Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

ZÁPESNÍK #11: Pubertální pes

 
neděle, 8. dubna 2018, 08:28

Kambodža má už něco přes půl roku. Dávno přestala být tím roztomilým štěndem, za kterým se na ulici otočil úplně každej a myslím, že s ní trochu začíná mlátit puberta.

Koupila si stupidní motorkářskej šátek s lebkama, poslouchá rapovou muziku a možná začala i kouřit tu ďáblovu bylinu. Snad se nechytí špatné party a nezačnou společně okrádat lidi nebo šikanovat ostatní psy.

ČTĚTE TAKÉ: Další díly Zápesníku

Taky přestává souhlasit s tím, o čem jí tvrdím, že je správný a začíná mít svoje názory. Třeba když jí řeknu, ať něco nedělá, tak to sice chvilku nedělá, ale když ví, že nejsem nikde v okolí, tak se do zakázané činnosti s chutí pustí.

Kambodža je hrozně žravej pes. Furt by něco jedla. Ona se třeba nají a za půl minuty po jídle už se střídavě dívá na mě, na místo, kde jsou schovaný granule, na mě, na granule, na mě, na granule, až si někdy říkám, jestli bych jí fakt neměl přidat. Ale stejně dobře vím, že jí dávám víc jídla, než bych podle nějaké té tabulky na internetech nebo na balení od granulí měl.

Jenže ona žere i všechno ostatní kromě granulí. Jí spoustu věcí z chodníku a tak. O tom, že žere hovna už jsem někdy psal, ale tahle činnost ji baví pořád stejně. Nejhorší je, že si vybírá lidský hovna. A když už se dostane k nějaké takové dobrotě, tak je prostě neskutečně složitý ji zavolat od hovna ke mně.

Takže je jednoduché potkat nás v parku při následující situaci. Pustím Kambodžu na volno, ona si pobíhá a čenichá, pak pouteče třeba na třicet metrů ode mě a vběhne do keře, kde si předtím nějakej dobrák parádně vyprázdnil prcinu.

Kamina někde v dáli žmoulá hovno, který jí kape z koutku a dívá se na mě, jestli už jdu. No samozřejmě, že už jdu. Zatímco jdu, tak volám ke mě poď, ke mě poď a ona nejde a nejde. Proč by chodila, i kdybych jí dal tisíc pamlsků, nevynahradilo by jí to tu báječnou chuť hovna. Takže pak přede mnou utíká, protože už ví, že když po ní volám takhle dlouho a nepřijde, tak bude zle.

Tímto bych vás chtěl poprosit. Jestli někdy kadíte v parku, nestyďte se za to, je to každýho věc, ale sbírejte to po sobě. Já to po Kambodži taky sbírám. Díky všem.

Napsal(a) Ivo Spisar | Foto Ivo Spisar

Štítky blog, pes, Kambodža, Olomouc,

 


 

Kam dál?

ZÁPESNÍK 4#: Psí zápasy

středa, 14. března 2018, 07:35

Psí zápasy sleduju od té doby, co jsem si pořídil štěně fakt hodně často. Vypuknou většinou tehdy, když k nám přijde někdo se...

ZÁPESNÍK #2: Nehlaďte ji, žere hovna!

neděle, 11. března 2018, 15:22

Mít štěně je super. Akorát si musíte odmyslet, že zpočátku vyměšuje výhradně doma, okusuje nábytek, žere trus ostatních psů a...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Autům bez technické kontroly možná bude hrozit odtah z ulic

Vlastníci silnic a veřejných parkovišť možná dostanou širší práva odstraňovat z nich odstavené automobily. Vláda před zákonodárci podle podkladů zřejmě podpoří návrhu skupiny poslanců ANO, podle kterého by mohli odvézt také vozidla, která nebudou mít déle než půl roku platnou technikou prohlídku. Nyní je možné podle zákona nechat odtáhnout vrak auta pouze v případě, že má silně poškozenou karoserii nebo mu chybí motor.

Jeden z jihočeských policistů, kterého vyšetřovala GIBS, spáchal sebevraždu

Jeden z jihočeských policistů, které od září stíhá Generální inspekce bezpečnostních souborů kvůli údajnému mučení třiadvacetiletého Roma, spáchal na začátku týdne sebevraždu. S informací přišel jako první dnes ráno Českobudějovický deník.

Otec věřil, že ho můj bratr udal, uvedl Rath ve sporu o závěť

Bývalý středočeský hejtman David Rath trvá na pravosti závěti, kterou mu jeho otec Ratmír odkázal veškerý majetek. Staršího syna Michala prý Ratmír v testamentu opominul, protože věřil, že ho tento syn udal na policii. Lékař a někdejší politik to dnes uvedl u soudu. Michal Rath v projednávané žalobě zpochybňuje, že závěť napsal a podepsal jeho otec.