Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Těším se z každého dne, říká Václav Klukan. Bývalý osvětlovač žije osmým rokem v jeskyni

 
pondělí, 5. února 2018, 22:49

Každý svého štěstí strůjcem. Mohlo by se zdát, že známé pořekadlo platí na devětačtyřicetiletého bezdomovce Václava Klukana dokonale. Ne každý se ale dokáže s osudem poprat tak, jak jiní. Na ulici ho dostaly nejen drogy a bohémský život, ale také nepříliš fungující rodina. Netají se tím. Sám dodává, že je se svým životem víceméně spokojen. Před osmi lety se zabydlel v jedné jeskyni na okraji Liberce, kde tráví každou noc. Jak říká, od společnosti nic nechce, ze sociálních dávek nežije a užívá si každého dne.

Jak jste se dostal do jeskyně? Přeci jen to není běžné místo, kam se lidé bez domova uchylují.
Dozvěděl jsem se tady o tom místě od jednoho Roma. Byla tady skládka, takže jsem ji nejdřív musel vyklidit. Přesunul jsem se sem z Rochlice, kde jsem bydlel pod mostem. Když to shrnu, jsem na ulici celkem deset let.

Jste původně z Domažlic. Jak jste se dostal sem?
Byl jsem dvanáct měsíců umístěn v terapeutické skupině v Chrastavě. Tak jsem se dostal sem na Liberecko. Našel jsem si potom práci v Elitexu v Chrastavě a bydlení v Nové Vsi. Pak jsem stavěl také třeba lázně v Chrastavě. Postupně šlo ale všechno do kelu. Dělal jsem zámečníka, zedníka a podobně. Všude se ale kradlo. Kradlo se tak, že si to nejde ani představit. Materiál a další věci rozkrádali vedoucí i uklízečky. Mistři si brali materiál, uklízečky Solvinu. Kradl jsem i já. Někdy jsem byl s těmi věcmi ve sběrných surovinách i třikrát denně.              

Trochu to zní tak, že kam jste přišel, tam se kradlo a firmy kvůli tomu postupně krachovaly. Je to tak?
Může to tak vypadat. Vystřídal jsem hodně prací a většinou to končilo podobně. Z bytu jsem se pak stěhoval na ubytovnu a z ubytovny na ulici. Ze začátku to byl šok. Vzhledem k tomu, že jsem byl zvyklý se přizpůsobit všemu, dokázal jsem se sžít i s životem na ulici.

Nebylo v tom i něco jiného?
Podívejte se, hodně jsem fetoval a k drogám jsem se vždycky dostával přes lékaře. Vyzkoušel jsem všechno, ale dlouho jsem bral kodein. A víte co? Nikdy jsem ho nemusel kupovat, vždycky jsem přesvědčil lékaře. Tím chci jen říct, že jsem dokázal přesvědčovat lidi. Teď ale jsem už tři roky čistý a o drogách se mi maximálně tak zdá.

Proč právě kodein?
Já tomu říkal „dušička ve vatičce“. Kodein vám dá falešné sebevědomí. Potom, co jste byl tady u mě na poslední návštěvě, tak jsem u ohně přemýšlel nad tím, proč jsem s drogami vlastně kdysi dávno začal. A už to vím. Přišlo mi, že když jsem si vzal dávku, že jsem king. Všechno mě bavilo a dokonce jsem se i přes drogy vyučil. Fetovat sem začal v sedmnácti.

Berete to tedy tak, že vás na ulici dostaly spíš drogy než nepřízeň osudu?
Částečně, ale nejde to svádět jen na to. To by bylo moc jednoduchý.

Nakousl jste léčebny. Kolik let jste v nich strávil?
Hodně.

To znamená?
Někde jsem byl jedenáctkrát, někde sedmkrát. Všude jsem i při léčení fetoval. Víte, jak je jednoduché sehnat si fet? Nejen v dnešní době? Kdo chce, do pár desítek minut si ho sežene. Kdybych chtěl třeba kodein, mám ho za dvacet minut.

Vím, že jste se pohyboval i kolem hudebních kapel. Jak to bylo?
Dělal jsem osvětlovače. Jak se říká: Sex, Drogy, Rock'n'roll. To mi neskutečně vyhovovalo. Byl jsem mladý a žil jsem tím. Začal sem v Domažlicích a pak jsem povýšil do Plzně, kde jsem svítil Odyseu, Katapult a podobně.

Vždycky jste mi říkal, že nemáte nouzi o jídlo. Jak to?
Je to úplně jednoduchý. Když chcete, najíte se. Třeba v kontejneru za Teskem vždycky něco najdu, pro zeleninu zase chodím k dalšímu obchodu do kontejneru. Včera jsem měl k večeři klobásu s křenem, dneska k snídani noky s uzeným. To není zlé, ne? Každý den si vařím teplé jídlo.

Kdyby přišla nabídka práce, přijal byste ji? Vypadá to, že jste na ulici spokojený.
Kdybych řekl, že jsem takhle spokojený, tak kecám. Kdybych řekl opak, tak taky lžu. Beru to tak, jak to je. Víte, kolikrát jsem se nachytal a lidi mně okradli? Dělal jsem ve výsledku za nocleh a jídlo. Nějak jsem si na tohle, co žiju, zvykl.

Jak probíhá váš běžný den?
To je právě ono, na co jsem narážel. Já vstanu v tolik, kolik chci. Práci bych si asi dokázal najít, ale nejsem si jistý, jestli bych dokázal udržet ty návyky. Jsem takhle absolutně svobodný. Jsem specialista na oddalování všeho a nalhávání si, že to udělám potom.

Co tedy celé dny děláte?
Hodně si čtu. V kontejnerech na papír hledám Reflexy, 100+1 a Epochy. To mám rád. Jinak si čtu i knížky, hlavně detektivky. Dneska jsem si přinesl i pár dní staré noviny.

Takže jste v obraze. Co vůbec říkáte na volbu prezidenta?
Tuhle otázku jsem čekal. Nevolil jsem, to říkám dopředu. Kdybych tam ale šel, tak bych volil pana Horáčka. Je mi tenhle chlap sympatický. Dokonce jsem si teď četl rozhovor s jeho manželkou. Mám pocit, že si vše vybudoval legálně. Je mi sympatický jako textař i skladatel.

A pan Zeman vám sympatický není?
Já ho beru jako komika. Vždycky se zasměju, když čtu nějaké jeho výroky. Ona vlastně všechna politika je komedie. Podívejte se na toho Trumpa.

Trošku jsme odbočili. Řekněte mi ale, jak se vám tu žije? Přeci jen bydlet ve skále není moc útulné.
V létě je to tady fajn. Je teplo, dlouho vidět, mám venku křesílko a čtu si. Jen v zimě to není ono, navíc v noci. Je mi tu trochu ouvej a smutno. To říkám upřímně. Měl jsem tu koťata, ale vždycky zmizely. Jedno mi zemřelo na otravu přímo v náručí. To jsem hodně obrečel.

Dal vám něco život na ulici?
Dalo mi to moc. Dalo mi to svobodu, spoléhat se sám na sebe a důvěru v sebe samotného.

Máte vůbec nějaké finance? Třeba sociální dávky?
Ne, ani korunu. Za dobu, co jsem na ulici, jsem ani nikdy nic neukradl. Vydělávám si tím, že sbírám papír a dávám ho do sběru. Se všemi v okolí mám dobrý vztah. Nedělám nic špatného, nedělám bordel, slušně pozdravím. Není důvod si znepřátelit lidi. Když můžu někomu pomoci, udělám to.

Jste v kontaktu s někým z rodiny?
Ve zkratce. Táta se upil a máma pro mě neexistuje. Ani nevím, jestli žije. Jestli ne, je mi to jedno. Spíš mě zasáhne, když se dozvím, že zemřel někdo z bezdomovců. Já jsem se narodil a naši mě dali k babičce, která pro mě byla vždycky nejdůležitější člověk. Měl jsme jí rád, ale pak zemřela. V té době jsem začal fetovat. Když jsem byl s mámou, bylo to hrozný. Pořád si na všechno stěžovala. Moc sněhu, málo sněhu. Pořád něco. Rozumíte mi. Na ni ani nebyla diagnóza.

Když to shrnete, co máte v plánu? Zítra, za rok, za deset let?
Zítra půjdu na letáky, seženu něco k jídlu, udělám si svařáka, něco si přečtu a budu se těšit z dalšího dne. Neplánuji. Život člověka vždycky někam zavede.

Vizitka autora

 

Michael Daněk

šéfredaktor projektu Drbna
kontakt: sefredaktor@drbna.cz

Liberecká Drbna je v pořadí třetím z regionálních zpravodajských webů projektu Drbna.cz

 
 


 

Kam dál?

P. J. Art přichází s dalším projektem! Začíná 4. ročník Miss...

pondělí, 15. ledna 2018, 09:07

Všichni máme ještě v živé paměti úspěšné Mistrovství světa v agility, jež Liberec hostil vloni na podzim. Jeho hlavní pořadatel,...

Pavel Fischer: Připadám si jako sanitka, která přijíždí na poslední...

středa, 10. ledna 2018, 06:58

Jako jediný má reálné zkušenosti z fungování Hradu. Během prezidentství Václava Havla působil v Kanceláři prezidenta republiky –...

Nejsem žádný vítač ani kývač. Do druhého kola prezidentské volby si...

úterý, 9. ledna 2018, 09:50

V listopadu loňského roku veřejně oznámil svůj zájem kandidovat v prezidentských volbách a díky podpoře desítky senátorů se stal...

Neměli bychom rozhodovat za sedm generací zastupitelů, říká iniciátor...

úterý, 28. listopadu 2017, 00:09

O osudu areálu na Ještědu by měli rozhodovat Liberečané v referendu. Přesně tento návrh chtějí na čtvrtečním jednání městského...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Havárie v liberecké spalovně. Těžce...

  • Na libereckém nádraží se chtěl oběsit muž,...

  • KOMENTÁŘ: Lesk a bída Kazmova velkolepého...

  • Čelní srážka u Globusu. Při nehodě se...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Kariéra zesnulého Vládi Šafránka: Metalové začátky, zadumaný Brain a crazy roky s Harlejem a Walda Gangem

V úterý 18. září 2018 zemřel po vleklé nemoci Vláďa Šafránek, legendární rockový zpěvák, který se proslavil především v kapele Harlej. Tato zpráva zdrtila fanoušky napříč celé republiky. Byl to showman, parádní zpěvák a velká osobnost.

Hokejista Michal Hlinka byl napaden. Skončil s otřesem mozku a zlomeným nosem v nemocnici

S otřesem mozku, zlomeným nosem, hematomy a tržnou ránou u pravého oka skončil v nemocnici na severu Moravy útočník jihlavské Dukly Michal Hlinka. Tým ho tak bude muset na několik dní postrádat. Na jihlavského hráče a jeho dva kamarády zaútočila v neděli 16. září větší skupina mužů. Podle webu HC Dukla Jihlava nepřizpůsobivých občanů. Mělo jich být 12 až 15.

Okamura v první lize evropských populistů? Nevěřte všemu, co šéf SPD pověsí na Facebook

Tomio Okamura se rád ukazuje ve společnosti špiček západoevropské krajní pravice. Několikrát už vystoupil na stejném pódiu s lídrem rakouských Svobodných Heinzem-Christianem Strachem, s předsedou italské „Ligy“ Matteem Salvinim nebo šéfkou francouzského Národního sdružení Marine Le Penovou. Té mimochodem Okamura říká „kamarádka“. HlídacíPes.org zjišťoval, jak moc je tahle vstřícnost vzájemná.