Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Chceme hospodařit s citem k lesu, říká ředitel městských lesů

 
pondělí, 3. února 2014, 16:38

Zodpovědnost ke svému majetku, hospodaření v lesích tak, jako naši předci, kteří nám zde zanechali to, co dnes sklízíme. Přesně s takovým přístupem koketují už delší dobu Městské lesy Liberec. Příspěvková organizace zřizovaná městem v současnosti spravuje na 600 hektarů lesů v celém Liberci. Největší komplex má v Lidových sadech, dále pod Ještědem nebo třeba v Radčicích či Krásné Studánce.

„Společnost bohužel nestojí rovnýma nohama na zemi. Proto to chceme vzít jiným směrem. Chceme hospodařit nejen ekonomicky, ale i s citem k lesu,“ popisuje své vize ředitel Městských lesů Liberec Jiří Bliml. „Ano, naše činnost občas vypadá v očích veřejnosti negativně, ale to neznamená, že ta činnost je tak strašně špatná, proto se snažíme být otevřenější, jsme jim vždy k dispozici s vysvětlením,“ dodává.

Prvním impulsem a jakýmsi začátkem městských lesů je rok 1992, kdy obce získaly lesy z majetku České republiky. Liberec si takto přišel na necelých 200 hektarů lesů především v Lidových sadech.  V průběhu dalších deseti let docházelo k postupnému získávání restitučních nároků, proto v roce 2002 město vlastnilo již 540 hektarů lesa a v roce 2006 600 hektarů lesních pozemků. Do konce roku 2009 spadalo obhospodařování lesního majetku do samosprávy statutárního města. Proto v roce 2010 vznikla z důvodu zlepšení ekonomické efektivnosti a pružnosti řízení organizace Městské lesy  Liberec.

Rozsah aktivit je více, než pestrý. Městské lesy nabízí kromě správy lesů i řadu doplňkových služeb pro veřejnost. Ve zkratce jde například o poskytování služeb nejen v lesnictví či myslivosti, ale nabízejí  například i údržbu zahrad či arboristické činnosti.

„Škála našich aktivit je skutečně široká. Zabýváme se od pěstebních činností, těžby dříví až po správu cest a toků. Staráme se také o naučné stezky, vyvěšování budek a lesní pedagogiku pro děti přímo v lese,“ dodává ředitel. Městské lesy se mimo jiné zasloužili o vybudování naučné stezky Padáky pod Ještědem.

S přibývajícími hektary lesů ve správě organizace přímo úměrně přibývá starostí. Každoročně musí zaměstnanci Městských lesů likvidovat desítky černých skládek. „Ty vznikají na území celého Liberce, nejčastěji pak v okolí Králova Háje. Likvidace jedné takové skládky přitom vyjde na zhruba pět tisíc korun,“ uzavřel Jiří Bliml.

PR text

 


 

Kam dál?

Facebook podle vědců brzy přijde o většinu uživatelů

neděle, 2. února 2014, 17:39

Facebook brzy upadne v zapomnění. Nevěříte? S tímto odvážným tvrzením před nedávnem přišli odborníci z princetonské univerzity....

Příběhy domů: Výstavní vila pro františkovského řezníka

neděle, 2. února 2014, 11:20

Keilův vrch patří k tomu nejhezčímu, co v Liberci máme. Jedním z nejkrásnějších domů je bezesporu Kuhnova vila v Šafaříkově...

Alejí u cest ubývá, nejméně nových stromů sází na Liberecku

čtvrtek, 30. ledna 2014, 15:15

Kdyby stály v jedné trase, vytvořily by alej dlouhou z Prahy do Olomouce – jenže 17 640 lip, dubů, kaštanů a dalších druhů dřevin...

Svět zvířátek končí. Za zataženou roletou zůstala zvířata

pondělí, 27. ledna 2014, 20:09

Podobný rozruch dlouhou dobu liberecké nákupní centrum Géčko nezažilo. Roleta obchodu s chovatelskými potřebami Svět zvířátek se...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.

(NE)OBYČEJNÍ: Kdybych mohl, oživil bych teplárenský komín, říká známý sprejer DOBS

Jeho malby zná v Budějcích snad každý. Je mu 34 let, ve volném čase sprejuje a dělá truhlařinu. Vystudoval umělecko – průmyslovou školu v Krumlově a kdyby mohl, posprejoval by teplárenský komín. DOBS je zkrátka Docela Obyčejný Budějcký Sprejer.