V Liberci budou hrát flašinetáři sedmi zemí až do pátku

Hudební nástroj s nezvyklým pohonem uslyší lidé hrát na libereckém festivalu jen ve čtvrtek dopoledne na náměstí před radnicí. Důvodem je podle Volného náročná příprava k tomu, aby flašinet mohl vyluzovat tóny. "Parní stroj se musí roztopit a natlakovat a po skončení hraní se zase musí čekat až vychladne," uvedl organizátor Jiří Volný. Ostatní flašinety, které jejich majitelé přivezli na liberecký festival, jsou poháněné klasicky, ručním točením kliky. Mechanické hudební nástroje většinou umí čtyři až osm melodií.

Flašinetáře v dobovém oblečení mohou lidé potkat v Liberci nejen na náměstí u radnice, další vystoupení se uskuteční v opravovaném kině Varšava a kulturním centru Lidové sady. Stejně jako v předchozích letech i tentokrát někteří účastníci setkání přivezli hrací strojky staré i sto let, které stále fungují.

Festival se v létě koná v Liberci každoročně od roku 2010. Motivem k uspořádání akce bylo, že výroba flašinetů je s libereckým regionem spjatá. Nejznámější byla firma Riemer Kratzau, kterou v polovině 19. století založil v Chrastavě Augustin Riemer. Firma, jež dodávala flašinety, piana a orchestriony téměř do celého světa, zanikla po druhé světové válce, kdy byli její majitelé odsunuti do Německa.

Největší oblibě se flašinety těšily koncem 19. století a v první třetině 20. století, kdy se rozšířily do ulic, hospod a na lidové slavnosti. Na flašinety hráli váleční vysloužilci, invalidé a chudina. Většina písní byla o požárech, povodních, nešťastných láskách a vraždách, tedy o událostech, které měly na poutích a trzích upoutat pozornost posluchačů.