Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Tři nejvýznamnější změny, které spotřebitelům přinesl rok 2016

 
úterý, 27. prosince 2016, 18:52

Rok 2016 byl na spotřebitelskou legislativu bohatý. Přinesl nový způsob řešení spotřebitelských sporů, dodavatelům energií zákon nařídil, aby svým zákazníkům říkali pravdu, a nový zákon o spotřebitelském úvěru má zatočit s lichváři.

Spotřebitelé mají ze zákona řadu práv, ale pokud by se kvůli každé zamítnuté reklamaci museli soudit, ve výsledku by to vzdali dříve, než by spor vůbec začal. Advokáti jsou drazí a zákony složité. Právě s tímto problémem se Evropská unie rozhodla bojovat a její členské státy musely vymyslet, jak řešit spotřebitelské spory levně a efektivně. „Česká republika to vyřešila po svém a spory rozdělila mezi Českou obchodní inspekci, Finančního arbitra, Český telekomunikační úřad a Energetický regulační úřad,“ říká Miloš Borovička, právní poradce dTestu, a dodává: „Každá z institucí ale spory řeší v trochu jiném režimu a s jinými pravomocemi vůči spotřebitelům a podnikatelům. Například ČOI má jen vést strany sporu k dohodě a závazně nerozhoduje, ostatní rozhodují ve správním řízení a rozhodnutí má podobné účinky jako rozsudek.“ Pro řešení sporů v rámci celé Evropské unie a především pro pomoc spotřebitelům při nákupech ze zahraničních e-shopů vznikla tzv. platforma online řešení sporů. V každém členském státě má teď být instituce, která zahraničním spotřebitelům pomůže vyřešit spor s místním obchodníkem. Většinou se jedná o Evropská spotřebitelská centra. U nás toto centrum působí při ČOI a svou stížnost na evropského podnikatele můžete vložit na webové adrese ec.europa.eu/odr.

Už od ledna 2016 platí také novela energetického zákona, která dodavatelům elektřiny a plynu nařizuje, aby spotřebitelům sdělovali úplné a pravdivé informace, které jsou potřeba pro změnu dodavatele. „Je velmi špatnou vizitkou českých dodavatelů, že je zákon musí nutit poskytovat informace. Navíc svou povinnost nadále často porušují,“ říká Borovička a dodává: „Říci zákazníkovi, jaký typ smlouvy má a kdy mu končí závazek, případně co by mu hrozilo za předčasné ukončení smlouvy, by měla být základní podnikatelská slušnost.“ Od letošního roku se rovněž změnila pravidla pro zrušení smlouvy na dodávky energií, pokud ji spotřebitel uzavřel přes internet, telefon či mimo prostory obvyklé k podnikání. Smlouvu lze vypovědět až patnáct dní po zahájení dodávek.

Třetí velkou změnou je zcela nový zákon o spotřebitelských úvěrech. Ten přinesl rozsáhlou regulaci poskytovatelů úvěrů. Předpokládá se, že během dvou let, kdy bude probíhat licenční řízení, se může jejich počet snížit z dnešních desítek tisíc na maximálně několik stovek. „Pro spotřebitele je asi nejdůležitější, že se sjednotila pravidla prakticky pro všechny spotřebitelské úvěry. Pod jednou úpravou jsou mikropůjčky i hypotéky, což je dobré pro lepší informovanost spotřebitelů,“ říká Borovička a dodává: „Zákon tak například jednotně řeší povinnost přezkoumávat, zda je zájemce o půjčku schopen splácet, ale i předčasné splacení hypoték. Omezil také sankce, které často spotřebitele likvidovaly více než úroky, strop je nastaven maximálně na polovinu celkové výše úvěru. Pokuta současně nikdy nesmí přesáhnout 200 tisíc korun.“ Poněkud nenápadně provedl doprovodný zákon další zásadní změnu ve vymáhání pohledávek po spotřebitelích – zakázal totiž rozhodčí řízení se spotřebiteli. Rozhodčí řízení bylo zejména v minulosti zneužíváno pro vymáhání dluhů z neplatných smluv a neadekvátních pokut. Řada rozhodců však dokáže rozhodnout dříve než soud a stejně spravedlivě. Největší problémy navíc už soudy i novější pravidla pro rozhodce vyřešily. Zmizela tak jedna z alternativ, jak řešit problémy, a agenda se přesune zpět na soudy. To určitě nepřinese zrychlení již tak pomalých soudních procesů.

Tisková zpráva
 


 

Kam dál?

KOMENTÁŘ: Poloprázdný prezident připil poloplnou sklenicí

pondělí, 26. prosince 2016, 18:01

Miloš Zeman se ve svém vánočním projevu zabýval věcmi, které se povedly, ale i problémy, které ho velice trápí. Jedno je však...

O kolik nás vyjde život v Libereckém kraji v roce 2017 dráž?

neděle, 18. prosince 2016, 13:22

Život v Libereckém kraji v příštím roce příliš nezdraží. Jako každý rok jde nahoru cena vody, třeba v Jablonci nad Nisou nebo...

Devítiletý Péťa z Mrklova zachránil život svému bráškovi

sobota, 10. prosince 2016, 13:22

Péťa žije společně s maminkou Helenou, tátou Petrem, starší sestrou Veronikou (16) a mladším bráškou Vašíkem (7) v obci Mrklov...

Hitem mezi vánočními ozdobami jsou koule v barvách stříbrné

pondělí, 5. prosince 2016, 20:05

Hitem mezi vánočními ozdobami i letos zůstávají koule v barvách stříbrné. Oblíbené jsou stále také kombinace zlaté, modré,...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Předsednictví ČR Radě EU může vést k vytvoření 570 nových míst

Předsednictví České republiky Radě EU ve druhé polovině roku 2022 si vyžádá podle aktuálních požadavků zhruba 570 nových pracovních míst na dobu určitou. Vyplývá to z materiálu, který dostane vláda v pondělí pro informaci. Dokument je úvodní informací o nárocích na předsednictví. Podrobný návrh rozpočtu by měla vláda dostat do konce dubna a každý rok jej aktualizovat.

Ministr Vojtěch odhaduje, že letos bude až tisíc případů spalniček

Počet případů onemocnění spalničkami může letos v České republice vzrůst až na tisícovku. V dnešních Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle ČT onemocnělo v tuzemsku jen za letošní rok k pátku 21. března spalničkami již 366 lidí a jen za poslední týden přibylo šest desítek případů. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, mohou je provázet závažné komplikace. Loni bylo nemocných 203 za celý rok.

GLOSA: Získají fake news volnou cestu k šíření do společnosti?

Překvapuje mě, jak málo prostoru ve veřejné debatě získávají některá témata. Aktuálně se třeba jedná o směrnici o autorských právech na sociálních sítích, o které bude v příštím týdnu hlasovat Evropský parlament. Ta přináší zásadní otázku: Jsou racionálně neznalí voliči připraveni na důkladné ověřování informací, které budou nalézat na internetu?