Počasí dnes11 °C, zítra14 °C
Čtvrtek 28. března 2024  |  Svátek má Soňa
Bez reklam

33 dní bez jídla. Proč? Je to pránická výživa nebo půst?

Jak dlouho dokážete fungovat bez jídla? Několik hodin? Den? Stanislav Petříček to vydržel neuvěřitelných 33 dní. Třetí díl jeho zajímavého příběhu nyní přináší Liberecká Drbna. Pokračování vám přineseme ještě tento týden. Na další díl se můžete těšit v sobotu.

Předně musím přiznat, že by mne ani ve snu nenapadlo, že byl nejedl po tak dlouhou dobu - 33 dní. Nikdy v životě jsem nedržel žádný půst, moje tělo na to nebylo vůbec připravené a já si opravdu nedělal žádné ambice, protože pro mě varianta hladovění a ještě k tomu dobrovolně, je naprosto nepředstavitelná! Sám pro sebe jsem si říkal: „Jo super, všude se píše, že půst je pro tělo to nejlepší, co může být.“  Prý je ideální držet jednodenní, maximálně třídenní půst. Tělo si na to zvykne a má to rádo. Říkal jsem si: „No, to se nechám překvapit... a večer utrhnu panty na ledničce.“

Určitě jsem nechtěl zažít, jaké to je, když lidé cíleně hladoví a jsou pak slabí jako moucha. Mám za sebou prvních 24 hodin. Luxování ledničky se nekonalo :)

1. den - Úterý 4. 2. 

Celý den jsem pil jen vodu, mátový a zázvorový čas s medem, měl jsem jedno espreso. Cvičil jsem čchi kung 3x denně, hlad jsem neměl vůbec. Byl jsem úplně v pohodě. To bylo velmi zvláštní. Cítil jsem se spokojený.

2. den - Středa 5. 2.

Večer se mi nechtělo jít moc spát, byl jsem spokojený, klidný a naprosto uvolněný. Probral jsem se někdy v noci a chtělo se mi vstávat, cítil jsem se vyspalý. Podíval jsem se na hodinky, byly 3.00 hodiny ráno! Lehl jsem zpátky do postele a ukecal se na další spánek. Vstával jsem někdy kolem 5.00 hodiny, protože jsem měl poradenský den ve Strakonicích a bydlím v Liberci. Všiml jsem si, že mám hnědou moč, proto jsem přes den pil hodně vody, cca5 litrů. Čchi kung byl ráno a večer. Hlad nikde, naprostá pohoda, jen kolegyňka se na mě divně dívala, že dnes neobědvám. „Dneska nejím,“ odvětil jsem a pil jsem vodu. K tomu přibyly jedna nebo dvě kávy, bez cukru a mléka.

3. den - Čtvrtek 6. 2.

V noci jsem spal přerušovaně, zdálo se mi to zbytečné, proč vůbec spím? Čchi kung  jsem cvičil  3x.  Je mi perfektně. Pil jsem jen vodu.

4. den - Pátek 7. 2.

Tentokrát jsem spal tvrdě, probudil mne budík před 5. hodinou. V 8.45 hodin jsem odlétal do Phoenixu. Zacvičil jsem si ráno před odjezdem na letiště. Většina mých myšlenek byla zaměřena jen a jen na jídlo! Přemýšlel jsem, jaká jídla mám rád, vzpomněl jsem si na obalované bedly, studený bůček s hořčicí, okurkou a chlebem. Obalovaná žebra v medu. V Londýně jsem čekal pět hodin na další spojení a celou dobu jsem chodil po letišti, po občerstveních, a koukal, co se kde nabízí, kde co jí. Ve Starbucks jsem si dal espresso piccolo a plně jsem si to vychutnával. V hlavě jsem si pořád rovnal proč vlastně, co jím, co mi na tom chutná. Například u žeber v medu jsem si plně uvědomil, že je jím kvůli medu. To je to, co mi chutná. Ujasňoval jsem si různá pro a proti.

5. den - Sobota 8. 2.

Mezi Prahou a Phoenixem je 8 hodin jet leg, tak jsem doletěl kolem 19.00 hodin v pátek.  Moc jsem toho nenaspal. Myšlenky v hlavě se uklidnily, jinak jsem byl v pohodě. Jednou jsem zacvičil čchi kung. Usnul jsem kupodivu až kolem desáté hodiny večer a probudil jsem se plný energie a elánu ve čtyři ráno. V puse jsem měl podivnou chuť, jinak bez problémů.  Už nebudu pít kávu, bolelo mě břicho. Den jsem využil na nákup triček, spodního prádla a nových džín (potřeboval jsem menší velikost). Pro jistotu, abych měl v čem odletět za 2 týdny domů, mám oblečení na váhu96 kga aktuálně se pohybuji někde kolem80 kg. To už je opravdu velký rozdíl. Z velikosti XL se dostávám někde mezi L a M.

6. den - Neděle 9. 2.

Usnul jsem ve 21.30 hodin a spal tvrdě do 4.00 hodin, pak přerušovaně do 7.15 hodin, resp. jsem více času jen tak proležel a užíval si takový krásný a pohodový pocit v těle. V puse opět divná chuť. Když rychle vstanu, motá se mi hlava a je mi na zvracení. Výhoda je, že není, co vylučovat. Při večerním cvičení čchi kungu jsem se musel posadit a docvičit v sedě. Přesunul jsem se z Phoenixu do Sedony. Jedu na seminář o osobním rozvoji, psychologie v praxi… Účast je cca 100 lidí z celého světa.

7. den - Pondělí 10. 2.

Usnul jsem kolem 21.30 hodin a vzbudil se ve 3.30 hodin. Cvičím čchi kung jen ráno a večer, seminář je od 9.00 hodin do 19.00 hodin, je krásné slunečné počasí, teplota přes20°C. Je to velmi příjemné. Když si vyčistím zuby a vykloktám ústa Listerinem, mám v puse nepříjemný povlak. Už si budu čistit zuby a celou ústní dutinu jen čistou  vodou.

8. den - Úterý 11. 2.

Usnul jsem ve 22.00 hodin a probudil se ve tři hodiny ráno, přerušovaně jsem spal do šesti.  V ústní dutině mám na horním patře povlak.  Začíná mi smrdět mastné jídlo dělané na oleji, vadí mi neustálé reklamy na jídlo v americké televizi. Na jídlo ani vzpomínka. Když rychle vstanu, tak se mi zase motá hlava. Čchi kung 2 x denně. Piji 2 až3 litryvody denně.

9. den - Středa 12. 2.

Usnul jsem v 23.15 hodin a probudil jsem se poprvé ve 2.15 hodin, a pak spal přerušovaně do čtvrt na sedm. Cítím se lehoučce, pociťuji však tlak na prsou. Na jídlo ani vzpomínka. Na semináři jsme probírali různé druhy strachů a učili se větší sebejistotě. Práce ve tmě se škraboškou. Odpoledne jsem byl vnitřně rozladěný a vůbec jsem nevěděl proč? Jsem vzteklý a podrážděný, až jsem se z toho zpotil. Ten pocit jsem už dlouhou dobu neměl. Čchi kung 2 x denně.

10. den - Čtvrtek 13. 2.

Usnul jsem mezi23.30 apůlnocí, probudil jsem se ve tři hodiny, spal do pěti a povaloval se v posteli do šesti. Když rychle vstanu, motá se mi hlava. Odpoledne jsem měl tlak na prsou, jako kdyby mi tam někdo stál. Na semináři jsme řešili sebejistotu, 2x se mi zamotala  hlava tak, že jsem se musel posadit, najednou byl tlak z prsou pryč. Čchi kung 2 x denně.

11. den - Pátek 14. 2.

Usnul jsem kolem půlnoci a probudil se v 6.15 hodin. Už několik dnů mám úplně suché a lehce popraskané rty, mám pocit oparu. Občas se mi ještě přitížilo na prsou, ale vždy to rychle zmizelo. Čchi kung 2 x denně.

12. den - Sobota 15. 2.

Usnul jsem po půlnoci  a probudil jsem se ve 3.00 hodiny, budil jsem se opakovaně, ale vstal jsem až v půl šesté. Měl jsem první den volno. Letěl jsem letadlem do Grand kaňonu a  pak vrtulníkem nad Sedonou. Čchi kung 3 x za den.

13. den - Neděle 16. 2.

Usnul jsem chvilku před půlnocí a probral se jsem se ve čtyři hodiny, ale nebyl jsem schopen vstát dřív než v půl sedmé. Je neděle, seminář pokračuje. Čchi kung 2 x denně.

14. den - Pondělí 17. 2.

Usnul jsem v 0.30 hodin a  probudil se v 6.30 hodin. Mám bílý jazyk, to mám asi již od začátku, ale věnoval jsem se víc tomu, co cítím v ústech po probuzení, než-li barvě jazyka. Už druhý den mám sytě žlutou moč. Mám zalehlé pravé ucho a uvolňuje se mi pohyblivost krku, pravá strana v oblasti spoje krk-lebka-páteř. Začínám mít pevnější prsty na rukách a bolí  mě záda, nejsem zvyklý sedět celé dny na židli. Čchi kung 2 x denně.

15. den - Úterý 18. 2.

Usnul jsem kolem 0.30 hodin, poprvé jsem se probral v pět, ale spal jsem do sedmi.   Kolem 8.30 hodin mě začala bolet pravá půlka zad, ať jsem na to myslel či ne, přebírala tato bolest vládu nad mým tělem a hlavou. Nebyl jsem schopen sedět na židli. Jedna paní ze Švýcarska mi lehce záda prokřupala, bylo to příjemné, ale bolest zůstala. Šel jsem na toaletu, ale žádné čůrání. Vzpomněl jsem si na problémy s ledvinami a vylučováním před rokem a raději jsem si vzal bundu a odešel do hotelu. Na pokoji jsem se naložil do horké vany. Za chvíli jsem začal zvracet vodu a po několika dnech jsem měl stolici, takové natrhané hnědé tkaničky. Nebyl jsem schopen stát, sedět, chodit, ležet - v žádné poloze jsem nevydržel déle než půl minuty. Trvalo to několik hodin a byl to jeden z mých nejhorších životních zážitků. Najednou začala bolest slábnout až postupně ustala. Měl jsem pocit, jako by se mi z oblasti ledvin utrhl nějaký balónek velikosti o něco větší než tenisák a odchází pryč. To se odehrálo ve 14.00 hodin. Ještě štěstí, že jsem nebyl doma, to bych už byl tak tři hodiny na kapačkách v nemocnici. Bylo to příšerné, ale je to pryč. Moc děkuji, že je to pryč! Celý zbytek dne posedávám a polehávám na posteli, koupu se v teplé vaně. Relaxuji, je mi krásně, ale jsem úplně vyčerpaný. Cvičím čchi kung 3 x denně.

16. den - Středa 19. 2.

Usnul jsem ve 2.30, probudil se v 5.00,  ale vstal jsem z postele až v  7.00 hodin. Dnes zůstávám v hotelu, nikam nejdu, naprostá relaxace. 3 x čchi kung.

17. den - Čtvrtek 20. 2.

Usnul jsem po půl třetí v noci, probudil jsem se v 7.00 hodin a povaloval se v posteli do osmi. Jak jsem se dlouho koupal v teplé vodě, probudil se kloub za palcem na pravé noze, napuchá a bolí. Bolest cestuje mezi všemi klouby za prsty. Mám POCIT, nemám totiž váhu, že jsem přestal hubnout. Nové džíny mají pásek a ten jsem vždy zapnul na třetí dírku, pak na čtvrtou a teď jsem zase zpět na třetí. Občas  mi hlavou proběhne vzpomínka na jídlo, většinou thajská kuchyně, něco s kari. Čchi kung 2x. Vzpomněl jsem si, že když jsem ještě nechodil do školky, dovezl děda jednoho dne od někoho z vesnice živého králíka a nechal ho týden ve voliéře na ptáky. Za týden se ze samce vyklubala samička s osmi malými králíčky. Když jsme je pak měli začít pojídat, tak jsem vždy vzdoroval, že Pepíčka či Filípka já jíst nebudu. Takový je dnes můj přístup k masu. Druhý den jsem proležel v posteli, po stanutí se mi opět točí hlava.

Odpoledne jsem letěl domů, sedím v odletové hale na zemi, opřený o sloup a sleduji basket Miami s někým a najednou jsem se probral zkroucený na podlaze. Vůbec nevím, co se stalo, ani jak dlouho to trvalo, ale okamžitě se mi ulevilo a měl jsem úplně čistou a lehkou hlavu. Potíž byla, že jsem vyděsil okolní Američany a ty mě nechtěli pustit do letadla, pořád mi vysvětlovali, jestli si tu cestu nechci rozmyslet, je to dlouhý let a v tomto stavu. Jsem naštěstí komunikačně zdatný, tak jsem odletěl směr Anglie.

18. den - Pátek 21. 2.

Za 9 hodin jsem přeletěl z Phoenixu do Londýna. V letadle jsem prospal tak tři hodiny. „Pro změnu“ kulhám, začal se mi opět čistit kloub za palcem na pravé nohy. Dorazil jsem domů kolem půlnoci a vybaloval kufr a koukal na televizi. Čchi kung 1 x.

19. den - Sobota 22. 2.

Usnul jsem  po druhé v noci a vzbudil jsem se v 6.30 hodin krásně vyspalý. Konečně jsem se mohl zvážit,  mám74,2 kg. Rychlá kontrola šatníku. Kromě některých triček všechno ven.  Bohužel nevím, kolik cm jsem měl přes největší špek v prosinci, ale 28. ledna to bylo 100,5 cm (to byla váha84 kg), takže odhaduji  někde mezi 110 až  115 cm určitě. Teď mám90 cmpřes největší špek, v pase mám daleko méně. Zkouším si oblek, připadám si  však jako malý kluk, který obléká tatínkovy kalhoty a sako. V pondělí budu jen v kanceláři, v úterý  však mám konzultační den v Táboře, a tak vyrážím s celou rodinou do Prahy na nákupy. Nový oblek, další  džíny, trička, Čchi kung 3 x. Pro zajímavost, děti moc nepřemýšlí nad tím, zda když nejím, je normální nebo ne. Berou to jako skutečnost.

20. den - Neděle 23. 2.

Usnul jsem po druhé v noci a probudil se v 7.00 hodin, jsem v pohodě, ale trošku mě zlobí moje váha. Ráno vážím73 kg, o kilo a něco méně než večer. Co se to děje? Co je špatně? Cítím se naprosto spokojený a plný energie. Nespím sice 3 až 4 hodiny denně, spím trochu déle, ale to může být způsobené časovým  posunem (8 hodin jet leg  je dost). Ale proč mi spadla váha o kilo dolů za noc. Večer vážím zase 74,1 kg. (předchozí večer jsem měl74,2 kg). Takže i přesto, že nic nejím, tak vážím večer o kilo víc jak ráno :) Spadl mi velký kámen, ze srdce. čchi kung 3 x den.

21. den - Pondělí 24. 2.

Chtělo se mi spát, tak jsem poslechl své tělo a šel jsem po 23. hodině do postele. Chvíli jsem se převaloval, ale nakonec jsem usnul. Ve tři v noci jsem byl vzhůru, zcela vyspalý, ale ležel jsem a užíval jsem si velkou  postel. Vstal jsem až se ženou v šest hodin. Byl jsem u fyzioterapeuta na jehličky a rovnání těla. Je mi zima na pravou půlku těla a čůrám růžové šampaňské. Bolí mě pravá ledvina, a pak chvíli i levá. 3x za den jsem se nahříval v teplé vodě. Mám sladko v puse, zřejmě pracuje na plné obrátky moje slezina. Čchi kung 3x .

Konec cyklu 21 dní:

Z hlediska pránické výživy jsem měl dnes ukončit přechod.

Hodnocení 3 kritérií:
Jak se cítím? Jsem plný energie a v pohodě, to je dobré, jen se mi pořád něco v mém fyzickém těle čistí.
Kolik hodin spím?  3 až 4 hodiny nespím, spím trochu víc, ale měnil jsem časová pásma a jak se čistí moje fyzické tělo, tak to musí unavovat a energie, neteče jak má.
Stabilní váha:  Myslím si, že ještě trochu zhubnu, z mých záznamů z vojenského mládí, bych měl mít pod72 kg, protože svalů mám určitě daleko méně, nežli jsem měl v té době. Odhaduji70 kg.
Začínám si uvědomovat, že moje fyzické tělo je plné více negací, nežli by mě kdy vůbec napadlo! Je perfektní, že se čistím, proto to hlavně dělám. Pro zdravou budoucnost, nechci skončit jako ležák v domově důchodců.
Není nad čím přemýšlet, jedeme dál. Nejsem slabý jako moucha, to je základ. Uvidíme jak se moje fyzické tělo srovná!

22. den - Úterý 25. 2.

Šel jsem spát půl hodiny po půlnoci a probudil jsem se ve 4.05 hodin v naprosté pohodě. Zůstal jsem ležet, usnul jsem do tři čtvrtě na šest. Jel jsem pracovně do Tábora. Byl jsem spokojený, zahřáté tělo plné energie. V průběhu dopoledne, kolem jedenácti hodin, mi začala mrznout pravá půlka těla. Přespal jsem v penzionu, kde jsem si dal teplou vířivku. V ústní dutině mám chvíli horko, chvíli sladko a čůrám tmavou moč.

Trochu mě pobolívá pravá ledvina. Přemýšlím proč asi. Logické jsou pouze dvě možnosti, písek nebo nádor. Písek bych už asi dávno vyplavil. Zbývá druhá varianta! Já a nádor?

Čtěte také: 33 dní bez jídla. Proč? Můj životní styl: Půl prasete a dva řádky brambor

Vždyť jsem byl před rokem na sono a nic nenašli?  Došel jsem k závěru, že se pravděpodobně začalo vytvářet něco nového. Začínám si uvědomovat, že bolesti ledvin minulý rok, čištění od emocí v Sedoně, čůrání růžového šampaňského, zřejmě spolu nějak souvisí. Napadlo mě, jestli nemám jít k doktorovi? Pak jsem si uvědomil, že pokud by mi doktoři potvrdili rakovinu a oznámili mi, že mám před sebou „pár týdnů“ života, půst by byla poslední záchrana. A ten držím! Takže pro své tělo nemohu udělat víc! (při dlouhodobém půstu podle Henriho Monforta dochází k výmazu všech nemocí na úrovní buněk a k jejich uzdravení). Uklidnil jsem se. „Mrzne“ mi už jen pravá ruka od zapěstí dolů. Čchi kung 3x.

23. den - Středa 26. 2.

Usnul jsem kolem druhé v noci a vstal jsem v 6.20 hodin. Tělo je teplé, jen pravá ruka  je studená od zápěstí  dolů. Jazyk bílý, noha bolí minimálně. Přes den jsem normálně pracoval. Kolegyňka na mě koukala trochu vyděšeně. Trochu jsem zhubnul a vypadám víc nemocně než zdravě. Večer jsem usnul při  fotbale a po půlnoci jsem se přesunul do postele. Čůrám ještě růžové šampaňské. Čchi kung 2 x

24. den - Čtvrtek 27. 2.

Probudil jsem se v 5.35 hodin. Zůstal jsem ležet do tři čtvrtě na osm a dělal hluboká dechová cvičení. Jsem plný prány, spokojený a mám teplé tělo. Vážím72,2 kg.  Když rychle vstanu, motá se mi hlava. Mám pocit, že hlava je jakoby tupější a těžší, unavuje mne to, zřejmě proto asi ještě spím tak moc. Jazyk bílý, ale při čchi kungu „zarůstám do země“ a mám pevnější  nohy (zlepšila se mi klenba),  pravá noha bolí už jen velmi málo.

Byl jsem u fyzioterapeuta, ladil mi tělo elektrikou, pravé chodidlo mi drtil zespod. Vysvětlil mi, že bolest hlavy je podle nějakého ruského odborníka na půst (jméno jsem zapomněl) normální a trvá většinou až 40 dní, protože se čistí usazeniny v dutinách.

Celý den mi bylo perfektně.  Kolem 17. hodiny mi začala být zima. Naložil jsem se na půl hodiny do teplé vany. Čchi kung 3 x.

25. den - Pátek 28. 2.

Usnul jsem kolem půlnoci a vstal jsem v pět ráno, jeli jsme do Německa na Matku Meeru (Mother Meera). Noha je dobrá, jazyk bílý, ale taky lepší. Čchi kung 3 x.

26. den - Sobota 1. 3.

Usnul jsem někdy po 23. hodině. Probudil jsem se ve 4.05 hodin, byl jsem dvě hodiny vzhůru a v klidu jsem ležel, abych nebudil ostatní. Pak jsem na hodinu a půl opět usnul. Jazyk bílý, bolí mě pro změnu levý kotník. Hlavu mám stále něčeho plnou. Domů jsme dojeli  ve 23. hodiny, kotník napuchlý, ale bez bolesti. Je mi na zvracení. Čchi kung 2x.

27. den - Neděle 2. 3.

Usnul jsem po půlnoci, probudil jsem se několikrát, ale z postele jsem vstal až po osmé hodině. Vážím71,2 kg, zmenšuje se mi břišní špek, což mi potvrzují také džíny. Hlavu mám pořád plnou. Když jsem vstal, asi na 3 sekundy se mi zatmělo před očima, motá se mi hlava.  Bolí mě kloub za ukazováčkem na levé noze a jazyk je bílý méně.

Najednou se mi zatmělo a probral jsem se na zemi. Klepal jsem se, trvalo to pár sekund. Bolest hlavy odešla, mám obrovskou radost. Velká paráda! Z nechápavého pohledu mé ženy chápu, že ne všichni sdílí moje nadšení. Uvědomuji si, jaké štěstí bylo, že nebyla přítomná u mé ledvinové „koliky“ v USA. Má mě moc ráda, má pro mě obrovské pochopení a má se mnou velkou trpělivost, ale zřejmě si myslí, že vše má svoje meze.

Celý den je jak na houpačce,  je mi často na zvracení, cítím, že se stále pročišťuji a neustále říhám!? Čchi kung 3 x.

28. den - Pondělí 3.3.

Usnul jsem kolem jedné hodiny v noci a probral se kolem páté. Spal jsem na sedačce v obývacím pokoji, abych nerušil ženu. Z postele jsem vstal v 6.15 hodin, bolí mě levá noha, klouby za ukazovákem a prostředníkem. Vážím70,8 kg– váha stále klesá (to bude stále ještě úbytek toho špeku). Leduji nohu, začínám mít docela silné fyzické bolesti. Cítím se psychicky unavený. Asi mám horečku ze zánětu v levé noze. Čchi  kung 3 x.

29. den - Úterý 4. 3.

Usnul jsem kolem čtyřiadvacáté hodiny, spal jsem na sedačce v obývacím pokoji. Probudil jsem se a vstal v 6. hodin.  Noha nebolí, ale je oteklá a nemohu na ni vůbec došlápnout. Zánět v kloubech zůstal. Neohnu kotník do pravého úhlu. Celý den proležím a leduji nohu.

Odpoledne přijel fyzioterapeut, pan Mgr. Richard Jisl, zatejpoval mi lýtko, aby mi slezl otok z nohy a začala pracovat lymfa. Večer jsme se ženou zkoušeli lymfu trochu rozproudit pohybování prstů a trochu i kotníku. Špatný nápad! O půlnoci jsem z obýváku telefonem budil spící ženu v ložnici a začal nohu ledovat. Tejpy jsem musel sundat, bolí mě neuvěřitelně nárt, třebaže v klidu bez pohybu ležím. Čchi kung v sedě na sedačce 3x.

30. den - Středa 5. 3.

Usnul jsem po třetí ráno a přerušovaně spal a ležel do 8. hodin.  Celý den jsem proležel na sedačce, na nohu jsem nemohl našlápnout. Nic jsem nedělal. Mám sucho v ústní dutině. Vůbec nevím, kdy jsem usnul. Čchi kung 2 x nebo 3 x v sedě.

31. den - Čtvrtek 6. 3.

Probudil jsem se v 6.00 hodin a vstal v 7.10. V ústní dutině mám strašné sucho. Na nohu už můžu  došlápnout, otok se zmenšuje. V 17.00 hodin jsem začal pomalu chodit! Noha je však stále ještě trochu oteklá. Odpoledne jsem se ohříval v teplé vodě ve vaně. Nohu mám samozřejmě mimo vodu. Tak trochu schizofrenie, tělo se chce ohřívat a nohy do horké vody nesmějí, protože jsou plné zánětů. Celý den jsem říhal a večer ve vaně jsem začal zvracet žluč. Ulevilo se mi, ale bolí mě od říhání, a jak mě neustále stahuje břišní svaly. Jinak je mi dobře, usnul jsem v ložnici, už budu spát normálně a nebudu nikoho budit. Čchi kung asi 2 x

32. den - Pátek 7. 3.

Usnul jsem kolem půlnoci a probudil jsem se v 7.00 hodin, spalo se mi pěkně. Vážím69,3 kg, to se mi začíná zdát málo, ale několik dní jsem ležel. Noha už není napuchlá, ještě zbývá trochu zánětu. Mám pořád těžkou hlavu, jsem takový apatický a hodně psychicky unavený, unavuje mě těžká hlava a neustále se opakující nějaké fyzické bolesti. Nějak se to nasčítává. Začal mě bolet kloub za palcem na pravé noze. Byl jsem 2 x na procházce u přehrady a pro dceru do lesní školky. Jsem moc rád, že je celý den v přírodě. To rozhodnutí, nebylo z mé hlavy, s touto variantou přišla žena, bylo to perfektní rozhodnutí!  Mám vytahané břicho. Poprvé začínám přemýšlet o návratu k jídlu. Chvíli nad tím přemýšlím a pak se tomu začínám smát. Začíná se mi to zdát naprosto nepodstatné. Hlavně chci, aby se moje fyzické tělo vyčistilo. Mám pořád těžkou hlavu. Čchi kung 2 x.

33. den - Sobota 8. 3.

Probudil jsem se v šest ráno, ale vstal jsem až v 8.30 hodin. Jsem pěkně vyspalý a odpočatý. Začínám spát čím dál tím víc! Vážím68,7 kg(opět o půl kila méně), cítím se dobře, tělo mám plné energie. V ústní dutině mám vyschlo. Hlavu mám těžkou a „tupou“. Chvílí přemýšlím. Ono není nad čím se rozhodovat, je to jasný! Příběh končí, večer začnu zase „jíst“!
Myslel jsem si, že na pránické výživě zůstanu, přesto své rozhodnutí nepovažuji dnes za osobní prohru J Poslechl jsem své tělo a nejdříve sám sobě, a poté nahlas, jsem „vyhlásil návrat k jídlu“! V tu chvíli, jako by se mi ohromně ulevilo a celé mé tělo se zaplnilo energií.

Udělali jsme si s rodinou výlet do Prahy, kde si v oblíbené thajské restauraci holky daly oběd, pak jsme jeli do Poděbrad, podívat se k Labi na soutok a na dětské hřiště. Cestou jsem poslal informaci všem, kteří věděli o mé pránické výživě, že dnes večer končím a po 33 dnech se vrátím opět k  jídlu. Tímto všem zasvěceným děkuji za jejich podporu! 

Čtěte také: 33 dní bez jídla. Proč? Co se to děje? Nemám hlad!

Stal se ze mne jiný člověk, momentálně sice vůbec nevím jaký, ale jiný. Čas ukáže, co vše se ve mě změnilo a změní. Myšlenky, které mi běží hlavou, se najednou začnou smát a slyším, jak mi říkají: „Ty si se prostě a jednoduše musel zbláznit!“ Myslel jsem si, že vydržím bez jídla jeden den a pak utrhnu panty na ledničce!  Já přece nejsem žádný mnich v klášteře nebo šaman v pralese! No a ono asi není nutné být šaman nebo mnich, chce to nebát se a mít vůli a touhu něco změnit ! Žít ne přežívat!

Užívám si sluníčka a vypínám myšlenky.

33. den v 18.30 hodin mi moje milovaná žena připravila 2 dcl čistého zeleninového vývaru. Je vidět, že je moc ráda, že si oddechla a začne jiný příběh! Jak dlouho mi bude trvat, než opět začnu normálně jíst. Co střeva, toho se bojím asi nejvíc. Do postele jsem šel kolem desáté večer. Čchi kung 2 x.

Na mém facebooku najdete mé fotografie, jak jsem vypadal po 33 dnech půstu a snímky různých změn na mém těle, ty vnitřní bohužel nelze nafotit. 

Ptejte se na osobním profilu Stanislav Petříček nebo na stránce Ing. Stanislav Petříček.

Napsal Stanislav Petříček

Štítky jídlo, Čchi, půst, Drbna.cz, Phoenix, Praha, Londýn, Starbucks, Tábor, Kamala Reddy

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

33 dní bez jídla. Proč? Je to pránická výživa nebo půst?  |  Krimi  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.