celém světě. V každém případě nemám více času na plýtvání pro vás. Musím se vrátit k Melvilovi, který se probouzí ze svého odpoledního zdřímnutí. Je mu jen sedmnáct měsíců. Dá si svou svačinu a pak si půjdeme hrát. Jako každý den. A každý den jeho života vás tenhle malý kluk urazí svou spokojeností a svobodou. Protože jeho nenávist také nemáte.

Napsal(a) Lukáš Dvořák

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Útok na záchranáře. Napadený muž skončil s...

  • Ještěd oslaví 44. narozeniny. Otevřou se...

  • Začínají Ruprechtické slavnosti. Nabídnou...

  • Lukáš Dvořák

Reklama
 
 

Kam dál?

Nález těla v nádrži v Andělské Hoře. Policie zatím zjišťuje totožnost muže

středa, 11. listopadu 2015, 12:56

Takové rušno, jako dnes kolem poledne, v Andělské Hoře na okraji Chrastavy dlouho nebylo. K místní nádrži se sjeli...

Ve středu se slaví svatý Martin, na bílém koni ale nepřijede

úterý, 10. listopadu 2015, 18:07

Ve středu se slaví svátek svatého Martina. Ten podle pranostiky přijíždí na bílém koni, což se mu v letošním velmi...

Smutný trend: Stoupá počet exekucí z důchodů i nemocenské

sobota, 29. srpna 2015, 18:11

Počet exekucí z důchodů stoupá, letos v pololetí jich bylo téměř 79.500, což je o 4150 víc než na konci loňska. Rostou...