Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Podívat se na zámek? Tenhle nápad měly davy lidí

 
pondělí, 28. října 2013, 16:43

Obrovský zájem lidí vzbudila možnost mrknout se do libereckého zámku. Většina z obyvatel města v něm nikdy nebyla, a tak se do něj vydaly zástupy lidí všech generací. Byl to zajímavý zážitek, který ale vzbudil i nějaké ty rozpaky.

 

Magistrát se dohodl se současným majitelem zámku na jeho částečném zpřístupnění. Už to řadu lidí zaskočilo, protože jít se dalo pouze do kaple a na věž. I tak byl ale obrovský zájem. „Lidé tu na vstupenky do zámecké kaple čekali už od půl osmé,“ prozradila Drbně jedna z průvodkyň. První prohlídka přitom začala až v devět hodin. Vstupenky navíc zmizely rekordně rychle. Šťastlivci se vstupenkou tak na prohlídku klidně čekali celý den.

Kdo nedosáhl na vstupenku, mohl pouze na věž. Fronta se po poledni táhla celým schodištěm až do přízemí. „My tu byly ráno a fronta byla až ven, teď už to zvládnem,“ říkal smířlivě jeden z návštěvníků. Čekání na vyhlídku z věže se tak protáhlo asi na tři čtvrtě hodinu.

Ovšem vyhlídka z věže dlouhé čekání vynahradila. Výhled je opravdu netradiční, vidět je celé centrum i Ještědský hřbet.

Smutný je jen osud zámku. Vitríny prázdné, v těch pár místnostech pouze pár židlí. Přitom v zámku byla v osmdesátých letech jedna z největších sbírek skla na světě. Ve vestibulu zámku si na plátnu lidé mohli prohlédnout, jaké bohatství se zde skrývalo. Jenže po revoluci se v divokých devadesátkách děly věci. Zní to neuvěřitelně, ale celá sbírka je fuč. Kde? To asi vědí jen ti, co Skloexport zprivatizovali a následně vytunelovali. Navíc rekonstrukce v osmdesátých letech nebyla moc citlivá.

Co bude se zámkem teď? Město se snaží se současným majitelem něco vymyslet. Část by měla být veřejná, expozice skla by se dala v nějaké míře možná znovu vybudovat. Máme tu sklářské školy, plné šikovných studentů, fakultu architektury a umění. Z části možná hotel, kongresové centrum, restaurant. Prostor tu je.

 
 

Vizitka autora

 

Luboš Vrabec

šéfredaktor portálu Liberecká Drbna
kontakt: sefredaktor@libereckadrbna.cz

Liberecká Drbna je v pořadí třetím z regionálních zpravodajských webů projektu ČeskáDrbna.cz.

 
 


 

Kam dál?

UFO nad Libercem. Navštěvují naší kotlinu mimozemšťani?

pondělí, 28. října 2013, 10:52

Blikající objekt nad Ještědem, vznášející se světlo, dva objekty letící vysokou rychlostí bez kondenzační stopy. Navštěvují...

Bunkr v Ruprechticích měl upozornit na úder imperialistů

neděle, 27. října 2013, 10:42

Chodím roky kolem a přemýšlím, kde se tady ten řopík vzal. A nakonec jsem na to přišel. Žádný řopík – tedy lehké opevnění...

Řidiči, je čas přezout! A doučit se dopravní značky

sobota, 26. října 2013, 08:49

To, že už za týden musíte mít za stanovených podmínek zimní pneumatiky, ví většina českých řidičů. Horší už je to s tím, jak...

Sir Pumpkin, liberecký autobusák - Hurá domů

středa, 23. října 2013, 10:55

Hlavním hrdinou dalšího dílu komiksu o libereckém autobusáku Siru Pumpkinovi tentokrát není přímo Pumpkin, ale jeden z...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

V Česku začal druhý den voleb do Evropského parlamentu, v pátek byla účast od deseti do 20 procent

V Česku dnes ráno začal druhý den voleb do Evropského parlamentu. Lidé v nich mají poslední možnost ovlivnit, kdo je bude příštích pět let zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se otevřely v 8:00, přístupné budou až do 14:00. Výsledky ale s ohledem na evropský charakter voleb budou známy až v neděli před půlnocí.

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.