Jsou, nebo nejsou noví řidiči dostatečně připraveni na samostatnou praxi?

Zajímavé výsledky šetření názorů čerstvých řidičů, učitelů autoškol a rodičů mladých řidičů na kvalitu řidičské přípravy zveřejnila společnost Goodyear EMEA. Sběr dat a jejich vyhodnocení probíhala v letech 2012-2014. Odpovídalo celkem 6 400 nových řidičů z 16 zemí, 2 334 učitelů autoškol z 15 států a 6 805 rodičů z 19 zemí. Zapojila se i Česká republika.

„Z výsledků vyplývá, že více než čtvrtina mládeže je přesvědčena, že by v řidičských zkouškách neuspěla, pokud by je musela skládat znovu. Polovina dotazovaných postrádá výcvik základních dovedností, jako je například řízení v noci," říká Martin Bednář z Akademie dopravního vzdělávání DEKRA. Na 47 % mladých řidičů se během výcviku nedozvědělo nic o řešení krizových situací. Pouze 54 % bylo seznámeno se zásadami ekonomické jízdy. Čtvrtina mladých řidičů v Belgii a Polsku se za volantem cítí nepříjemně za hustého deště a rovněž tak pětina francouzských, českých či nizozemských řidičů uvádí, že jsou si v těchto podmínkách velmi nejistí. Nicméně po mokré silnici jezdí třetina stejně rychle jako po suché. Nejčastějšími prohřešky, kterých se novopečení řidiči nejčastěji dopouštějí, jsou telefonování za jízdy, odesílání textových zpráv, brouzdání po internetu či sociálních sítích, rychlá jízda. Mladí muži jsou v tomto směru aktivnější než jejich ženské protějšky. Rovněž tak častěji přiznávají jízdu pod vlivem alkoholu či agresivitu za volantem.

Mladí Češi by mohli být ostatním vzorem, pokud se jedná o úspěšnost při prvním termínu teoretické či praktické části řidičské zkoušky. Nejčastěji uvádějí, že byli seznámeni se zásadami výměny defektního kola. Také nejvíce ze všech deklarují připravenost nazout kola se zimními pneumatikami při poklesu teploty vzduchu pod +7 stupňů Celsia – kladně odpovědělo celých 77 % dotázaných. Nejméně ze všech přiznávají, že nerespektují dopravní značky a světelné signály. Rovněž tak nejméně Čechů přiznalo nedání přednosti v jízdě. Mladí Češi se nebojí jízdy po zasněžených silnicích. Statečnější byli jen jejich švédští vrstevníci.

Dvě třetiny učitelů autoškol vidí hlavní příčiny nebezpečného chování začínajících řidičů v nedostatku jejich povědomí o možných následcích nehod.  A zastávají tak názor, že dnešní mladí lidé potřebují více výcviku zaměřeného na bezpečné řízení, neboť dnes existuje více podnětů odvádějících pozornost od řízení. Zhruba stejný počet učitelů říká, že současná generace začínajících řidičů vyrostla v hektické, netrpělivé společnosti. To je příčinou, že řídí nebezpečněji než předcházející generace. Na třicet procent instruktorů autoškol je přesvědčeno, že ve srovnání s předchozími generacemi pravděpodobně nebudou dnešní začínající řidiči respektovat rady, jež obdrželi během výcviku.

Budoucí čeští řidiči osobních automobilů před svou závěrečnou zkouškou absolvují v optimálním případě 500 kilometrů pod dohledem profesionálního učitele. Aby ovšem čerstvý řidič skýtal záruku, že zvládá potřebné základy samostatné a bezpečné jízdy, měl by v rámci praktické přípravy odjezdit alespoň 3 000 kilometrů a za volantem strávit přinejmenším 100 hodin. „Učitelům autoškol, jejich budoucím klientům i rodičům uchazečů o řidičské oprávnění lze proto vřele doporučit, aby se seznámili s výsledky provedeného průzkumu. Mnohá zjištění pro ně budou překvapující. Pokud k nim přihlédnou, bezpochyby to umožní zvýšit kvalitu řidičské přípravy i bezpečnost nováčků za volantem," uzavírá Roman Budský.