Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Hejtman Půta: Taháme za záchrannou brzdu

 
úterý, 26. listopadu 2013, 20:15

Právě uplynul rok od chvíle, kdy se usadil Martin Půta do hejtmanského křesla Libereckého kraje. Za těch 365 dní zanechal v každém jiné pocity. Pro někoho je hejtmanem, který přinesl transparentnost a lidskost, pro jiného je to namyšlený chlápek, který dělá populistická gesta. Zhodnoťte si každý sám, jaký dojem na vás zatím udělal Martin Půta a tým jeho spolupracovníků z koalice Starostů pro Liberecký kraj a Změny.

Jak jste si za ten rok zvykl na vstávání? Přece jen Hrádek je od Liberce trochu dál.

Vstávám v šest, jako jsem vstával na radnici. Akorát tam jsem někdy přišel v sedm, někdy na osmou. Žádná velká změna. Snažím se občas vodit dcery do školy. Z Hrádku jezdí nějakých tisíc lidí denně do Liberce do práce na šestou, takže říkat, že brzy jezdím na úřad…

Dokážete jednoduše zhodnotit rok ve funkci hejtmana? Jaký ve vás převládá pocit?

Nejásám, občas si říkám, zlatý Hrádek, ale na druhou stranu si řeknu, že to je to, co jsem chtěl. Takže jsem vlastně spokojený. Baví mě to. Jezdím sem rád, většinou. Kancelář v Hrádku tedy byla hezčí, než krajský panelák, ale to je život.

Co považujete za největší úspěch vašeho dosavadního účinkování na kraji?

Celá oblast fungování kraje vůči veřejnosti – transparentnost, otevřenost. Myslím, že už se nám snad podařily všechny věci, které jsme slibovali. Ale samozřejmě je to pro mě stále otevřený prostor, a pokud přijdou věci, které by měly lidem umožnit kontrolovat vedení kraje, tak je budeme v dalších třech letech dělat.

A máte nějaké zpětné reakce lidí?

Když se bavím s lidmi, kteří mi jsou ochotní říkat pravdu, tak spíš popisují pocit z celkové změny atmosféry. Naše opatření jsou jednotlivá a fungují v nějakém součtu.

A co váš předvolební tahák, rozbité silnice. Jak se vám jezdí do práce? Po silnicích jsou stále vaše slavné cedule a také zůstaly na řadě míst díry.

Ano, to jsou. Občas, když máme setkání se starosty, tak se ptají, jestli si ty cedulky mají na silnicích nechat. Tak jim říkáme, že ano. Neříkali jsme, že rok po volbách budou všechny silnice opravené, naopak. Tenkrát v dokumentu, který k tomu vznikl, jsme psali, že je to dlouhodobá práce. Je potřeba nastavit nějaký systém. Je to otázka několika let, vzhledem ke stavu krajských silnic. Systém se nastavit povedlo. Soutěží se férově a otevřeně, šetří se peníze.

Naopak jsme zvažovali, že vyrobíme cedule s logem kraje a opravdu krajské silnice označíme. Pro normálního člověka je vyloženě nesrozumitelné, že některé cesty patří kraji, další obcím nebo státu. Nikdo se v tom nevyzná a zvlášť na malých vesnicích to funguje tak, že lidé jdou nadávat starostovi, který s tím ale nemůže nic dělat. Takže cedule tam zůstanou.

Když už jsme u těch soutěží, jak se vyvíjí tendr na autobusovou dopravu v Libereckém kraji?

Tendr na dopravu bylo sice dlouho omílané téma, ale ukázalo, že tak složité záležitosti nejde řešit čtyři dny před zastupitelstvem. Soutěž jsme zdědili v rozpracovaném stavu a jako opozice jsme kritizovali podmínky zadávacího řízení. Vadilo nám, že jsou napsány tak, aby se nemohl přihlásit skoro nikdo, pouze nějaká velká firma, ještě nejlépe regionální. Protože podmínky znevýhodňovaly i firmy zvenku. Nám se podařilo podmínky významně upravit, otevřít soutěž a půl roku probíhala diskuze v Radě kraje a v dopravním výboru. Když bylo těsně před schvalováním, tak nám koaliční partner řekl, že o tom hlasovat nebude a že to chce znova odložit. A já se přiznám, a říkal jsem to už po volbách, že nebudeme hlasovat dvacet trojkou (součet hlasů koalice v zastupitelstvu, pozn. red.) a u důležitých  věcí budeme hledat podporu napříč politickým spektrem.

Dopravnímu výboru jsme vyšli vstříc ve dvou věcech. Snížilo se stáří autobusů ze čtrnácti na dvanáct let, což považuju za pro cestující rozumný krok, a z pohledu ceny dopravy to není rozhodující. A pak v oblasti úpravy míst, kam budou autobusy zajíždět.

Ale je podstatné říci, že když jsme všechny tyto kroky udělali a schváliloje zastupitelstvo, tak paradoxně Úřad na ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že původní zadávací podmínky, připravené sociální demokracií, jsou v pohodě a mohlo se to klidně takto vysoutěžit. Takže se ukazuje, že tendr na dopravu rozhodně není problém, který je černobílý, kde by se dalo říci, že takto to musí být, aby to bylo férové a transparentní, a takto už to být nemůže.

Ale ta soutěž stále běží.

Ano, ta běží někdy od roku 2011, běží tam lhůty. Nyní je prodloužená lhůta do 4. prosince, kdy se mají otevírat obálky s nabídkami.

A pokud se najde nový dopravce, co to bude znamenat pro cestující? Můžou se těšit třeba na nižší ceny nebo větší pokrytí menších obcí? Na spoustu míst přestaly jezdit po poslední změnějízdních řádů autobusy téměř úplně.

Zatím se optimalizovalo Frýdlantsko, kde byla asi největší změna. Pokud se podaří vysoutěžit výrazně nižší cenu, tak je možné, že se část úspory odrazí v nižších cenách jízdného. Ale to se dá říci až ve chvíli, kdy bude nová smlouva. Ta bude desetiletá, takže by měla přinést stabilitu dopravců a obnovu vozového parku. Jedna z podmínek je, že část autobusů má být nízkopodlažní, tak směrem k cestujícím bude opět o něco vstřícnější než teď.

My dáváme na autobusovou dopravu 260 milionů ročně, tedy na dopravní obslužnost, a to je dlouhodobě neudržitelné. Částka se v posledních letech zvyšovala. Bude k tomu ještě docela složitá debata s obcemi.  

Ze své kanceláře vidítena Ještěd. Jak se vám líbí? Zůstává ve hře možnost, že by památku kraj koupil nebo se povedla jeho větší rekonstrukce?

Vedou se jednání, ale nedá se říci nic konkrétního. Radiokomunikace si podle mého názoru dobře uvědomují, že v dalších šesti letech bude jedna z posledních možností, jak na opravu nebo obnovu využít evropské fondy. Vzhledem k tomu, že soukromý vlastník může dostat nižší dotaci než třeba kraj, město nebo nějaká „ópéeska“, tak se řeší varianty, která z těch cest by byla nejlepší. Já osobně bych preferoval variantu, kdyby v tom projektu nebyl jenom kraj. Kraj má samozřejmě Ještěd ve znaku a je z mnoha částí kraje vidět, ale je to také liberecký symbol. Radiokomunikace tam chtějí dlouhodobě zachovat vysílače a mít expozituru, aby to byly jejich vysílače.  Z mého pohledu by proto byla vhodná spolupráce těchto tří subjektů v otázce, co s Ještědem dělat.

Ještěd je památka. Objevila se informace, že kraj příští rok nedá ani korunu na opravu jiných památek v obcích a městech. Je to poprvé za existenci kraje, kdy tyto peníze nebudou. Proč, když kraj lidově řečeno vyhazuje peníze na spoustu jiných, zbytečných věcí.

Je pravda, že kraj investuje do svých budov. Mimo jiné opravujeme za 23 milionů střechu na Vlastivědném muzeu v České Lípě, která by jinak spadla. Je ale také pravda, že se v dalších letech chceme věnovat především majetku kraje. Teprve když se rozpočet kraje bude schopen postarat o vlastní majetek, vlastní příspěvkové organizace, tak teprve tehdy budeme rozdávat peníze směrem ven. 

Od roku 2003 Liberecký kraj rozdal 2,1 miliardy korun na dotacích, což je jeden krajský rozpočet. Paradoxní na tom je, že kraj od roku 2003 rozdával peníze na dotacích a zároveň si bral úvěry na to, aby mohl opravovat vlastní silnice a vlastní mosty. A já tedy, i když vím, že to není úplně populární, jsem zastáncem myšlenky, že se má kraj nejdřív postarat o svůj vlastní majetek a teprve až bude hospodaření přebytkové, se můžeme bavit o tom, co podpoříme a co nepodpoříme. A jít cestou podporovat všechno, ale zároveň si nebýt schopen opravovat vlastní majetek, to bude muset dělat nějaká jiná koalice. Rozhodně ne koalice, ve které jsem hejtman.

Nebude pak smutné vídat krásné krajské budovy a všechny ostatní kolem budou zchátralé a rozpadlé?

Tomu sice rozumím, ale úplně stejně se dá podívat na hasičské jednotky, lesnický fond, sport… Ale je potřeba zopakovat, že to jsou věci, které jsou mimo kraj. A ty může kraj podporovat tehdy, když na tom bude tak dobře, aby mohl peníze z rozpočtu dát ven. A kraj na tom vroce 2014 tak dobře nebude. Protože se například o 47 milionů korun navyšují splátky našich úvěrů a také se poprvé bude příští rok platit 80 milionů spoluúčasti na povodňové škody z roku 2010, které se doteď vůbec neplatily.


"Když jsem si měl vybrat, jakého prezidenta budu mít na zdi v kanceláři, Masaryk byl jasná volba."

Za kolik má momentálně Liberecký kraj úvěry?

Nyní za 1,1 miliardy korun. 

Rok 2014 bude tedy úsporným rokem.

Kdybych to měl nějak porovnat, tak zatahujeme za záchrannou brzdu. Akorát že o dva roky později, než semělo zatáhnout. Protože pokud za brzdu nezatáhneme včas, můžeme se dostat do podobných problémů, jako má Liberec. Budeme se na sebe usmívat a rozdávat desetitisícové dotace a pak nás to jednoho krásného dne dožene.

Nemáte v rámci úsporných opatření v plánu pozastavit i nějaké projekty, které se nejeví tak podstatné?

Třeba Severočeské muzeum. Když se hlasovalo v radě o projektu na vytvoření nového vstupu, tak jsem byl hodně na vážkách. Ale přesvědčilo mě to, že kraj zaplatí pouze spoluúčast k evropským penězům. Kdyby to měl kraj platit ze svého, nedělalo by se to.

Ale třeba u Vlastivědného muzea, kdyby se střecha neopravila teď, tak už by nebyla. Je to úplně stejné dilema, jako u zateplení českolipské nemocnice. Nemocnice dostala dotaci a my mohli říct, že nebudeme platit spoluúčast, ať si vezmou úvěr. A v konečném důsledku by to bylo pro kraj ještě dražší, protože bylo jasné, že nemocnice nebude mít na splátky. Takže to stejně kraj jako ručitel zaplatí.

Já samozřejmě rozladění drobných žadatelů o dotace chápu. Ale obecní rozpočty na to letos dostaly poměrně významnou podporu ze státních peněz, v souvislosti se změnou rozpočtového určení daní. Nejsou tedy závislí jen na krajských dotacích. Naopak, starostové mi v poslední době spíš říkají, abychom raději opravovali silnice. Nepotřebují, aby radní přijel stříhat pásku na křížek, který dostal dotaci 20 tisíc, ale budou nadšení, když jim zaděláme díry v asfaltu.

Zmínil jste se o českolipské nemocnici. Resort zdravotnictví je od doby vašeho nástupu žhavé téma. Za dobu, co nastoupilo nové vedení kraje, se vyměnilo vedení liberecké a českolipské nemocnice i záchranné služby. O čem to vypovídá?

Především to vypovídá o tom, že přesto, že navenek vypadá zdravotnictví jako resort, kde je málo peněz, je naopak ve zdravotnictví peněz hodně. Ale je na to přisáto spousta lidí a firem, kteří nechtějí, aby veřejné peníze byly úplně pod kontrolou.


Na spoustu lidí to může působit tak, že přišla nová vláda na kraj, vyhodila lidi nepohodlné a na jejich místa dosadila své favority.

Samozřejmě to tak může vypadat.  Na druhou stranu výběrová řízení v obou nemocnicích rozhodovaly komise, ve kterých politici neměli většinu a nemělo tam ani vedení kraje většinu hlasů. Já osobně v žádné komisi nebyl. Podle informací, které mám, tak nové vedení českolipské nemocnice, i té liberecké, rozběhlo řadu racionálních kroků k tomu, aby firmy fungovaly, jak mají. A já bych byl rád, kdyby se nám jako jedna z věcí podařilo, aby k výměně managementu nedocházelo po každých volbách. Protože to je špatně pro nemocnice.

A co se týče odstraňování nepohodlných lidí. Tak každý člověk, který si vyplňuje daňový formulář a platí daně a má základní ekonomické povědomí, tak si může otevřít audit záchranné služby a položit sám sobě otázku, jestli by si nechal ředitele,který takto řídí organizaci, ve své firmě. Já bych si ho tam nenechal ani minutu.

Říkáte, že v nemocnicích nastartovali nová opatření. Znovu oživená výstavba nového areálu liberecké nemocnice za 3 miliardy se nejeví úplně úsporně.

To také není tak úplně nápad pana ředitele Nečesaného. To je spíš očekávání kolegia primářů, které podle mého vychází z racionální úvahy. Za 20 roků různých oprav se nainvestovaly stovky milionů korun, přitom každý, kdo do areálu přijde a není zrovna odborník na architekturu, chápe, že není zrovna ideální, takové lepení. Není třeba dodnes vyřešen urgentní příjem v nemocnici. Na onkologii se nyní bude kupovat drahý přístroj za sto milionů, a aby se tam vešel, musí se přistavit ke stávající budově. Takže z tohoto ohledu je potřeba naplánovat nějaký rozvoj krajské nemocnice.

Já jsem nikdy neřekl, že potřebujeme novou nemocnici, že má stát 3 miliardy.  Ale samozřejmě chápu očekávání doktorů, kteří jezdí jako špičkoví odborníci po celém světě a vidí, jak jinde věci fungují. Samozřejmě by byli rádi, kdyby se něčeho podobného dočkali tady. Teď je potřeba vydefinovat, jak má nemocnice vypadat za 20 roků. Z toho vyplyne, co nemocnice potřebuje. Musí se i debatovat s Libercem, říci si vzájemně, co je potřeba a také kolik to bude stát a kdo to zaplatí. A pak je potřeba naplánovat jednotlivé kroky. Navíc jsme v Liberci, a tak každá nová stavba bude vzbuzovat kontroverze. Z části racionální a z části iracionální. Je také potřeba mluvit s veřejností a domluvit se musí všichni tři akcionáři.

Ale i když to vypadá šíleně, je potřeba to pořádně projednat. Pokud to neuděláme, můžeme dalších deset roků jen lepit. A já bych se nerad dočkal toho, že za pár let přijdeme o některé ze zdejších center a nebudeme schopni mít nemocnici špičkové úrovně, jako tady nyní máme. To není na věky.

Obecně je neustále kritizován resort zdravotnictví a paní náměstkyně, a to už od počátku vaší vlády.

Je pravda, že resort zdravotnictví je předmětem největších sporů. Věřím, že se nám to podaří dostat do nějakého nového stavu a předpokládám, že náš koaliční partner si situaci sám pro sebe zhodnotí a věřím, že se podaří vše uklidnit. Zdravotnictví je obecně složitá problematika, protože argumentuje-li veřejně nějak politik a protiargumentují lékaři, je vždy složité v této argumentační válce vyhrát. Já bych byl rád, kdyby se válka přesunula do diskuze, což se například na záchrance za celý rok nepodařilo, a když se člověk podívá do auditu, tak je jasné proč.

Za celou dobu, co jste spolu s kolegy na kraji, panuje kolem poměrně útočná atmosféra, zejména vůči vaší osobě. Různé pomlouvačné časopisy a emaily. Čím to je?

Na to je jednoduchá odpověď. Liberecký kraj, jako jediný u nás, má ve vedení neparlamentní stranu. Podařilo se nám podle mého odstavit velké skupiny, které spolu drží ve velkých stranách, a které byly zvyklé se domlouvat mimo a pak už jen odhlasovaly. Proto je jasné, že jistá nervozita pramení tady z toho.

Pak do toho trochu promlouvá také Liberec. Protože atmosféra v krajském městě, v jeho zastupitelstvu, není úplně ideální a bohužel se to přenáší na kraj. Rok vládneme s 23členou koalicí s převahou jednoho hlasu a odmyslíme-li si výstupy některých kolegů, kteří se trochu předvádí pro internetový přenos, tak naprostá většina hlasování prochází naprostou většinou. A také se daří nacházet dohody s ostatními kluby.

Napsala Růža Rumělková
Foto Jaroslav Appeltauer

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Útok na záchranáře. Napadený muž skončil s...

  • Ještěd oslaví 44. narozeniny. Otevřou se...

  • Začínají Ruprechtické slavnosti. Nabídnou...

  • Lukáš Dvořák

Reklama
 
 

Kam dál?

Krajský lídr hnutí ANO Martin Komárek odpovídal na vaše dotazy

úterý, 22. října 2013, 16:10

Před blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Liberecká Drbna připravila online chat s...

Štěstí v neštěstí. Vylétl autem do lesa, nic se mu nestalo

neděle, 14. července 2013, 11:41

Víte, jak vypadá, když nad vámi stojí všichni svatí? Své by o tom mohl vyprávět řidič osobního automobilu, který v...