Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Česká architektura je čím dál lepší, říká oceněný architekt David Kraus

 
neděle, 6. ledna 2019, 08:12

Na slavnostním galavečeru České ceny za architekturu ve Foru Karlín byly před nějakou dobou vyhlášeny výsledky 3. ročníku této soutěžní přehlídky České komory architektů. Hlavní cenu si převzal David Levačka Kraus za realizaci Administrativní budovy ve Strančicích. Ten se o svém projektu rozpovídal Drbně.

Česká komora architektů Vás letos ocenila za realizaci administrativní budovy ve Strančicích, která vypadá jako odlitá z jednoho kusu betonu. Byl jste překvapený, že jste ocenění získal právě vy?
Ano, byl. Mírně jsme doufali, že by stavba mohla získat nějaké dílčí ocenění, ale hlavní cenu jsme nečekali. Je to pro mne satisfakce vzhledem k mezinárodnímu obsazení poroty, cením si toho.

Co pro vás bylo při realizaci tohoto návrhu inspirací?
Prostředí kolem, je syrové, drsné, industriální, ošklivé a krásné zároveň.

Šlo tak trochu o experiment?
Ano, tak jsme to s investorem cítili, nechtěli jsme řešit pouze architekturu, ale stavění obecně, přístupy v současném stavebnictví, legislativě.

Čím tato realizace oslovila porotu?
Jejími slovy: drsnou krásou, brutalitou, potlačením architektury jako pouhého designu, technologickým experimentem, propojením s prostředím, udržením genia loci, balancováním na hraně krásy a ošklivosti.

Jde o ojedinělý případ takovéto podoby administrativní budovy? Napadá vás nějaký podobný případ?
Podobou asi nikoliv, skutečnou stavební technologií spíše. Pohledové betony jsou v moderní architektuře běžné, možná až moc, balancují na hraně klišé. Někdy jde o pouhou estetiku, která je vykoupena složitostí detailů, cenou, obtížností při procesu stavby. Tenhle dům byl navržen za účelem služby, nikoliv krásy a to, že ji snad nakonec i má je přirozeným výsledkem realizace, nikoliv akademickým záměrem.

Jsou podle Vás betonové stavby budoucností?
Jako i jiné futuristické technologie současnosti - dřevo v jiném použití, lamináty, sklo, folie,... 

Můžeme očekávat, že podobné stavby budou vznikat častěji?
Mohou být jako protiváha k složitým vícevrstvým konstrukcím, které kladou velké nároky na stavění i finance. Je to ale jen jedna z cest - masívnost jako přirozená protiváha k tenkosti a subtilnosti, obě cesty mají své pravdy.

Jak je na tom současná architektura v tuzemsku?
Tak, jak vypadá společnost. Máme sklony obdivovat moderní západní architekturu, ale ty společnosti jsou svobodné, tržní, soutěživé, neodpouštějící špatnou práci. Česká architektura je čím dál lepší - viditelně, což nevím, zda platí o společnosti, takže si mírně protiřečím že ?

Co je dnes trendem?
To je spíše otázka pro mezioborové vizionáře. Architektura je pomalá vůči změnám v jiných oborech, které dnes lidstvo provozuje. Trendem je snad energetická soběstačnost domů, důraz na "ekologii", říkám záměrně s uvozovkami neb je často rozporuplná a jdoucí proti zdravému rozumu, bohužel i zesložiťování technologií, konstrukcí, narůstající byrokracie, složitá a nepřehledná legislativa, snaha o co nejkratší stavění, která vede k nižší životnosti domů. Trendem je také zahušťování sídel, hybridizace budov, atd. Toto je složitá otázka na kterou nemám krátkou odpověď.

A jaké typy realizací Vás nejvíce baví?
Všechny, kde je dobrý klient, spolupráce by měla být oboustranně zábavná a inspirující. Nerozdělujeme práci na malé a velké úlohy, sleduji už jiné věci, spíše proces a příběh...

Na čem nyní pracujete?
Vymýšlíme centrálu pro Hasiče na Prahu 7, školu s halou do Říčan, stavíme průmyslový objekt pro firmu Wuerth, developerskou lokalitu v Úvalech, nahrávací studio pro muzikanta, obecní Centrum, projektujeme dvě náměstí pro Prahu 12, objekt Aquaponie a jiné.

Napsal Michael Daněk | Foto Filip Šlapl, Zdeněk Sokol
 


 

Kam dál?

Po vědeckých skriptech se pustil do dětské knížky, byl to můj tajný...

pátek, 9. listopadu 2018, 18:52

Taky jste si vždycky říkali, že učitelé a přednášející jsou banda divnotvorů, kteří jsou na světě proto, aby vám ztěžovali život?...

Při cvičení je důležitá správná technika, říká bývalý hokejista a...

pondělí, 15. října 2018, 12:43

S přicházejícím podzimem si mnoho lidí oddychlo od únavných veder. Jenže k těmto měsícům patří i sychravé počasí a vítr šlehající...

Ani chvilku jsem se nevzdával, vzpomíná na závod nový mistr ČR v...

neděle, 30. září 2018, 10:32

Václav Vančura z Rokytnice nad Jizerou je nejen hasič, ale také kynolog a sportovec. Na triko si připsal již mnoho titulů v...

Nejraději mám Záskok, je nejvtipnější, říká Jan Pražák z ansámblu,...

středa, 26. září 2018, 10:38

Legendární cimrmanovské hry, nebo alespoň jejich útržky zná snad každý. Originální důvtip a jedinečné slovní hříčky učarovali i...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Filmem roku je Omerzuova roadmovie Všechno bude s šesti lvy

Chlapecká roadmovie Všechno bude režiséra slovinského původu Olmo Omerzua opanovala 26. ročník filmových a televizních cen Český lev 2018 v pražském Rudolfinu. Film získal šest Českých lvů včetně ceny za nejlepší film, nejlepší režii, scénář i herecké výkony Elišky Křenkové a Jana Františka Uhera ve vedlejších rolích. Historický politický thriller Toman Ondřeje Trojana, který měl rekordních 13 nominací, nakonec nezískal ani jedinou skleněnou lví sošku.

KOMENTÁŘ: Rychlý internet v obcích? Memorandum obcí nad Prahou ukazuje, jak na to

Všichni se shodují na tom, že rychlý a stabilní internet bude vytvářet základ naší konkurenceschopnosti v následující dekádě. Ale nejen to… Rychlý internet je také klíčovým pilířem pro vyrovnávání příjmových disproporcí mezi jednotlivými regiony. V analogovém světě je vzdálenost hlavní bariérou mobility na trhu práce, v digitálním světě ale tato bariéra padá. Takže otázka zní: Jak přivést do menších obcí rychlý a stabilní internet?

Sníst, nebo vyhodit prošlé potraviny?

Prošlé potraviny nepatří automaticky do koše. Spotřebitelská organizace dTest vydala praktického průvodce, který pomáhá určit, jestli je možné prošlou potravinu ještě sníst, nebo je už nutné ji vyhodit.