Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ceny plynu jsou v sousedních zemích výrazně nižší

 
sobota, 11. února 2017, 15:59

Za plyn si ve srovnání se Slováky, Poláky i Němci o dost připlatíme. V případě elektřiny jsou rozdíly menší, výrazně lépe jsou na tom jen polské domácnosti s nižší spotřebou. Ukázaly to výsledky průzkumu spotřebitelské organizace dTest. Šetření mapovalo i to, jak čeští spotřebitelé vnímají svou situaci na energetickém trhu. Problémem je špatná orientace na trhu, smlouvy na dobu určitou i neznalost smluvních podmínek.

Spotřebitelská organizace dTest provedla srovnání cen dodávek elektřiny a plynu v České republice a v sousedních zemích, tedy na Slovensku, v Německu, Rakousku a Polsku. „Výsledky můžeme shrnout tak, že za plyn platíme o dost více než naši sousedé, s výjimkou Rakouska. V případě elektřiny se náklady modelových domácností tak výrazně nelišily, i když i tady se rozdíly najdou,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Srovnání probíhalo na dvou modelových domácnostech, s nižší a vyšší spotřebou. Za plyn utratí bezkonkurenčně nejméně slovenské domácnosti, a to jak ty, které používají plyn pouze na vaření, tak i ty, které jím vytápí dům či byt. „Pražská domácnost, která používá plyn pouze na vaření a má spotřebu 1,5 MWh ročně, utratí za plyn 2 904 Kč ročně, zatímco Bratislavská v přepočtu pouze 992 Kč. Porovnáme-li útratu domácností, které plynem i vytápějí a mají spotřebu 30 MWh za rok, dostaneme se v Praze na částku 28 909 Kč. V Bratislavě zaplatí o necelou třetinu méně, 18 384 Kč. Dobře jsou na tom i polské domácnosti s nízkou spotřebou, které za plyn na vaření zaplatí 1805 Kč ročně, nebo naši němečtí sousedé. V Berlíně za stejné množství odebraného plynu zaplatí o 800 korun méně než v Praze, 2078 Kč,“ cituje výsledky průzkumu Lukáš Zelený.

Závidět ovšem nemusíme Rakušanům. Vídeňská domácnost, která na plynu pouze vaří, za něj ročně zaplatí v přepočtu 3622 Kč. Uvedené částky představují vždy tu nejlevnější nabídku na daném trhu v aktuálním období. Informace vycházejí z veřejných zdrojů, přičemž individuálně vyjednané nabídky s dodavateli se samozřejmě mohou lišit, a do ceny nemusí být zahrnuta různá zvýhodnění či naopak poplatky navíc.

„V případě elektřiny se české ceny podobají těm rakouským, lépe jsou na tom opět Slováci a Poláci, alespoň v případě domácností s nižší spotřebou 2,5 MWh ročně,“ konstatuje Zelený. V Praze zaplatí domácnost s touto spotřebou za elektřinu 10 972 Kč, zatímco ve Varšavě v přepočtu 8 812 Kč a v Bratislavě 9 493 Kč. Nejvyšší ceny elektřiny jsou v Německu.

dTest se zajímal i o to, jak spotřebitelé vnímají svou situaci na českém energetickém trhu, jaké mají smluvní podmínky a zkušenosti s dodavateli, či jaké informační zdroje využívají. „Pohled spotřebitelů bychom mohli popsat tak, že jim dodavatelé kladou překážky v podobě složité byrokracie a špatné komunikace. Sleví pouze, když zákazník hrozí odchodem, nabízejí nesmyslné benefity a snaží se ho uvázat pomocí smluv na dobu určitou a nepřehledně stanovených výpovědních lhůt. A zákazníci jsou chyceni v pasti kvůli nečitelnosti trhu,“ shrnuje Lukáš Zelený a dodává: „Dotazníkové šetření a kvalitativní průzkum formou skupinových diskuzí ukázaly, že lidé se neorientují v nabídce a mají problém získat relevantní a důvěryhodné informace.“ Většina respondentů někdy využila internetové srovnávače, ale často mají negativní zkušenosti a považují srovnávače za prostý prodejní kanál. Využívají je zejména proto, že samotné produkty jsou pro ně nepřehledné a neporovnatelné. 38 % dotázaných uvedlo, že jim vadí, že musí do srovnávače vložit osobní údaje a pak jsou obtěžováni obchodními nabídkami.

Dotazovaní spotřebitelé znali většinou pouze největší dodavatele. Mezi malými dodavateli se příliš neorientují, ani o nich většinou neuvažují jako o potenciálním dodavateli. „Nejedná se o nedůvěru, ale spíše o neznalost trhu,“ říká Zelený. Lidé mají velkou nedůvěru i vůči podomním prodejcům a telemarketingu. Reklamu pak filtrují a není pro ně zajímavým zdrojem informací.

Tisková zpráva | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

V páteční noc sledujte oblohu, nastane částečné zatmění měsíce a...

čtvrtek, 9. února 2017, 13:37

Vzácně pestrou podívanou nabídnou lidem na většině míst Země vesmírné úkazy, které budou pozorovatelné o víkendu. Na začátku bude...

Jak jsou na tom obce v Libereckém kraji? Jen čtyři mají dluhy vyšší...

středa, 25. ledna 2017, 23:07

Jen čtyři obce v Libereckém kraji mají podle informací z ministerstva financí dluhy větší než průměrný roční příjem....

Deset let poté: Po orkánu Kyrill v Libereckém kraji už mnoho stop...

neděle, 15. ledna 2017, 12:09

Orkán Kyrill napáchal před deseti lety v Libereckém kraji největší škody v lesích, kde mu padly za oběť tisíce stromů....

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Zastupitelé Prahy 5 odvolali starostu Mazura i radní

V čele Prahy 5 skončila dosavadní rada v čele se starostou Danielem Mazurem (Piráti). Zastupitelé ODS, ANO, TOP 09, STAN a SNOP 5 schválili její odvolání, nyní se bude volit nové vedení městské části. Koalici dosud tvořili Piráti, ODS, ANO a SNOP 5, tři ze čtyř stran v pondělí vypověděly koaliční spolupráci s Piráty. Podle zástupců dalších stran starosta nezvládal vedení radnice. Podle Pirátů jde o zástupné důvody a ve skutečnosti zastupitelům vadilo, že se začaly řešit problémy s veřejnými zakázkami.

PRŮZKUM: Česká společnost je rozdělena do šesti sociálních tříd

Česká společnost je rozdělena do šesti společenských tříd, které se liší složením svých zdrojů a pozicí ve společnosti. Vyplývá to z průzkumu, na kterém spolupracoval Český rozhlas (ČRo) s několika sociology. Do dvou typů vyšší střední třídy náleží zhruba třetina lidí, tři typy nižší střední třídy podle odborníků zahrnují téměř polovinu respondentů a do nejnižší, takzvané strádající třídy patří 18 procent lidí. Průzkumu se v červnu zúčastnilo 4039 respondentů z 1300 obcí, provedly jej agentury MEDIAN a STEM/MARK. Na dnešní tiskové konferenci ho představili zástupci ČRo a tři sociologové.

O ekologického Oskara bojuje deset projektů. Kvalita přihlášených projektů každým rokem roste

Celkem deset inovativních projektů soupeří v ekologické soutěži E.ON Energy Globe, která letos odstartovala už pojedenácté. Ekologického Oskara získá ale jen jeden. Vítězný projekt bude Českou republiku zastupovat na mezinárodním finále ve Finsku. České vyhlášení odvysílá 12. října ČT1.