Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Spojení Liberečanů s vojáky ze sedmileté války genetika nenašla

 
čtvrtek, 21. května 2015, 19:37

Spojení Liberečanů s vojáky ze sedmileté války, jejichž pozůstatky objevili archeologové při rekonstrukci Nerudova náměstí v Liberci, zatím genetické testy neodhalily. Na přednášce věnované genetickému původu Liberečanů to řekl archeogenetik Daniel Vaněk, který analýzu zpracovával.

Vědec se mimo jiné podílel na identifikaci obětí z masových hrobů po válce v Jugoslávii a spolupracuje také s kriminalisty. Zkoumání kosterních pozůstatků v Liberci i testování současných obyvatel bude podle něj pokračovat.

V posledních pěti letech objevili archeologové při velkých stavbách na Liberecku desítky koster. "Máme 320 koster z Raspenavy, 97 z Hrádku nad Nisou a 157 z Liberce, to jsou největší soubory koster našich prapředků, které chceme postupně prozkoumat," řekl archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský. Ne všechny ale bude možné genetickým testům podrobit, kostry z Hrádku už archeologové vrátili do země. "Před pěti lety jsme nevěděli to, co víme dnes," přiznal archeolog. Právě genetické zkoumání může podle Brestovanského ukázat, jak různorodé je osídlení Liberecka, odkud předkové zdejších obyvatel přišli.

Dobře zachované kostry vojáků z 18. století, kteří zemřeli za sedmileté války po bitvě u Liberce, odkryli archeologové při rekonstrukci Nerudova náměstí před čtyřmi lety. Vojáci v letech 1757 a 1758 podlehli následkům bitvy nebo epidemii skvrnitého tyfu, která po ní následovala. V místě bývalého lazaretu bylo pochováno několik stovek lidí, poprvé se však archeologům podařilo najít pozůstatky těl, která umožnila i nejsložitější výzkumy včetně genetických testů.

"Zkoumali jsme deset koster ze sedmileté války a od místního obyvatelstva, rodáků z Liberecka, jsme odebírali vzorky a srovnávali jsme to s těmi vojáky, jestli tam náhodou nebude shoda. Nebyla, vzorek současné populace byl poměrně malý, musíme bádat dál," řekl Vaněk. Postupně by se podle něj měla rozšiřovat sada otestovaných žijících Liberečanů, aby bylo možné je porovnat nejen s vojáky ze sedmileté války, ale také s lidmi, kteří byli pohřbeni kolem kostela svatého Antonína Velikého v centru města. Nejstarší nalezená kostra tam byla ze 14. století.

Podle Brestovanského není pravda, že v Liberci žijí jen dosídlenci, kteří do města přišli až po druhé světové válce. "Po bitvě na Bílé hoře odešla z Čech třetina obyvatel kvůli evangelickému vyznání, po více než 300 letech se ale za Edvarda Beneše začali jejich potomci vracet zpátky a Liberecko bylo jedním z míst, kam mířili," vysvětlil archeolog. I jména, která se objevují v archivech ze 16. století, se pak podle něj znovu objevují právě po druhé světové válce. "Ve světě vlastně vůbec nevíte, kde můžete své předky mít," dodal Brestovanský. Genetické testování ale může podle něj i takové otázky zodpovědět.

Zdroj: ČTK

 


 

Kam dál?

Liberecká nemocnice nabízí semilské záchranu. Desítky lidí možná...

pondělí, 18. května 2015, 17:18

Záchranu a stabilitu nabízí Nemocnici Semily největší zdravotnické zařízení v kraji - Krajská nemocnice Liberec. Semilská...

Obchodníci nesmyslně nafukují obaly, porušují tím zákon

pátek, 15. května 2015, 13:33

Víte, že zákon prodejcům ukládá, aby byla hmotnost i objem obalu co nejmenší? Určitě víte, jaká je realita. V nejednom obřím...

Podpora prevence proti rakovině prsu a děložního čípku

středa, 13. května 2015, 10:44

Česká republika patří k zemím s největším výskytem nádorových onemocnění. Alarmující je fakt, že výskyt zhoubných nádorů má v...

Terasy na Lazebnickém vrchu se změnily k nepoznání. Liberečáci si ve...

pondělí, 11. května 2015, 11:21

Neuvěřitelnou proměnou prošel Lazebnický vrch v Liberci. Podivné existence, které se ve spojovačce mezi Papírákem a Benešákem...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

(NE)OBYČEJNÍ: Olomoucký vědec, který patentoval látku s antiparkinsonickou aktivitou

Gabriel Gonzalez v Olomouci studuje doktorský program Experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Snaží se najít lék na Parkinsonovu chorobu a mezi jeho největší úspěchy patří podání patentové přihlášky na skupinu látek, které vykazují výraznou antiparkinsonickou aktivitu. Ani přes tento výrazný úspěch Gabriel nemá rád novinové titulky, které křičí, že Olomoučtí vědci našli lék na nevyléčitelnou nemoc. Někdy tohle tvrzení mívá poměrně zásadní háček.

Monsport žaluje BD Svatopluk o 21 milionů za nájem v Horoměřicích

Správce konkurzní podstaty společnosti H-System Josef Monsport podal žalobu na bytové družstvo Svatopluk o zaplacení 21 milionů za nájem za byty v Horoměřicích za poslední tři roky, řekl předseda družstva Martin Junek. Monsport informaci potvrdil, žalobu podle svých slov podal na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Pochybné ocenění z Oxfordu pro prezidenta Svazu průmyslu. Ukrajinská společnost parazituje na jméně slavné univerzity

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který chce dávat "přes držku" studentům stávkujícím za klima, se na webu svazu chlubí pochybnou profesurou od ukrajinské společnosti European Business Assembly, kterou v roce 2000 založil podnikatel Anton Savvov. Ta se přiživuje na prestižním jméně slavné univerzity a díky kancelářím v britském Oxfordu se nazývá oxfordskou akademií.