Vánoční výstava v Turnově vám představí nejkrásnější betlémy z Pojizeří

Lidovým betlémům a jejich tvůrcům z Pojizeří věnuje muzeum v Turnově svoji vánoční výstavu. Tato oblast je považována za jedno z nejvýznamnějších středisek betlémářství na území republiky. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí muzea Marcela Beranová. Výstava s díly ze sbírek zhruba deseti muzeí v regionu slavnostně začne v Turnově příští týden ve čtvrtek a potrvá do 26. ledna.

Na území Čech v minulosti vznikla řada betlémářských center s odlišnými typy jesliček. Pojizeří, hlavně jeho horská část, bylo typické výraznými betlémovými celky. „Byly to často i několik metrů velké scenérie na dřevěných podstavcích a speciálně tvarovaných papírových podložkách ve tvaru skal, pokrytých sušeným mechem, kůrou stromů, s množstvím romantických architektur, s figurami řezanými ze dřeva, nebo kašírovanými a papírovými,“ uvedla Beranová.

V dalších místech regionu se používaly i jiné materiály. Figury byly cínové a plechové, ze slámy a orobince, z těsta a chleba, z keramických hmot a ze skla. „K unikátním se řadí betlémy z drahých kamenů a minerálů místní provenience, figury tlačené do formiček z papírmaše nebo dokonce figury oblékané,“ dodala mluvčí muzea. Vedle mohutných děl s pohyblivými figurami, které často zaplňovaly celou rohovou část světnice, v regionu vznikaly i betlémy statické a skříňkové.

Ač jsou betlémy označované jako lidové, nejsou podle Beranové typickou ukázkou tradiční lidové kultury. „Mnohé z nich ani v lidovém prostředí nevznikly. Často je vyráběli drobní řemeslníci ve městech, od nichž lidé z vesnic betlémy kupovali na jarmarcích a trzích,“ uvedla Beranová. Proto je většina takových betlémů složena z figur několika autorů. Výjimkou ale nejsou ani betlémy kompletně vyrobené jedním člověkem, ještě v polovině 19. století tato díla vznikala podle uměleckých předloh. Hlavní inspirací pro jejich tvůrce byly ocelotisky nebo litografické archy s předtištěnými náměty.

„Betlémy, které se stavěly ve vesnických chalupách, tak byly z části malovány podle těchto vzorů. Z části se jednalo o hotová díla, která byla vyrobena ve výrobních střediscích zaměřených na výrobu betlémových figurek a jiného takzvaného poutního umění,“ řekla Beranová. Vedle toho však podle ní vznikala i autorská díla samouků, lidových malířů a řezbářů. „Kteří tvořili po večerech ve chvílích oddechu sobě pro radost a potěšení. Ti se inspirovali především životem kolem sebe,“ dodala mluvčí muzea.