Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ceny plynu jsou v sousedních zemích výrazně nižší

 
sobota, 11. února 2017, 15:59

Za plyn si ve srovnání se Slováky, Poláky i Němci o dost připlatíme. V případě elektřiny jsou rozdíly menší, výrazně lépe jsou na tom jen polské domácnosti s nižší spotřebou. Ukázaly to výsledky průzkumu spotřebitelské organizace dTest. Šetření mapovalo i to, jak čeští spotřebitelé vnímají svou situaci na energetickém trhu. Problémem je špatná orientace na trhu, smlouvy na dobu určitou i neznalost smluvních podmínek.

Spotřebitelská organizace dTest provedla srovnání cen dodávek elektřiny a plynu v České republice a v sousedních zemích, tedy na Slovensku, v Německu, Rakousku a Polsku. „Výsledky můžeme shrnout tak, že za plyn platíme o dost více než naši sousedé, s výjimkou Rakouska. V případě elektřiny se náklady modelových domácností tak výrazně nelišily, i když i tady se rozdíly najdou,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Srovnání probíhalo na dvou modelových domácnostech, s nižší a vyšší spotřebou. Za plyn utratí bezkonkurenčně nejméně slovenské domácnosti, a to jak ty, které používají plyn pouze na vaření, tak i ty, které jím vytápí dům či byt. „Pražská domácnost, která používá plyn pouze na vaření a má spotřebu 1,5 MWh ročně, utratí za plyn 2 904 Kč ročně, zatímco Bratislavská v přepočtu pouze 992 Kč. Porovnáme-li útratu domácností, které plynem i vytápějí a mají spotřebu 30 MWh za rok, dostaneme se v Praze na částku 28 909 Kč. V Bratislavě zaplatí o necelou třetinu méně, 18 384 Kč. Dobře jsou na tom i polské domácnosti s nízkou spotřebou, které za plyn na vaření zaplatí 1805 Kč ročně, nebo naši němečtí sousedé. V Berlíně za stejné množství odebraného plynu zaplatí o 800 korun méně než v Praze, 2078 Kč,“ cituje výsledky průzkumu Lukáš Zelený.

Závidět ovšem nemusíme Rakušanům. Vídeňská domácnost, která na plynu pouze vaří, za něj ročně zaplatí v přepočtu 3622 Kč. Uvedené částky představují vždy tu nejlevnější nabídku na daném trhu v aktuálním období. Informace vycházejí z veřejných zdrojů, přičemž individuálně vyjednané nabídky s dodavateli se samozřejmě mohou lišit, a do ceny nemusí být zahrnuta různá zvýhodnění či naopak poplatky navíc.

„V případě elektřiny se české ceny podobají těm rakouským, lépe jsou na tom opět Slováci a Poláci, alespoň v případě domácností s nižší spotřebou 2,5 MWh ročně,“ konstatuje Zelený. V Praze zaplatí domácnost s touto spotřebou za elektřinu 10 972 Kč, zatímco ve Varšavě v přepočtu 8 812 Kč a v Bratislavě 9 493 Kč. Nejvyšší ceny elektřiny jsou v Německu.

dTest se zajímal i o to, jak spotřebitelé vnímají svou situaci na českém energetickém trhu, jaké mají smluvní podmínky a zkušenosti s dodavateli, či jaké informační zdroje využívají. „Pohled spotřebitelů bychom mohli popsat tak, že jim dodavatelé kladou překážky v podobě složité byrokracie a špatné komunikace. Sleví pouze, když zákazník hrozí odchodem, nabízejí nesmyslné benefity a snaží se ho uvázat pomocí smluv na dobu určitou a nepřehledně stanovených výpovědních lhůt. A zákazníci jsou chyceni v pasti kvůli nečitelnosti trhu,“ shrnuje Lukáš Zelený a dodává: „Dotazníkové šetření a kvalitativní průzkum formou skupinových diskuzí ukázaly, že lidé se neorientují v nabídce a mají problém získat relevantní a důvěryhodné informace.“ Většina respondentů někdy využila internetové srovnávače, ale často mají negativní zkušenosti a považují srovnávače za prostý prodejní kanál. Využívají je zejména proto, že samotné produkty jsou pro ně nepřehledné a neporovnatelné. 38 % dotázaných uvedlo, že jim vadí, že musí do srovnávače vložit osobní údaje a pak jsou obtěžováni obchodními nabídkami.

Dotazovaní spotřebitelé znali většinou pouze největší dodavatele. Mezi malými dodavateli se příliš neorientují, ani o nich většinou neuvažují jako o potenciálním dodavateli. „Nejedná se o nedůvěru, ale spíše o neznalost trhu,“ říká Zelený. Lidé mají velkou nedůvěru i vůči podomním prodejcům a telemarketingu. Reklamu pak filtrují a není pro ně zajímavým zdrojem informací.

Tisková zpráva | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

V páteční noc sledujte oblohu, nastane částečné zatmění měsíce a...

čtvrtek, 9. února 2017, 13:37

Vzácně pestrou podívanou nabídnou lidem na většině míst Země vesmírné úkazy, které budou pozorovatelné o víkendu. Na začátku bude...

Jak jsou na tom obce v Libereckém kraji? Jen čtyři mají dluhy vyšší...

středa, 25. ledna 2017, 23:07

Jen čtyři obce v Libereckém kraji mají podle informací z ministerstva financí dluhy větší než průměrný roční příjem....

Deset let poté: Po orkánu Kyrill v Libereckém kraji už mnoho stop...

neděle, 15. ledna 2017, 12:09

Orkán Kyrill napáchal před deseti lety v Libereckém kraji největší škody v lesích, kde mu padly za oběť tisíce stromů....

V roce 2017 si plánuje dát předsevzetí jen třetina lidí, převažují...

sobota, 31. prosince 2016, 13:59

Zbývají hodiny do konce roku 2016 a to je tradičně čas plánování novoročních předsevzetí. Zdali chtějí Češi v novém roce přestat...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • FOTO: U Dětřichova vyhasl život řidiče,...

  • Kdosi vyhodil na ulici novopečenou psí...

  • Z Jablonce vyrazí robot Matylda autostopem...

  • VIDEO: U Raspenavy hoří několik hektarů...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak jsou na tom zimní pneumatiky? Propadly ty nejlevnější

Chladné dny mohou přijít velmi rychle, a s nimi i povinnost zimního obutí aut. Zákon stanoví, že pokud mají zimní pneumatiky vzorek nižší než 4 mm, je třeba pořídit nové. Podle doporučení výrobců byste měli měnit pneumatiky po čtyřech až šesti letech užívání. Spolehlivým rádcem při výběru kvalitních gum je časopis dTest, který ve spolupráci s německým autoklubem ADAC přinesl výsledky nového testu zimních pneumatik o průměru ráfku 14 a 16 palců. Závěr je jednoznačný – šetřit se nevyplácí.

Češi zachraňují helikoptérou slona v Indonésii, armáda asistuje

Česká nezisková organizace na záchranu pralesů a zvířat, spolek Prales dětem, se vrhla do akce, která je v historii Indonésie nevídaná. Spolek se ve spolupráci se šesti indonéskými organizacemi a armádou rozhodl přesunout kriticky ohroženého slona sumaterského uvízlého na palmové plantáži do třicet kilometrů vzdálené pralesní státní rezervace. Jak? Helikoptérou. Proč? Hrozí mu smrt rukou místních.

Babí léto končí, přichází ochlazení. Příští týden může sněžit

Nezvykle teplý říjen bez srážek je u konce, v příštích dnech se začne ochlazovat a přijdou i tolik očekávané srážky. Kvůli nízkým teplotám by pak v příštím týdnu mohlo dorazit i sněžení.