Pátek, 12. ledna 2018, 07:21
Jsme v polovině ledna a právě si volíme nového prezidenta. Pojďte si trochu odpočinout u mého blogu a přijít na jiné myšlenky. Uplynulý víkend jsem strávila na Horních Mísečkách, kde probíhalo zimní soustředění libereckých plavců. Přijela jsem tam jako trenérka na poslední tři dny. A nestalo se toho málo, tak si pojďte vyslechnout mé příhody.
Hned první den po mém příjezdu byl naplánovaný celodenní výlet. Potom, co jsem téměř dva týdny nic nedělala kvůli bolesti zad, jsem na to byla docela zvědavá a měla jsem z toho lehké obavy. Ale šla jsem do toho s nasazením.
Řekla jsem si, že děti vezmu běhat. Jen lehký klus, aby se trošku probraly a nastartovaly metabolismus. Vzala jsem si tedy na rozcvičku běžecké oblečení a psychicky se na běh začala připravovat. Přišla jsem na sraz a k mému velkému překvapení měla na sobě většina oteplováky a péřovky. Nicméně pár vlaštovek tam bylo. Když dorazili všichni, zeptala jsem se, jestli je tu nějaký zájemce o ranní běh. Samozřejmě, že nebyl. Takže jsem hned takhle ze začátku dostala košem. Kvůli slabému oblečení jsem klepala kosu před penzionem. „Teď prokroužíme hlavu na druhou stranu,“ poslouchala jsem a nudle mi už mrzla u nosu.
Po snídani jsme vyjížděli na „celodeňák“ a já se rozhodla pro zlatou střední cestu – prostřední družstvo. Měli jsme sice v plánu stejný počet kilometrů, jako první družstvo, ale očekávala jsem daleko klidnější tempo. První část výletu dopadla dobře. Ve zdraví jsme dorazili k občerstvovací stanici, kde jsme se posilnili a někteří úspěšně ztratili jednu rukavici, šátek na krk a podobné (ne)důležité věci.
Druhá část výletu už byla zajímavější. Zpočátku začalo mrholit. Snad lehká přeháňka. Hlavně žádnou paniku.
Čím dál jsme jeli, déšť neustával, spíš naopak. Dorazili jsme k místu, kde jsme potřebovali přejet sjezdovku. Jednomu dítěti ujela lyže a běželo za ní zhruba sto metrů. Skočilo pro tu lyži lachtaním skokem. Dítě se vrací ke mně, brečí, že se bouchlo do hlavy. Hlavně žádnou paniku!
Dojedeme do Špindlu, prší a sníh nikde. Musíme sundat lyže a jít po silnici, která spíš připomínala mělký bazén. Vlasy mokrý, bunda promočená, v botech plavu, děti mrznou. HLAVNĚ ŽÁDNOU PANIKU!
No nic, nějak jsme se dostali k lanovce, která nás měla vyvézt na Medvědín, ze které už je to jenom kilometr z kopce dolu k našemu ubytování. U lanovky kolega kupuje lístky, já převlékám děti do suchých věcí, jsou-li nějaké. Nejmenšímu dávám všechno své suché oblečení. Vyjíždíme. Nejmenší účastník sedí vedle mě a jinak velice, ale velice čilý klučina mlčí, drkotá zuby a modrá mu pusa. Dám mu ruku kolem ramen, ať cítí teplo. Po chvíli mi začínají mrznout ruce a tak z něj jednu ruku sundávám, abych zahřála taky trochu sebe. „Chceš abych zbrzzznul? Chytni mě zbátkyyy,“ drkotá klučina. Jakmile jde o děti, musí jít osobní komfort stranou. Konečně jsme nahoře. V mlze se snažím najít tu správnou odbočku, daří se. Už svištíme dolů a vyhlížíme teplou sprchu.
Celodenní výlet jsme zdárně přežili, omrzliny se nekonaly a děti večer dostaly obrovskou pochvalu za poctivých 25 km.
Následující den bylo v podstatě regenerační dopoledne a příprava na vrchol soustředění – odpolední závod. Párkrát si děti objely trať, potrénovaly techniku a zamířily na pokoje. Já jsem si dala několik kilometrů navíc. Měla jsem štěstí, páč se mě ujali čtyři statní chlapci z řad plavců a dělali mi doprovod.
Při závodu jsem byla asistentem na trati a příležitostným fotografem. Protože hůř vidím na dálku, vyfotila jsem pár cizích lidí, ale nevadí. Několik závodníku se mi podařilo sundat ze stopy, jelikož ze mě nemohli spustit oči a tak popadali jak hrušky. Nicméně, závod se povedl, dojeli ho všichni, a to v úžasných časech! Večer už proběhlo pouze vyhodnocení soustředění, ocenění vítězů a předání cen.
Ráno jsme si už jenom zabalili a vyrazili směr Liberec, abychom byli na oběd doma a zbytek dne mohli vstřebávat zážitky, kterých bylo mnoho.
Musím přiznat, že jsem se na soustředění hodně těšila, ale že z toho vzejde tohle, to jsem nečekala. Krásně strávené dny a dobití sil za pomoci malých rošťáků. Doporučuju!
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
