Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Před 25 lety se v ČSFR konaly první svobodné volby od roku 1948

 
pátek, 5. června 2015, 11:11

Před 25 lety se v pátek 8. června otevřely volební místnosti a začaly první svobodné volby v tehdejším Československu od nástupu komunismu v roce 1948. Zájem o volby byl mimořádný, k urnám přišlo více než 95 procent oprávněných voličů a ti rozhodli o jednoznačném vítězství Občanského fóra (OF) a Veřejnosti proti násilí (VPN).

Pro obě hnutí byl ale volební triumf zároveň předzvěstí rozpadu, když se v následujících měsících projevila jejich ideová nesourodost.

Rychlé konání svobodných voleb bylo jedním z hlavních požadavků opoziční sil v listopadu 1989, kdy v Československu padl komunistický režim. V tehdejším federativním státě byl parlamentní systém tvořen Federálním shromážděním (FS) a republikovými radami. Ve FS zasedalo 300 poslanců, v České národní radě (ČNR) 200 a ve Slovenské národní radě (SNR) 150.

Při tvorbě volebního zákona se jeho autoři vrátili k tradicím první republiky - volby se konaly na základě poměrného systému, který by měl zaručit podíl širšího spektra stran na konečném složení parlamentu. Volební období parlamentu bylo výjimečně stanoveno jen na dva roky a do FS a ČNR se dostaly pouze strany, které získaly alespoň pět procent hlasů; v případě SNR bylo toto kvórum tříprocentní.

Nabídka politických stran byla na jaře 1990 široká, po uvolnění svobody projevu vzniklo kolem 70 politických subjektů, většina z nich však neměla klasickou stranickou strukturu ani pevný ideový rámec. Integrujícím hnutím na české politické scéně bylo Občanské fórum (OF), které vzniklo v listopadu 1989. Od svého počátku sdružovalo rozporné až protikladné politické proudy: byli v něm zastoupeni přívrženci konservatismu, liberálové a lidé se socialistickou orientací. O charakteru hnutí vypovídalo i jedno z jeho předvolebních hesel "Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny". Na Slovensku plnilo podobnou úlohu občanské sdružení Veřejnost proti násilí.

Do FS nakonec kandidovalo 22 politických subjektů, do ČNR 13. Volby byly spíše plebiscitem o přechodu k demokracii než soubojem politických programů. V českých zemích jednoznačně dominovalo OF, které získalo důvěru zhruba poloviny voličů a jeho představitelé obsadili více než polovinu křesel ve federální i české vládě. Na Slovensku s menší převahou zvítězila VPN, když získala více než 30 procent hlasů.

Překvapivě dobře dopadly volby i pro komunistickou stranu, která získala průměrně 13 procent hlasů, a stala se tak po OF druhou nejsilnější stranou v českém parlamentu. Pětiprocentní hranici překonaly v ČR ještě Křesťanskodemokratická unie (KDU) a Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS).

Z voleb vzešla federální vláda Mariána Čalfy, ve které mělo většinu ministrů Občanské fórum, slovenskou stranu zastupovali představitelé VPN a Křesťanskodemokratické hnutí. Českou vládu po volbách sestavil Petr Pithart, většinu ministrů delegovalo OF, zastoupení měly i KDU a HSD-SMS.

První polistopadové volby měly i svůj velký skandál. Jeho hlavním aktérem byl předseda lidové strany Josef Bartončík, o němž napsal rakouský časopis Profil, že byl placeným agentem StB. Bartončík to popřel, dva dny před volbami však vystoupil tehdejší náměstek ministra vnitra Jan Ruml a oznámil, že má informace, které Bartončíkovi z morálního hlediska znemožňují vykonávat poslanecký mandát. Do celé kauzy poté vstoupil i prezident Václav Havel, jemuž podle jeho slov Bartončík dal slib, že z kandidátky sám odstoupí. To se nestalo, a proto byly zveřejněny důkazy, že StB vedla Bartončíka jako svého tajného spolupracovníka. Skandál kolem Bartončíka vnímala negativně především lidová strana, která se cítila poškozena ve volbách, v nichž kandidovala v rámci Křesťanskodemokratické unie.

Zdroj: ČTK

 


 

Kam dál?

Oslavy Ještědu letos rozšíří ke konečné tramvaje v Hanychově

čtvrtek, 4. září 2014, 15:54

Letošní ročník oslav Ještědu bude více zaměřen na rodiny s dětmi, mottem akce je den plný klaunů. Program se navíc rozšíří až k...

Do Hanychova nepojedou tramvaje. Na týden je nahradí autobusy

pondělí, 7. října 2013, 15:38

Liberečáci, opět se připravte na tramvajovou výluku. Od nadcházející soboty do neděle 20. října se nedostanete tramvají do...

Starostka Višňové: Voda opadla, teď budeme řešit komáry

středa, 26. června 2013, 11:25

Zatímco hladiny řek v noci z úterý na středu začaly klesat, starostové obcí řeší další problémy spojené s povodněmi, které...

Vraťte se do historie Ještědu. Slaví už 40 let

pondělí, 24. června 2013, 07:00

Výstavu, která vám umožní nahlédnout do historie horského hotelu a vysílače na Ještědu, přichystali v Severočeském muzeu v...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Havárie v liberecké spalovně. Těžce...

  • Na libereckém nádraží se chtěl oběsit muž,...

  • KOMENTÁŘ: Lesk a bída Kazmova velkolepého...

  • Konflikt cyklistů s řidičem autobusu....

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Brněnský rodák a fanoušek Komety jde pěšky z Třince, aby sehnal peníze pro dětský hospic

Brněnský rodák Daniel Marek dnes vyrazil na netradiční túru. Během pěti dní chce ujít téměř 250 kilometrovou vzdálenost mezi Třincem a Brnem, tedy finalisty posledního hokejového finále. A důvod? Daniel shání peníze pro podporu brněnského dětského hospicu Dům pro Julii. Prvního zařízení svého druhu, který pomáhá rodičům nevyléčitelně nemocných dětí.

Snížení věku pro vstup na sociální sítě na 13 let je stále ve hře

Snížení minimální věkové hranice pro vstup na sociální sítě z 15 let na 13 let je stále ve hře. Navrhli to Piráti ústy poslance Tomáše Martínka v rámci návrhu zákona o zpracování osobních údajů. Většinu Sněmovny ale asi těžko přesvědčí. Proti snížení se postavily všechny sněmovní výbory, které se novými pravidly v návaznosti na evropské nařízení GDPR zabývaly.

Tunel Blanka má za sebou tři roky provozu. Jeho kvality prověřilo 100 milionů aut

Jsou to přesně tři roky, co se veřejnosti otevřel tunel Blanka. Od té doby jím projelo již přes 100 milionů aut, což potvrzuje jeho vytížení.