Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Spojení Liberečanů s vojáky ze sedmileté války genetika nenašla

 
čtvrtek, 21. května 2015, 19:37

Spojení Liberečanů s vojáky ze sedmileté války, jejichž pozůstatky objevili archeologové při rekonstrukci Nerudova náměstí v Liberci, zatím genetické testy neodhalily. Na přednášce věnované genetickému původu Liberečanů to řekl archeogenetik Daniel Vaněk, který analýzu zpracovával.

Vědec se mimo jiné podílel na identifikaci obětí z masových hrobů po válce v Jugoslávii a spolupracuje také s kriminalisty. Zkoumání kosterních pozůstatků v Liberci i testování současných obyvatel bude podle něj pokračovat.

V posledních pěti letech objevili archeologové při velkých stavbách na Liberecku desítky koster. "Máme 320 koster z Raspenavy, 97 z Hrádku nad Nisou a 157 z Liberce, to jsou největší soubory koster našich prapředků, které chceme postupně prozkoumat," řekl archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský. Ne všechny ale bude možné genetickým testům podrobit, kostry z Hrádku už archeologové vrátili do země. "Před pěti lety jsme nevěděli to, co víme dnes," přiznal archeolog. Právě genetické zkoumání může podle Brestovanského ukázat, jak různorodé je osídlení Liberecka, odkud předkové zdejších obyvatel přišli.

Dobře zachované kostry vojáků z 18. století, kteří zemřeli za sedmileté války po bitvě u Liberce, odkryli archeologové při rekonstrukci Nerudova náměstí před čtyřmi lety. Vojáci v letech 1757 a 1758 podlehli následkům bitvy nebo epidemii skvrnitého tyfu, která po ní následovala. V místě bývalého lazaretu bylo pochováno několik stovek lidí, poprvé se však archeologům podařilo najít pozůstatky těl, která umožnila i nejsložitější výzkumy včetně genetických testů.

"Zkoumali jsme deset koster ze sedmileté války a od místního obyvatelstva, rodáků z Liberecka, jsme odebírali vzorky a srovnávali jsme to s těmi vojáky, jestli tam náhodou nebude shoda. Nebyla, vzorek současné populace byl poměrně malý, musíme bádat dál," řekl Vaněk. Postupně by se podle něj měla rozšiřovat sada otestovaných žijících Liberečanů, aby bylo možné je porovnat nejen s vojáky ze sedmileté války, ale také s lidmi, kteří byli pohřbeni kolem kostela svatého Antonína Velikého v centru města. Nejstarší nalezená kostra tam byla ze 14. století.

Podle Brestovanského není pravda, že v Liberci žijí jen dosídlenci, kteří do města přišli až po druhé světové válce. "Po bitvě na Bílé hoře odešla z Čech třetina obyvatel kvůli evangelickému vyznání, po více než 300 letech se ale za Edvarda Beneše začali jejich potomci vracet zpátky a Liberecko bylo jedním z míst, kam mířili," vysvětlil archeolog. I jména, která se objevují v archivech ze 16. století, se pak podle něj znovu objevují právě po druhé světové válce. "Ve světě vlastně vůbec nevíte, kde můžete své předky mít," dodal Brestovanský. Genetické testování ale může podle něj i takové otázky zodpovědět.

Zdroj: ČTK

 


 

Kam dál?

Liberecká nemocnice nabízí semilské záchranu. Desítky lidí možná...

pondělí, 18. května 2015, 17:18

Záchranu a stabilitu nabízí Nemocnici Semily největší zdravotnické zařízení v kraji - Krajská nemocnice Liberec. Semilská...

Obchodníci nesmyslně nafukují obaly, porušují tím zákon

pátek, 15. května 2015, 13:33

Víte, že zákon prodejcům ukládá, aby byla hmotnost i objem obalu co nejmenší? Určitě víte, jaká je realita. V nejednom obřím...

Podpora prevence proti rakovině prsu a děložního čípku

středa, 13. května 2015, 10:44

Česká republika patří k zemím s největším výskytem nádorových onemocnění. Alarmující je fakt, že výskyt zhoubných nádorů má v...

Terasy na Lazebnickém vrchu se změnily k nepoznání. Liberečáci si ve...

pondělí, 11. května 2015, 11:21

Neuvěřitelnou proměnou prošel Lazebnický vrch v Liberci. Podivné existence, které se ve spojovačce mezi Papírákem a Benešákem...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.

(NE)OBYČEJNÍ: Kdybych mohl, oživil bych teplárenský komín, říká známý sprejer DOBS

Jeho malby zná v Budějcích snad každý. Je mu 34 let, ve volném čase sprejuje a dělá truhlařinu. Vystudoval umělecko – průmyslovou školu v Krumlově a kdyby mohl, posprejoval by teplárenský komín. DOBS je zkrátka Docela Obyčejný Budějcký Sprejer.