Vodní elektrárna v Rudolfově je novou technickou památkou

Špičková vodní elektrárna v Rudolfově v Jizerských horách se nachází na okraji krajského města. Navíc je ve funkčním stavu, prošla generální opravou a má tak i budoucnost, řekl Petr Freiwillig z Národního památkového ústavu v Liberci. Označení špičková pochází z její funkce - vypomáhala totiž v odběratelských špičkách uhelné elektrárně v Andělské Hoře. "Památková hodnota nespočívá pouze v samotném objektu elektrárny od renomovaného architekta, profesora Německé vysoké školy technické Artura Payra, ale především v dochovaném komplexu stavební, mechanické a zčásti i elektrické části celého díla, realizovaného mezi roky 1925 až 1928," vysvětlil Freiwillig.

Podle památkářů se dílo vyznačuje množstvím technických prvků, které jsou v regionu ojedinělé. Projekt elektrárny byl připravován již od roku 1908. Vlastníkem elektrárny byla společnost Přespolní elektrárna Liberec, kterou vlastnilo město Liberec spolu šesti okolními obcemi a firma Johann Liebieg & Co. "V roce 1927 vypukl velký skandál ohledně financování stavby, když se rozpočtované náklady ze 7,5 milionu korun vyšplhaly na astronomických 26,1 milionu korun. Událost se stala předmětem interpelace v Národním shromáždění ČSR," doplnil Freiwillig.

Celé vodní dílo má několik funkčních částí. Začíná podle Freiwilliga jezem a vtokovým odběrným objektem pod přehradou Bedřichov, pokračuje tři kilometry dlouhým podzemním přivaděčem s dvěma akvadukty a nádržemi na zachycování splavenin. Součástí elektrárny je vodní zámek, odkud šla voda vysokotlakým potrubím k turbíně, a také vyrovnávací nádrž. "Elektrárny tam byly vlastně dvě - vysokotlaká Peltonova turbína, která je v hlavní budově, a pak je tam ještě Francisova turbína pod hrází vyrovnávací nádrže," vysvětlil památkář.

V Liberci je 98 nemovitých kulturních památek. Nejznámější technickou památkou v krajském městě je přehrada Harcov postavená v letech 1902 až 1904 podle projektu německého architekta Otto Intzeho. Za technickou památku však lze považovat například i liberecké krematorium postavené v letech 1915 až 1917 podle projektu Rudolfa Bitzana. Technickými památkami jsou bezesporu i neorenesanční meteorologická stanice, která stojí od roku 1898 u liberecké radnice, nebo horský hotel a vysílač Ještěd dokončený v roce 1973 podle návrhu architekta Karla Hubáčka.

Napsala ČTK