Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

V Jizerkách při kroužkování poprvé chytili kulíška, nejmenší sovu Evropy

 
pondělí, 14. září 2015, 11:11

Při kroužkování opeřenců na Jizerce v Jizerských horách se ornitologům poprvé podařilo chytit do sítě kulíška nejmenšího, což je nejmenší sova Evropy. Týdenní akce se v polovině září koná na Jizerce každoročně od roku 2004, ornitologové při ní okroužkují až 1200 ptáků.

"V začátcích našich akcí se tady kulíškové neobjevovali, v posledních letech je tady slýcháváme a letos se nám podařilo konečně jednoho i chytit," uvedl ornitolog ze Severočeského muzea v Liberci Martin Pudil. Nejmenší evropská sova obývá jehličnaté lesy v horských oblastech, v Česku se vyskytuje třeba na Šumavě nebo Beskydech.

Do sítí na Jizerce se letos poprvé také zachytil minařík dlouhoocasý. "Není to sice vzácný pták, žije ale spíše v nížinách," uvedl Pudil. "Chytili jsme také dva sýce rousné, což také není obvyklé, nebo datla. Ten se do sítí chytá jen vzácně," dodal.

Ornitologové budou na Jizerce do pátku, počet okroužkovaných ptáků bude záviset hlavně na počasí. Zatím jich mají asi 400 od zhruba 20 druhů. "Za týden míváme i 1000 až 1200 ptáků. Před dvěma lety, když pršelo, tak jen 400," uvedl Pudil. Kromě deště vadí při kroužkování i silný vítr. "Jak se sítě houpou a vlní, tak je ptáci vidí," vysvětlil.

Opeřence se k sítím, které mají na délku až 12 metrů a na výšku 2,5 metru, snaží ornitologové přivábit za pomoci zvukových nahrávek. "Nejběžnější jsou tady králíček obecný a ohnivý, sýkora úhelníček, pěvuška modrá, červenka obecná, linduška luční, budníčky. Hlavně tedy ptáci, kterým vyhovují smrkové lesy," řekl Pudil. Týdenní akci dělají ornitologové záměrně v polovině září, sledují při ní migraci ptáků. V minulých letech se na Jizerce chytila dokonce linduška rudokrká, která obvykle žije v tundře. V Jizerských horách se nevyskytuje, může se tam ale zastavit při podzimním nebo jarním tahu.

Zdroj: ČTK

 


 

Kam dál?

Třicet kilometrů od Liberce vznikl nový rodinný pivovar. Pivo chtějí...

čtvrtek, 10. září 2015, 17:28

Bývalá truhlárna v Zásadě na Jablonecku se proměnila v Pivovar Rezek s hospodou. Po 24 letech se tak na Jablonecku znovu vaří...

Seznamte se s hipstery, novými tahouny ekonomiky

úterý, 8. září 2015, 14:28

Vyspělé ekonomiky dostávají nový růstový impulz od lidí, od nichž by to ještě před deseti lety nikdo nečekal. Díky nim se zejména...

Vyšetření ve Frýdlantu, hospitalizace v Liberci. Spolupráce nemocnic...

úterý, 8. září 2015, 09:02

Liberecká krajská nemocnice zřejmě vypomůže frýdlantské se zajištěním nepřetržitého provozu interní ambulance. Zájem...

Stoleté garáže Theodora Liebiega zničilo nevkusné zateplení

neděle, 6. září 2015, 16:18

Přesně sto let vydržel bez většího zásahu a úprav nesmírně cenný areál autodomu s garážemi poblíž vily Theodora Liebiega....

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

V Česku začal druhý den voleb do Evropského parlamentu, v pátek byla účast od deseti do 20 procent

V Česku dnes ráno začal druhý den voleb do Evropského parlamentu. Lidé v nich mají poslední možnost ovlivnit, kdo je bude příštích pět let zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se otevřely v 8:00, přístupné budou až do 14:00. Výsledky ale s ohledem na evropský charakter voleb budou známy až v neděli před půlnocí.

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.