Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Tunel Blanka: Jak trapní ještě dokážeme být, aniž by nám bylo trapně?

 
neděle, 1. března 2015, 09:59

„Čím šílenější je svět, ve kterém žijeme, tím více šílených věcí se naučíme ignorovat.“ Nepamatuji si, kdo mi toto přísloví řekl, ani kterému slavnému mysliteli je přisuzováno jeho původní autorství, nicméně jedno vím jistě – naprosto přesně vystihuje náš národ.


Míra ignorance, s níž my Češi přecházíme naprosto ostudná selhání jednotlivců, skupin nebo institucí, jež se podílejí na formování veřejného života, je udivující.

Smlouva o stavbě dopravního tunelového komplexu Blanka byla podepsána 30. října 2006. Předpokládané datum dokončení: rok 2011. Předpokládaná cena = 21,2 miliardy Kč. Ve čtvrtek jsme se dozvěděli, že ani snad již dvacátý avizovaný termín, tedy duben 2015, určitě nevyjde. Neustále se zvyšující odhad finální ceny (aktuálně ve výši 43 miliardy Kč) opět naroste, jelikož je třeba vyměnit rozsáhlou síť kabelů, které nebyly izolovány proti vodě a vlhkosti vzduchu.

Dělá to s námi ještě vůbec něco? Asi nic. V záplavě zpráv, kterými nám televize, rádia, noviny, časopisy, tablety a smartphony zahlcují naše myšlení, již nedokážeme odlišit důležité od nedůležitého. Dostaneme informaci a ještě než ji zpracujeme, už se na její místo tlačí desítka či stovka dalších. Očima přelétneme novinové titulky, na půl ucha poslechneme zprávy, jelikož při tom ještě surfujeme po internetu a zdánlivě víme všechno. Nad kvalitou ani hodnotou informací nepřemýšlíme. Není čas. A proto dost možná nevíme nic.

Na to, jak definovat hodnotu informace, existuje víc pohledů. Já se ztotožňuji s tím, který tvrdí: Hodnota informace je rozdíl užitku (např. ve výdělku, v úspoře času...) mezi situací, kdy informaci nemám, a situací, kdybych jí měl.  Pokud si koupím mobil za 10.000 Kč, ale v obchodě za rohem stojí 5.000 Kč, hodnota informace o možnosti levnějšího nákupu je zřejmá. Kdybych informaci měl, uspořil bych 5.000 Kč. To definuje horní hranici částky, jakou bych teoreticky byl ochoten za informaci zaplatit. Schválně se zamyslete, jakou hodnotu pro vás mají informace, které jste dnes vydolovali z počítačů, tabletů, novin či televize. Mají vůbec nějakou?

Pojďme od informací zpátky k našemu problému s Blankou. Obojí spolu souvisí. Jak je možné, že v některých zemích jsou jedinci nadosmrti společensky znemožněni za to, že jakožto politici pošlou ze služebního mobilu soukromou SMSku (Finsko), jakožto úředníci odfláknou svoji práci (Německo), nedodrží stanovený termín úkolu (Rakousko), zatímco v České republice veřejně známým osobnostem projde vyjma vraždy (doufám) snad cokoliv? Jak je možné, že vysloveně trapná pochybení politiků a úředníků (viz tunel Open Card, chybějící dálnice, absurdní superdrahé projekty), nemluvě o tisícovkách příkladů korupce a plýtvání, přecházíme čím dál častěji pokrčením ramen a úšklebkem „A koho to vlastně ještě překvapuje?“, někdy ani to ne?   

Možná v tom hraje roli stále živé dědictví nedemokratického režimu z před r. 1989, v němž se lidé ignorující hrůznosti komunistické vlády a sebranky jejich přisluhovačů měli „relativně dobře“. Možná v tom hraje roli náboženství, respektive to, že Česká republika patří k nejvíce ateistickým státům v Evropě. A možná v tom hraje roli právě informační věk, v němž se neutuchajícímu přísunu informací bráníme tak, že je prostě ignorujeme.

Lámu si s tím hlavu po každé další absurdní zprávě, která referuje o naprostém selhání veřejného sektoru v České republice, tedy velmi často. A pak se vždy ptám: Jak trapní ještě dokážeme být při snaze vytvořit něco, co je v zahraničí naprosto běžné, než nám konečně začne být trapně?

Foto wikipedia.org, Honza Groh
Napsal Aleš Rod

 


 

Kam dál?

Glosa: O mlácení vymlácené slámy aneb A mám to zadarmo!

sobota, 28. února 2015, 16:31

Liberec bude i po čtvrteční schůzi městského zastupitelstva světový. Desátého března vyvěsí radnice posedmnácté tibetskou vlajku,...

Policie pátrá po vězni. Utekl dnes dopoledne z firmy v Rýnovicích

pátek, 27. února 2015, 13:30

Vzorovým příkladem, jak si zkomplikovat výkon téměř odbytého trestu, by mohl být vězeň, který dnes dopoledne utekl z jedné z...

Vlajka Tibetu před radnicí zavlaje. Zastupitelé přehlasovali primátora

pátek, 27. února 2015, 08:52

Navzdory nesouhlasu primátora Tibora Batthyányho zavlaje před libereckou radnicí vlajka Tibetu. Představitelé města ho na...

Podmínky k lyžování vylepšil přírodní sníh. Na Ještědu se jezdí na...

čtvrtek, 26. února 2015, 20:02

Podmínky k lyžování v Libereckém kraji jsou stále velmi dobré a v minulých dnech je ještě vylepšil nový přírodní sníh. Na...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

(NE)OBYČEJNÍ: Olomoucký vědec, který patentoval látku s antiparkinsonickou aktivitou

Gabriel Gonzalez v Olomouci studuje doktorský program Experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Snaží se najít lék na Parkinsonovu chorobu a mezi jeho největší úspěchy patří podání patentové přihlášky na skupinu látek, které vykazují výraznou antiparkinsonickou aktivitu. Ani přes tento výrazný úspěch Gabriel nemá rád novinové titulky, které křičí, že Olomoučtí vědci našli lék na nevyléčitelnou nemoc. Někdy tohle tvrzení mívá poměrně zásadní háček.

Monsport žaluje BD Svatopluk o 21 milionů za nájem v Horoměřicích

Správce konkurzní podstaty společnosti H-System Josef Monsport podal žalobu na bytové družstvo Svatopluk o zaplacení 21 milionů za nájem za byty v Horoměřicích za poslední tři roky, řekl předseda družstva Martin Junek. Monsport informaci potvrdil, žalobu podle svých slov podal na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Pochybné ocenění z Oxfordu pro prezidenta Svazu průmyslu. Ukrajinská společnost parazituje na jméně slavné univerzity

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který chce dávat "přes držku" studentům stávkujícím za klima, se na webu svazu chlubí pochybnou profesurou od ukrajinské společnosti European Business Assembly, kterou v roce 2000 založil podnikatel Anton Savvov. Ta se přiživuje na prestižním jméně slavné univerzity a díky kancelářím v britském Oxfordu se nazývá oxfordskou akademií.