Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Povodním by mohl zabránit systém podobný krevnímu oběhu

 
čtvrtek, 11. července 2013, 18:17

Jak zabránit povodním a přitom nenarušovat ráz krajiny? To popisuje ve své studii Josef Trakal, student fakulty umění a architektury v Liberci. Ten svůj projekt zasadil do okolí řeky Jeřice v Chrastavě. Více popisuje ve své studii samotný student.


Tématu, protipovodňový systém v Chrastavě, jsem se rozhodl věnovat z důvodu, že zde žiji celý svůj život a dívat se jak voda město ničila, bylo děsivé. Hlavní myšlenka byla podobnost vodního systému a krevního oběhu v lidském těle. Systém řek jako hlavní tepny, na které jsou napojeny cévky a žilky, stejně jako říčky a potůčky.

Systémy vznikly čtyři. Ty tvoří celek. Inspiraci jsem hledal v medicíně. Systém cévy začne fungovat jako první. Pracuje na principu přemostění hlavního toku řeky, pomocí menších kanálků s přepadem. To pomůže zvládnout 20 – 25% v tu chvíli protékající vody. Další množství je absorbováno do půdy, která je speciálně upravená tak, aby vizuálně připomínala řez cévou. Druhý systém vznikl na základě podobnosti žilního trombu. Je to vlastně parazit na žíle, kde se nahromadí krev a tím je vytvořena boule. Stejně tak je trombus paraziticky napojen na koryto řeky. Vytvoří se tak říční boule, které jsou schopny pojmout stovky metrů krychlových vody. Stylizace je do spirály. 

Třetí systém je systém chlopeň. Pracuje na principu srdeční chlopně. Pouští vodu směrem do zátoky, ale zpět už ne. Vzhled je transformován do podoby stupňovitých amfiteátrů. Dno je vysypáno pískovcovými valouny (jako síto), pro rychlejší odkalení, což najdeme i v srdeční chlopni. Krajním řešením celého povodňového systému je systém nazvaný aneurysma. Funkce se objeví, teprve po aktivaci předešlých systémů. Jeho síla spočívá v rozlití se vody do předem určených míst tak, aby nikoho neohrozila. Takto vzniká i cévní aneurysma, kdy se vytvoří výduť a krev je valena do těla.

Hlavním záměrem bylo vytvořit pomoc tak, aby nebyla na první pohled rozpoznatelná a čitelná. Systém má být pochopen až teprve při úderu povodní, kdy začnou jednotlivé cestičky ukazovat, k čemu doopravdy slouží.

Při projektu vznikla provázanost s ateliérem Foto – Video, kde vzniklo video s fotkami, s názvem "TO CO ZŮSTÁVÁ", které ukazují město Chrastavu ihned po povodních, dále pak pohled na místa s odstupem času.

Kdo je Josef Trakal?

V roce 2009 vystudoval Střední školu tvorby a designu nábytku v  Liberci, obor architektura a design interiéru. Při studiu absolvoval školní praxe v různých projektových studiích i studiích designu. Od 3. ročníku na střední škole byl studentem ateliéru libereckého architekta Ing. arch. Vojtěcha Šruta. V roce 2009 ho přijali na obor Environmental design na Technické univerzitě v Liberci, kde tvoří v ateliéru pod vedením MgA. Leony Matějkové, prof. Dr. Ing. arch. Bořka Šípka, Doc. Mgr. Jaroslava Brabce a Ing. Andrey Ondrejové. Absolvoval ateliér konceptuálního, produktového, grafického designu a fotoumění. Nejvíce se zajímám o interiérový design, kterému se věnuje několik let. Zabývá se především návrhy a realizacemi soukromých, příležitostně i komerčních interiérů.

Napsala redakce

 
 
 


 

Kam dál?

Konec stání na chodnících? V Ruprechticích se bude lépe parkovat

středa, 10. července 2013, 16:00

Lidé, co bydlí v panelácích v Třešňové, Rychtářské a Konopné se už radují. Město jim slíbilo, že bude řešit tamní situaci s...

Lesák pořád chátrá. Shání se povolení na projekt

úterý, 9. července 2013, 10:12

Je to víc než rok, co se v Liberci mezi lidmi strhla velká diskuse o Lesním koupališti. Objevil se totiž projekt na obnovu kdysi...

Benzínka na Horákové je připravena na znovuotevření

neděle, 7. července 2013, 13:10

Po několika letech opět ožije čerpací stanice v ulici Dr. Milady Horákové v Liberci. Bývalou pobočku rakouské společnosti OMV...

Díra na Perštýně nemusí být ostudou, říká architekt

čtvrtek, 4. července 2013, 15:41

Díra na Perštýně. Není snad Liberečana, který by ji neznal. Její netradiční využití popisuje ve své studii Josef Trakal, student...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Milion chvilek považuji za parodii na Občanské fórum, říká mluvčí Jiří Ovčáček. Kandidaturu na prezidenta nevylučuje

„Praha je díky prázdninám prázdná. Přijel jsem dřív, než jsem čekal,“ začal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po podání ruky před rozhovorem. Na hausbót na Císařské louce v Praze totiž dorazil se slušným předstihem. Z původně plánovaných čtyřiceti minut povídání se setkání protáhlo na téměř dvojnásobek. Kromě uvolněných témat se bývalý novinář a dnes asi nejkontroverznější mluvčí v tuzemsku rozpovídal také o tom, za jakých okolností by byl ochoten kandidovat na prezidenta a proč nemůže přijít na jméno spolku Milion chvilek.

Pamětní bankovky s Karlem Gottem lidé vykoupili během čtyř hodin. Při čekání ve frontách musela zasahovat i policie

V Praze se včera prodávaly pamětní eurobankovky s portrétem zpěváka Karla Gotta. K výročí jeho 80. narozenin vydala společnost Nunofia celkem 5 tisíc bankovek s nominální hodnotou nula euro. Ve frontách na ně čekaly tisíce lidí. Vyprodány byly během zhruba čtyř hodin. Den po vyprodání se cena bankovek v aukcích pohybuje v řádech tisíců korun.

Lidé si zvykají na vratné kelímky. Podnikům ale přibyla práce

Letní večery lákají na budějcký Sokolák spoustu lidí. Například v kavárně Coffe on the go nebo v klubu K2 už ale nedostanete drink do klasického jednorázového kelímku, ale do vratného. I když je na něj záloha padesát korun, lidé si pomalu zvykají. Podle ankety na Budějcké Drbně o zavedení vratných kelímků je patrné, že lidé nápad kvitují, a mají z něho radost i samotní majitelé podniků. Jejich realizace a následná cesta k zákazníkovi, ale není jednoduchá a jsou s ní spojené i trable.