Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Spojení Liberečanů s vojáky ze sedmileté války genetika nenašla

 
čtvrtek, 21. května 2015, 19:37

Spojení Liberečanů s vojáky ze sedmileté války, jejichž pozůstatky objevili archeologové při rekonstrukci Nerudova náměstí v Liberci, zatím genetické testy neodhalily. Na přednášce věnované genetickému původu Liberečanů to řekl archeogenetik Daniel Vaněk, který analýzu zpracovával.

Vědec se mimo jiné podílel na identifikaci obětí z masových hrobů po válce v Jugoslávii a spolupracuje také s kriminalisty. Zkoumání kosterních pozůstatků v Liberci i testování současných obyvatel bude podle něj pokračovat.

V posledních pěti letech objevili archeologové při velkých stavbách na Liberecku desítky koster. "Máme 320 koster z Raspenavy, 97 z Hrádku nad Nisou a 157 z Liberce, to jsou největší soubory koster našich prapředků, které chceme postupně prozkoumat," řekl archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský. Ne všechny ale bude možné genetickým testům podrobit, kostry z Hrádku už archeologové vrátili do země. "Před pěti lety jsme nevěděli to, co víme dnes," přiznal archeolog. Právě genetické zkoumání může podle Brestovanského ukázat, jak různorodé je osídlení Liberecka, odkud předkové zdejších obyvatel přišli.

Dobře zachované kostry vojáků z 18. století, kteří zemřeli za sedmileté války po bitvě u Liberce, odkryli archeologové při rekonstrukci Nerudova náměstí před čtyřmi lety. Vojáci v letech 1757 a 1758 podlehli následkům bitvy nebo epidemii skvrnitého tyfu, která po ní následovala. V místě bývalého lazaretu bylo pochováno několik stovek lidí, poprvé se však archeologům podařilo najít pozůstatky těl, která umožnila i nejsložitější výzkumy včetně genetických testů.

"Zkoumali jsme deset koster ze sedmileté války a od místního obyvatelstva, rodáků z Liberecka, jsme odebírali vzorky a srovnávali jsme to s těmi vojáky, jestli tam náhodou nebude shoda. Nebyla, vzorek současné populace byl poměrně malý, musíme bádat dál," řekl Vaněk. Postupně by se podle něj měla rozšiřovat sada otestovaných žijících Liberečanů, aby bylo možné je porovnat nejen s vojáky ze sedmileté války, ale také s lidmi, kteří byli pohřbeni kolem kostela svatého Antonína Velikého v centru města. Nejstarší nalezená kostra tam byla ze 14. století.

Podle Brestovanského není pravda, že v Liberci žijí jen dosídlenci, kteří do města přišli až po druhé světové válce. "Po bitvě na Bílé hoře odešla z Čech třetina obyvatel kvůli evangelickému vyznání, po více než 300 letech se ale za Edvarda Beneše začali jejich potomci vracet zpátky a Liberecko bylo jedním z míst, kam mířili," vysvětlil archeolog. I jména, která se objevují v archivech ze 16. století, se pak podle něj znovu objevují právě po druhé světové válce. "Ve světě vlastně vůbec nevíte, kde můžete své předky mít," dodal Brestovanský. Genetické testování ale může podle něj i takové otázky zodpovědět.

Zdroj: ČTK

 


 

Kam dál?

Oslavy Ještědu letos rozšíří ke konečné tramvaje v Hanychově

čtvrtek, 4. září 2014, 15:54

Letošní ročník oslav Ještědu bude více zaměřen na rodiny s dětmi, mottem akce je den plný klaunů. Program se navíc rozšíří až k...

Do Hanychova nepojedou tramvaje. Na týden je nahradí autobusy

pondělí, 7. října 2013, 15:38

Liberečáci, opět se připravte na tramvajovou výluku. Od nadcházející soboty do neděle 20. října se nedostanete tramvají do...

Starostka Višňové: Voda opadla, teď budeme řešit komáry

středa, 26. června 2013, 11:25

Zatímco hladiny řek v noci z úterý na středu začaly klesat, starostové obcí řeší další problémy spojené s povodněmi, které...

Vraťte se do historie Ještědu. Slaví už 40 let

pondělí, 24. června 2013, 07:00

Výstavu, která vám umožní nahlédnout do historie horského hotelu a vysílače na Ještědu, přichystali v Severočeském muzeu v...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

PRŮZKUM: Důvěra Rusů v Putina klesla nejníže od roku 2006

Důvěra v prezidenta Vladimira Putina klesla na nejnižší úroveň za posledních 13 let, tvrdí průzkum státní agentury VCIOM. Ruskému prezidentovi podle něj věří pouze 33,4 procent respondentů, což je oproti prosinci pokles o více než dvě procenta. Informoval o tom dnes deník The Moscow Times. Jedná se již o druhý průzkum po novém roce, který signalizuje snížení důvěry Rusů vůči Putinovi.

Kauza WSM pokračuje. Muž, který vylákal z lidí 1,5 miliardy korun, je obviněn z podvodu

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili dvaačtyřicetiletého muže z podvodu se škodou asi 1,5 miliardy korun. Na webu o tom dnes informoval mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Obviněný podle vyšetřovatelů vylákal peníze od 5400 občanů České republiky, stíhán je na svobodě.

Merkelová a Macron podepsali takzvanou Cášskou smlouvu

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v západoněmeckých Cáchách podepsali smlouvu o spolupráci a integraci. Jejím cílem je prohloubení spolupráce v oblastech zahraniční politiky, obrany, hospodářství nebo při integraci příhraničních regionů. Podle Macrona obě země takzvanou Cášskou smlouvou otevírají novou kapitolu spolupráce, Merkelová dnešek označila za důležitý den německo-francouzského přátelství.