Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Glosa: Sběrači kovů? Nikoliv, prachobyčejní zloději…

 
úterý, 20. října 2015, 14:08

Již delší dobu mě fascinuje, s jakou mírou samozřejmosti tuzemská média zahalují trestněprávní jednání jistých osob do vzletného spojení „sběrači kovů“. Co to jako má být? Sběrači kovů? Snad zloději kovů, nebo ne? Míra tolerance k drobnému obcházení zákona je v České republice dlouhodobě na velmi vysoké úrovni.

Samozřejmě za to může především dědictví zvrácené komunistické diktatury, která naprosto pokřivila vnímání pojmu vlastnictví a morálka. Vlastnictví výrobních faktorů bylo v komunistickém Československu před rokem 1989 naprosto rozptýlené. Neexistovala jasná tvář majitele podniku, který by člověku dával zaměstnání a kterému by se člověk musel podívat do očí předtím, než jej okrade. Zdánlivě bylo všechno všech a nikoho nic, navíc byla kontrola výrobních zdrojů a produktivity práce velmi neefektivní. To vedlo k materialistickým zkratkám jako „počítá se jen to, co je doma“, „kdo nekrade, okrádá svoji rodinu“ nebo „raději to zabavím, než to někdo ukradne“. Stačilo pár stovek skladníkovi a flaška vrátnému v socialistickém podniku, kde jste si kroutili svoji pracovní dobu, a cihly na stavbu chaty v Posázaví se mohly pomalu hromadit.

Tohle už dnes není možné, rozhodně ne v takové míře – od revoluce uběhlo více než pětadvacet let a Česká republika udělala v implementaci základních principů morálky ohromný pokrok. Stínová ekonomika tvořila před sametovou revolucí zhruba polovinu hrubého domácího produktu v Československu a málokdo si bez ní dokázal představit plnohodnotný život. Dnes nepřiznané ekonomické aktivity generují „jen“ cca 15 % hrubého domácího produktu, v čemž jsme v post-komunistických ekonomikách lídrem v pozitivním slova smyslu. Ale drobné distorze morálky máme stále kdesi hluboko v krvi. Drtivá většina spotřebitelů již dnes nepotřebuje „podpultovým“ nákupem shánět maso k nedělnímu obědu, rozdávat „všimné“ k získání nájemního bytu nebo aplikovat „obálkovou metodu“ k otevření dveří na kterémkoliv úřadě… Ale v obchodě občas ochutnáváme hroznové víno na účet supermarketu, přejdeme na červenou, nákupům bez účtenky se nebráníme, tiskárnu v práci neváháme žhavit, jako by byla u nás doma, počítače máme nacpané pirátskými kopiemi filmů i hudby a při návštěvě hotelu naplníme kufr k prasknutí erárními hygienickými potřebami a vůbec vším, co lze pohodlně odnést. Pak se není co divit, že nijak dramaticky neklesá tolerance k porušení zákona, klientelismu a korupci se nebývale daří a mnozí tyto faktory kritizují jen do chvíle, než si mohou sami „sáhnout“. Nijak oslnivé výsledky České republiky v indexech analyzujících vymahatelnost práva, korupci nebo ekonomickou svobodu, stejně jako bezedná černá díra s názvem „veřejné finance“  budiž nám důkazem.  

Ve světle těchto velkých témat se termín sběrači kovů jeví jako malicherná hloupost. Ale hloupost to rozhodně není. Označení zloděje čehokoliv jako „sběrač“ ignoruje skutečný význam pojmu vlastnictví, neboť implicitně naznačuje, že zloděj jen sbírá něco, co si dobře nehlídáme. Mám si snad nadávat pokaždé, když ve svém zamčeném autě zapomenu na zadní sedačce tašku? Je tedy moje chyba, že si před železný šrot na mém pozemku nepostavím ozbrojenou hlídku? Pardon, samozřejmě neozbrojenou, pokud nechci mít oplétačky se zákonem, že jsem vystrašil nebohého zloděje, který má jen nůž? Mám křičet na dítě, jemuž ze školní šatny někdo ukradl značkové boty? Není v dnešním světě lepší pro jistotu nevlastnit vůbec nic?

Když jsem pročítal některé diskuse pod články o sběračích kovů, byl jsem překvapen tím, že se v diskusích objevují i příspěvky hájící „sběrače“ a spílající okradeným. A v tom je jádro pudla. Nemáme se zlobit na okradeného, že si své věci „nechal jen tak ležet“, „měl lépe hlídat“ nebo že „to přeci mohl čekat“. Je třeba maximálně chránit práva vlastníka a zcela opovrhovat každým, kdo se bez svolení majitele vydá na cizí pozemek podívat, jestli se tam nepovaluje něco nepotřebného. Dokud nebudeme věci nazývat pravým jménem, tak se nebudeme moci prát za správný význam slova vlastnictví. Sběrači kovů neexistují, stejně tak jako neexistují sběrači peněženek nebo sběrači autorádií. Jsou to všechno prachobyčejní zloději.

Napsal Aleš Rod

 


 

Kam dál?

Na Semilsku padne 380 stromů, kdosi nařízl jejich kmeny

úterý, 20. října 2015, 13:56

Od začátku tohoto týdne platí zákaz vstupu do části lesů u Jesenného nedaleko Semil. Kdosi tam nařízl 380 kmenů vzrostlých stromů...

Zmatený host restaurace se pomazal vajgly, poté se umyl v toaletě

úterý, 20. října 2015, 10:20

O pořádný rozruch v motorestu poblíž libereckého tunelu se postaral nejspíš zfetovaný mladík. Ten si místo spletl nejspíš se...

Fanoušci Slavie nepřidělali policistům v Jablonci příliš práce

neděle, 18. října 2015, 15:00

Policisté neměli příliš práce s fanoušky fotbalové Slavie v Jablonci nad Nisou. Na sever Čech jich přijelo téměř sedm stovek. Pět...

Hořel dům s chemikáliemi. Požár vypukl na odsávání

sobota, 17. října 2015, 21:46

Jednotky druhého stupně požárního poplachu vyrazily v sobotu večer k požáru v průmyslovém objektu v ulici U Přehrady v Jablonci...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Havárie v liberecké spalovně. Těžce...

  • Na libereckém nádraží se chtěl oběsit muž,...

  • KOMENTÁŘ: Lesk a bída Kazmova velkolepého...

  • Čelní srážka u Globusu. Při nehodě se...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Maturantku roku zvolili Muž roku, mistr rétoriky, nejkrásnější česká modelka i česká Angelina Jolie

Známé osobnosti na pódiu i v porotě, dvanáctka krásných, chytrých a vzdělaných dívek, skvělá atmosféra - tak vypadal 9. ročník soutěže Maturantka roku, který se uskutečnil ve známém pražském Music Clubu MISCH MASCH. Letos poprvé s novou majitelkou Dominikou Šimkovou. Na první místo se nakonec dostala Anna Tintěrová z Kladna.

Třetina senátorů vyzvala Babiše, ať ČR přijme 50 syrských sirotků

Osmadvacet senátorů, tedy třetina osazenstva horní parlamentní komory, napříč politickým spektrem vyzývá premiéra Andreje Babiše (ANO) a vládu, aby Česko přijalo 50 syrských sirotků. Na společné prohlášení upozornila Česká televize. Podle skupiny zákonodárců na tyto děti nelze pohlížet jako na běžné imigranty, ocitly se v tragické situaci bez vlastní vůle.

Pěší spojení mezi Českem a Slovenskem. Mikulčice a slovenské Kopčany spojí lávka za 100 milionů

Slavnostním poklepáním základních kamenů zahájili v úterý 18. září představitelé Jihomoravského kraje spolupráci s Trnavským  krajem při výstavbě lávky přes řeku Moravu mezi Mikulčicemi na české a Kopčany na slovenské straně. Lávka bude sloužit pro cyklisty, pěší návštěvníky i místní obyvatele v rámci unikátní památkové oblasti slovanského hradiště. Náklady se vyšplhají na 3,8 milionu eur, tedy téměř 100 milionů korun.