Indonésie - země požárů a palmového oleje

pondělí, 16. května 2016, 07:28

Loňský rok se Indonésie potýkala se zatím největší ekologickou katastrofou, která měla nedozírné důsledky. Jednalo se o mohutný požár, který způsobil nejenom ekonomické ztráty, ale též ztráty na životech lidí, zvířat a nevratně poškodil zdejší ekosystém. Celková škoda byla odhadnuta na více než 16 miliard dolarů, a zasáhla celou řadu odvětví od zemědělství a dopravu přes cestovní ruch až po lesnictví a průmysl.

Přestože se jednalo o vážnou krizi dotýkající se životního prostředí, média se jí nevěnovala v dostatečném rozsahu. Takový přístup se označuje jako nastolování témat neboli tzv. agenda setting. Podle Marshalla McLuhana se svět promění v globální vesnici prostřednictvím elektronických médií. A ruku na srdce, tato média mají značný vliv a moc vytvářet a ovlivňovat názory a postoje jednotlivců.

Požáry představují dlouhodobý a opakovaný problém, který sužuje Indonésii, nicméně palmový olej se začal skloňovat ve všech pádech až v souvislosti s loňským rokem.  Bylo by ale naivní si myslet, že za vše může tento produkt. Kdeže. Ruku v ruce s tím jde nefunkční a zkorumpovaná lokální veřejná správa, špatné hospodaření s lesy, absence přehledu o pozemkovém vlastnictví a v neposlední řadě touha po zisku (ano, je to tak, za vším hledej ženu peníze).

A možná řešení? Indonéský prezident a indonéská centrální vláda hned po tragédii přišly s řadou opatření a vyhlášek spočívajících např. v systému včasné výstrahy před požáry, zlepšení prevence, obnovy rašelinišť atd. Zádrhel spočívá v absenci sankcí a též v korupci lokálních vlád. Na konci roku 2015 mělo dojít k potrestání padesáti firem, které se podle šetření podílely na požárech. Nicméně o pár týdnů později soud zamítl žalobu na jednu firmu pro nedostatek důkazů (ve hře figurovala částka ve výši 565 milionů dolarů).

Jako vhodný nástroj se na začátku jevila politika nulového odlesňování indonéských pralesů, k níž se zavázalo před dvěma lety čtrnáct nadnárodních korporací. Podle výzkumu organizace Greenpeace minimum z nich změnilo svůj přístup a žádná z nich nemůže se stoprocentní jistotou říci, že v jejím dodavatelském řetězci nedochází k odlesňování. Nejhůře si vedou společnosti PepsiCo, Johnson & Johnson a Colgate-Palmolive (greenpeace.org).

Druhý problém představují samotní obyvatelé, kteří se často potýkají s chudobou, a tím pádem se pro ně vytvoření nové plantáže rovná práce s ohněm. Zde se jako možné řešení nabízí zapojení různých ekologických mezinárodních organizací s cílem osvěty a vstřícný postoj místních bank v podobě poskytnutí lepších úvěrových možností pro malé zemědělce.

A jaká je aktuální situace? Indonésie opětovně hoří a média tuto skutečnost opět „ignorují“. V březnu tohoto roku byl vyhlášen výjimečný stav v západní provincii Riau na Sumatře.

A co může udělat jednotlivec pro zlepšení tohoto stavu? Upřímně toho nezmůže moc. Existuje možnost podepsat petici a pak se vyhýbat produktům obsahující palmový olej. V tomto případě lze popřát hodně štěstí a trpělivosti, jelikož ho obsahuje řada výrobků, u kterých by to člověk neočekával, od potravin přes drogerii až po svíčky.

Napsal: Jiří Louda

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • V lese na Frýdlantsku kdosi odložil svázaná...

  • FOTO: Tragédie na okraji Liberce. Muž měl...

  • Policie hledá ženu z Hejnic. V neděli odešla...

  • Policie pátrá po muži z Liberecka, nezvěstný...

Reklama