Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Anglický trávníček je hloupost, krajině nepomůže. Podporuje sucho, říká Josef Šedlbauer

 
čtvrtek, 16. května 2019, 06:00

Každý den se v televizi, tisku i na internetu probírá téma sucha a nedostatku vody. Zabývají se jím vlády i média. Takový problém ale nevznikne ze dne na den a stejně tak ani nezmizí. Na téma zadržování vody v krajině a sucho jsme se zaměřili v rozhovoru s vysokoškolským pedagogem Josefem Šedlbauerem.

Protože se už jasně projevily důsledky klimatických změn. Prší méně než v minulosti. Změnilo se ale hlavně rozložení srážek. Nyní jsou typicky dlouhá období sucha a občas do toho přijde velký přívalový déšť. A právě to je problém. Samotné zajištění vody pro Česko by takový problém nebyl, my jsme si ale za posledních pár desítek let zničili přirozené vodní toky a půdu. To dnes začíná kolabovat a vytváří efekt sucha v krajině.

Josef Šedlbauer je politik, liberecký zastupitel, ale také vědec a vysokoškolský pedagog. Působí na Katedře chemie Technické univerzity v Liberci.

Příčinou je tedy zemědělství?
Není jedinou, ale rozhodně je hlavní příčinou. Půda je rozdělená na velké zemědělské lány, používá se těžká mechanizace a velké množství chemie. V půdě chybí organická složka, přitom to je to, co z půdy dělá houbu, která dokáže nasát vodu. Navíc jsme se celé dvacáté století snažili, abychom vodu z krajiny co nejrychleji dovedli.

Vybetonovat koryta, aby voda co nejrychleji odfrčela, je nesmysl

Jak to myslíte?
Obcím i městům šlo hlavně o to, aby voda nenadělala třeba při povodních škodu a stavět se přitom mohlo všude. Narovnala se koryta, vyskládala se kameny nebo vybetonovala, aby voda co nejrychleji odtekla. Nechat někde nivu, kde by se mohla voda vylít, nikoho nenapadlo. Přitom je to nejúčinnější řešení. Jak proti povodním, tak proti suchu. Jsme na střeše Evropy, jinou vodu než tu, co spadne z nebe, nemáme, a my ještě děláme všechno proto, aby co nejrychleji odtekla.

Jedním z opatření pro zadržovaní vody jsou prý tůně nebo rybníky. Loni se ale třeba na přehradách projevil velký úbytek vody. Jakto?
Hladina přehrady je obrovská a rychle se z ní v horku voda odpařuje. Může to být klidně i půl centimetru za den. My ale přeci nepotřebujeme vodu na jednom místě. Potřebujeme ji mít ve vodních tocích a v půdě. Ani rybníky tak nejsou žádná velká záchrana. Pár jich postavit? Proč ne, ale z hlediska zadržování vody má mnohem větší smysl zrušení meliorací. Máme tu patnáct procent půdy, která je přímo odvodněná trubkami. Jedná se vesměs o kdysi podmáčené půdy a ty bychom měli do krajiny vrátit. Zároveň by se měla pole rozdělit na menší plochy s remízky.

Meliorace představuje řadu opatření, která vedou k odvodňování nebo zavlažování konkrétního místa. Cílem je zlepšit úrodnost půdy v dané lokalitě.

I remízky mohou pomoci?
Ano. To souvisí s dalším problémem, kterým je erodovaná půda. Když silně zaprší, stéká voda po celé ploše pole. A protože se nemůže vsakovat, valí se a odnáší s sebou i svrchní část půdy. Tím dochází k erozi. Půda navíc ztrácí i na úrodnosti. Jeden centimetr půdy v našich podmínkách vzniká nějakých 200 let a ztratit ho můžeme po hodině prudkého lijáku na holé pole.

Zmenšením částí polí na úkor remízků povede ale ke snížení ploch i zisků zemědělců, ne?Musíme si uvědomit, že zemědělství funguje na základě dotací. Bez těch by zemědělci přestali být ekonomicky konkurenceschopní. Záleží tedy na tom, jak jsou dotace nastaveny. Když oceníme i neprodukční funkce půdy jako je zadržování vody a v dotacích se to odrazí, zemědělci se přizpůsobí.

Anglický trávník je hrozná hloupost

Mohou sami lidé třeba doma něčím pomoci v boji proti suchu? Co třeba takové sekání trávy?Samozřejmě, že mohou přispět. Takový anglický trávník na zahradě je hrozná hloupost, protože rychle vysychá. Tráva zastiňuje půdu a zároveň stonky a stébla zachytávají rosu. Ale musí být na čem ji zachytávat. Navíc vyšší tráva je dobrá i pro biodiverzitu (druhovou rozmanitost pozn. red.).

A jak je to se zaléváním zahrádek během teplých suchých dnů?To je jednoduché, když máte zahrádku, pořiďte si nádobu na dešťovou vodu. Tou pak můžete zalévat, co hrdlo ráčí. I bez zahrádky lze ale přispět, jednoduše omezit plýtvání vodou. Nahradit dlouhé koupaní za kratší sprchování. Ono spláchnout plnou nádrží na záchodě taky není vždycky nutné, a přitom čtvrtina vody v domácnosti jde právě na splachování.

Aktuálním tématem je i důl a elektrárna Turów, jaký je váš názor na rozšíření dolu?
Problém Turówa je hlavně v tom, že se zde každoročně vytěží a spálí 10 milionů tun uhlí a vzniklý oxid uhličitý přispívá ke klimatické změně. Takže rozšiřování je jednoduše hloupost, která jen prohlubuje náš největší průšvih. Potřebujeme se odříznout od fosilních paliv a nasměrovat se na obnovitelné zdroje energie.

Panují i názory, že na záchranu vody v krajině je už pozdě. Co vy na to?
Na něco už pozdě je. Dnes už je naprosto zřejmé, že klimatická změna je realitou. Důkazů je mnoho. Věděli jsme to přitom už před dvaceti lety let a nic neudělali. Nyní je nutné zavést smysluplná opatření, která klimatickou změnu co nejvíc zbrzdí, a zároveň se musíme přizpůsobit tomu, co už přináší. Dokud ještě prší, máme šanci vodu v krajině udržet, ale musíme se zaměřit právě na to. Místo toho, aby se hloubily stále hlubší studně a vrty. Aby voda mohla téct, musí prostě v krajině být.

Vizitka autora

 

Denisa Albaniová

redaktorka portálu Liberecká Drbna

kontakt: albaniova@libereckadrbna.cz

Liberecká Drbna je v pořadí třetím z regionálních zpravodajských webů projektu Drbna.cz

 
 


 

Kam dál?

Po kraji rozmístí další desítky defibrilátorů. Když zachrání jeden...

středa, 15. května 2019, 20:06

Celkem 84 přenosných defibrilátorů (AED) už bude brzy rozmístěno po celém Libereckém kraji. Používají je policisté, hasiči, ale...

Univerzita začne vyučovat přírodopis. Spolupracovat bude i se ZOO...

středa, 15. května 2019, 15:36

Od příštího akademického roku Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL otevírá zcela nový studijní program Přírodopis se...

PĚT OTÁZEK PRO: U Najsky jsme vyrůstali, byla to smradlavá stoka,...

středa, 15. května 2019, 12:26

Už druhou knihu vydává liberecký autor Vojtěch Vaner. Po prozaické sbírce Machovec v koutě přichází s povídkovou knihou Přátelé...

Tahle zátěž bude extrémní! Bratři Fuksové se před Red Bull 400...

středa, 15. května 2019, 12:05

Rok se museli milovníci extrémního běhání obejít bez oblíbeného závodu Red Bull 400. Už v sobotu 8. června budou mít opět možnost...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.