Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Církve žádají i o majetek krajů, ty jejich nároky odmítají

 
pátek, 31. října 2014, 07:56

Církve žádají i o majetek krajů, které ale jejich nároky zatím odmítají. Kraje dosud požádaly o 26.339 movitých věcí a 49 nemovitostí a pozemků. Po zasedání rady Asociace krajů ČR v Liberci to včera novinářům řekl její předseda a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).

"Nejsme podle zákona takzvanými povinnými osobami. A doporučili jsme jednotlivým krajům, aby takové žádosti církví odmítaly, protože jdou nad rámec schváleného zákona o církevních restitucích," uvedl Hašek. "Pokud se církve domnívají, že to je jejich majetek, mohou se obrátit na nezávislé soudy. Kraje budou výsledek respektovat," dodal Hašek.

Podle něj také kraje trvají na společném jednání s Českou biskupskou konferencí a kardinálem Dominikem Dukou ohledně církevních restitucí a otázce dalšího financování církevních projektů z rozpočtu krajů. Církve na takové jednání zatím nepřistoupily. "To určitě nepřispívá dobrým vztahům mezi kraji a církvemi," poznamenal Hašek.

Po dnešním jednání hejtmanů navíc církvím hrozí, že se kraje přestanou podílet na jejich projektech. "Dohodli jsme se, že z hlediska další participace krajských rozpočtů na projektech církví vyčkají kraje do schůzky s kardinálem Dukou a zástupci České biskupské konference," uvedl Hašek. Tvrdí, že nejde o žádné ultimátum. "Máme zájem spolupracovat s nimi nadále," dodal.

Církve získaly z rozpočtů krajů podle tvrzení Haška od roku 2001 skoro 3,32 miliardy korun. Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se během 17 let církvím postupně až na nulu snižuje příspěvek na podporu činnosti, který činil asi 1,5 miliardy korun ročně.

Napsala ČTK

 


 

Kam dál?

Radnice se otevřela lidem. Přišly se jich podívat stovky

středa, 29. října 2014, 08:38

Liberecká radnice se na výročí vzniku Československa otevřela lidem. A zájem byl velký, dorazilo několik stovek lidí včetně pár...

Silnice? Je to horší a horší, potvrzují to čísla

neděle, 26. října 2014, 17:47

Navzdory stamilionovým investicím do rekonstrukcí se stav komunikací druhých a třetích tříd v Libereckém kraji rok od...

Naivní divadlo v Liberci slaví 65 let od vzniku

neděle, 26. října 2014, 09:04

Naivní divadlo z Liberce slaví v těchto dnech 65 let od svého vzniku. Kvalitou svých představení se stále řadí ke špičce, a to...

Koloseum už není památka. Ministerstvo budovu vyřadilo ze seznamu

čtvrtek, 23. října 2014, 14:59

Ministerstvo kultury vyřadilo budovu Kolosea v Liberci ze seznamu kulturních památek. Ukončilo tak několikaměsíční dohady, zda k...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

V Česku začal druhý den voleb do Evropského parlamentu, v pátek byla účast od deseti do 20 procent

V Česku dnes ráno začal druhý den voleb do Evropského parlamentu. Lidé v nich mají poslední možnost ovlivnit, kdo je bude příštích pět let zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se otevřely v 8:00, přístupné budou až do 14:00. Výsledky ale s ohledem na evropský charakter voleb budou známy až v neděli před půlnocí.

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.