Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Až ve 40 procentech smrtelných dopravních nehod sehrává svou roli agresivita

 
čtvrtek, 20. srpna 2015, 08:09

Agresivita na silnicích je častějším fenoménem, než se všeobecně soudí. Nejedná se jen o náš ryze národní problém. Polovina evropských řidičů uvádí, že se v posledním roce stala obětí jednání agresora. Agresivita se podepisuje na vzniku až 40 % smrtelných dopravních nehod.

Agresivní chování v silniční dopravě lze definovat jako úmyslné chování, jež zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody nebo konfliktu mezi účastníky silničního provozu a jehož příčinou je zlost či pocit nepřátelství, případně netrpělivost anebo snaha o úsporu času. Negativně se podepisuje všudypřítomný pocit nedostatku času a stres násobené častými dopravními zácpami.
Příčin agresivního chování je více. Agresivní tak potenciálně může být každý z nás. Svou roli sehrávají vrozené dispozice, naučené chování i provokující vnější faktory . Někteří navenek slušní a spořádaní jedinci se agresivními stávají při řízení vozidla, které jim dává pocit moci, jejž postrádají na svém pracovišti či v rodinném životě. Extrémním projevem je tzv. silniční zuřivost (road rage), naštěstí se jedná o velmi řídký fenomén, který ovšem mívá za následek extrémní projevy násilí.

Agresivita na silnicích je celosvětovým problémem. Navíc stále častějším…

Agresivita v silniční dopravě je považována za závažný celosvětový problém. Dvě třetiny řidičů v USA a Rusku a zhruba polovina řidičů v Evropské unii a Austrálii tvrdí, že se v posledních dvanácti měsících stala obětí jednání agresora (v ČR se jedná zhruba o třetinu řidičů). Navíc se s agresivitou na silnicích setkáváme stále častěji – to tvrdí 65 procent ruských řidičů,

71 procent Čechů, 75 procent Evropanů a 80 procent obyvatel USA a Austrálie

Projevy agresivity do značné míry kopírují kulturní zvyklosti v daném regionu. 77 procent Australanů se setkává s agresivní gestikulací, 70 procent Japonců s agresivním nedodržováním dostatečné vzdálenosti mezi vozidly, 61 procent Američanů uvádí, že nejčastějším projevem je agresivní pronásledování oběti, v EU je v šedesáti procentech případů spojena s agresivním problikáváním, v Rusku udává 47 procent respondentů, že se nejčastěji setkávají s vulgárním slovním napadáním. V ČR se nejčastěji jedná o výhružná gesta a agresivní problikávání (58 a 57 % respondentů).

V České republice se agresivní řízení podepisuje až na 40 % fatálních nehod

Agresivita v dopravě není neznámým pojmem ani v ČR. Právě naopak. Jedná se o natolik závažný fenomén, že se jím zabývá i aktuální Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. V roce 2014 se agresivita podepsala na usmrcení 241 ze 629 osob. Během prvního pololetí letošního roku se jednalo o 111 případů z 263. To je o sedm procent více než za stejné období loňského roku a o dvacet procent více, než připouští aktuální NSBSP. Agresivita tak sehrává svou negativní roli až ve 40 procentech smrtelných dopravních nehod.

Nejčastějšími projevy agresivity jsou

• překračování rychlostních limitů,
• nedodržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucích vozidel,
• kličkování v jízdních pruzích,
• problikávání „překážejících“ řidičů,
• předjíždění v nepřehledných místech,
• gestikulace vůči ostatním.

Co nejvíce dráždí evropské řidiče?

Dle průzkumu provedeného EOS Gallup Europe evropští řidiči považují za nejvíce iritující násl. chování: bezdůvodné zabrání dvou parkovacích míst, včasné neztlumení dálkových světel, vjetí do ucpané křižovatky a následné zablokování provozu, předjetí řady čekajících řidičů a agresivní natlačení se do jejího čela, odbočování z levého jízdního pruhu na poslední chvíli a změna pruhů bez použití blinkrů. Čeští řidiči patří mezi více tolerantní. Nejvíce jim vadí váhavá a nejistá jízda jiného řidiče, provádění změny pruhů bez použití blinkrů a včasné neztlumení dálkových světel.

Někteří řidiči mají tendenci definovat se za strážce veřejného pořádku a trestat některé poklesky ostatních ve své pravomoci – vybržďováním, blokováním předjížděcího pruhu, trvalým svícením dálkovými světly, používáním výhrůžných gest. Agresivní řidič svým jednáním nejen zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody, ale také negativně působí na psychiku svých obětí. Může tak vznikat kaskádový efekt, kdy jeden rizikový jedinec vybudí agresi v řadě dalších lidí. Ostatně 51 % obyvatel EU přiznává, že v poslední době projevili vůči ostatním agresivitu (v ČR se jedná o 42 procent).

Jak snížit počet agresorů na silnicích?

Prevencí jsou především kvalitní vzdělávání účastníků silničního provozu (např. dopravní výchova na základních školách či zavedení institutu tzv. řidičského průkazu na zkoušku) a účinný sankční systém. Zahraniční zkušenost jednoznačně dokazuje, že například zavedení záznamníků jízdy do vozidel může snížit jejich nehodovost až o 20 %, umístění radarů na kritických místech snižuje nehodovost o třetinu. „S agresivními řidiči je třeba aktivně pracovat. Nepostačí je jen pokutovat či udělovat jim trestné body. Je potřeba zapojit psychology a zaměřit se na to, aby rizikové osoby byly s to poznat příčiny svého agresivního chování a aby si byly schopny včas uvědomovat možné dopady svého jednání,“ doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Každý z nás by měl být v silničním provozu vzorem pro ostatní. Za volant je třeba usedat bez negativních emocí. Svou trasu pečlivě plánujme s ohledem na možný výskyt dopravních zácp. Nejednou však nezbyde, než se obrnit trpělivostí - raději dojet pozdě než nikdy. Na jednání ostatních nikdy neodpovídejme svou agresí. Buďme raději velkorysí. Ne každý spěchající řidič musí být nutně agresorem…

Tisková zpráva

 


 

Kam dál?

Útoků na zdravotníky přibývá. Agresor napadl minulý týden sestřičku v...

středa, 19. srpna 2015, 14:00

Nelehkou práci mívají zaměstnanci Krajské nemocnice Liberec. V poslední době totiž přibývá fyzických útoků na ně. Ty leckdy končí...

Pašování cigaret a tabáku je stále v kurzu. V kufru Octavie našli...

úterý, 18. srpna 2015, 17:01

Myslíte, že se do Česka pašují z Polska pouze léky sloužící k výrobě drog? Jste na omylu. Aktuální zůstává i nelegální dovážení...

Lesy ve vlastnictví měst jsou ziskové, žádné závratné částky ale...

neděle, 16. srpna 2015, 10:56

Lesy ve vlastnictví měst v Libereckém kraji jsou ziskové, není to ale jejich hlavní prioritou. Za důležitou považují města i...

Liberecko navštívila ministryně Karla Šlechtová. Navštívila hasičskou...

úterý, 11. srpna 2015, 18:23

Liberecko dnes navštívila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Během celodenního programu padla řeč na několik...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Do roku 2025 má u dálniční policie přibýt 750 služebních míst

Do roku 2025 by mělo v dálničních odděleních Policie ČR přibýt 750 služebních míst. Počítá s tím návrh rozvoje dálničních oddělení, který připravilo ministerstvo vnitra. Během příštího roku by mělo přibýt 231 služebních míst na stávající oddělení a dalších 34 pro postupné obsazení nových oddělení Droužkovice, Borek a Napajedla. Nyní je u dálniční policie 591 obsazených systemizovaných služebních míst.

Před 55 lety byla vynalezena populární remoska

Její obsluha i údržba je jednoduchá, spotřeba energie nízká a životnost dlouhá. Remoska je malá přenosná elektrická pečící mísa či pánev, která vaří, peče, smaží, dusí i opéká a připravit se v ní dá téměř cokoli. Remoska je českým vynálezem, její ochranná známka byla zapsána 21. července 1964. A i když s existencí měla už párkrát na kahánku, hospodyňky na ni dodnes nedají dopustit.

Kaspersky: Falešná aplikace FaceApp šíří nevyžádanou reklamu

Na internetu se objevila falešná aplikace, která se vydává za populární nástroj pro úpravu fotografií FaceApp. Mobilní zařízení uživatelů infikuje programem pro nevyžádanou reklamu MobiDash. Uvedla to antivirová firma Kaspersky Lab. Aplikace FaceApp od ruských vývojářů Wireless Lab se stala v posledních týdnech hitem. Pomocí nástrojů umělé inteligence dokáže vyfotografovanou osobu nechat zestárnout, omládnout, nebo dokonce změnit pohlaví. V souvislosti s ní se ale objevilo i varování před narušením soukromí, protože aplikace posílá fotografie k úpravě na servery mimo zařízení uživatele.