Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jaké nejzajímavější volby se letos ve světě konají?

 
pátek, 12. ledna 2018, 10:21

Jednou z jistot každého nového roku je, že se v mnoha zemích budou konat volby. Nejen Česká republika žije důležitými volbami. Které nás letos čekají? V tomto článku je uveden přehled nejzajímavějších voleb v Evropě a Americe.

Volby prezidenta České republiky (12.-13. ledna a 26.-27. ledna)

O našich volbách nemá smysl se v tomto článku příliš rozepisovat, pokud nebude prezident zvolen v prvním kole, tak se bude za dva týdny konat druhé kolo. Nový prezident se úřadu ujme po inauguraci 8. března. 

Volby prezidenta Kypru (28. ledna)

Prezidentské volby na Kypru probíhají stejným dvoukolovým systémem jako v ČR. A stejně jako v ČR bude současný středo-pravicový prezident Nicos Anastasiades obhajovat svůj mandát. Průzkumy mu dávají kolem 30 % hlasů, což je podstatně méně než 45 %, které získal v prvním kole v minulých volbách. Jeho nejvážnějšími soupeři jsou podle průzkumů kandidáti centristů a komunistů, jejichž preference se pohybují kolem 20 %. 

Volby prezidenta Finska (28. ledna)

I ve Finsku je prezident volen dvoukolovým většinovým systémem. Zdá se však, že letos nebude druhého kola vůbec potřeba. Nejhorší výsledek současného prezidenta Niinista v předvolebních průzkumech byl 60 % a podle některých průzkumů by mohl v prvním kole dostat více než 70 % hlasů. 

Parlamentní volby v Itálii (4. března) 

První z voleb ve větších státech, volby v Itálii budou soubojem tří různých skupin. Pravicové, levicové koalice a anti-establishmentového hnutí 5 hvězd. Podle předvolebních průzkumů je nejsilnější stranou právě hnutí 5 hvězd. Nově schválený volební systém však zvýhodňuje volební koalice a hnutí kandiduje samo. V čele levicové koalice stojí bývalý premiér Mateo Renzi, který odstoupil poté, co Italové v referendu odmítli jím navrhované ústavní změny. Pravicovou koalice pak vede Sylvio Berlusconi, který tak opět dokázal svou politickou nesmrtelnost i přes to že sám kvůli soudnímu zákazu nemůže kandidovat. 

Volby prezidenta Ruska (18. března)

Tyto volby budou nejspíše podobně napínavé jako prezidentské volby ve Finsku. Vladimír Putin pravděpodobně bude znovuzvolen již v prvním kole. Největší změnou tak nejspíše bude fakt, že jeho nejbližším soupeřem nebude komunista Gennadij Zyuganov, který letos nekandiduje, ale nejspíše jiný komunista Pavel Grudinin.  

Parlamentní volby v Maďarsku (duben nebo květen)

Ačkoliv na tyto volby bude nejspíše napřena velká pozornost západních medií, tak se zdá, že Viktor Orbán si jde pro další volební vítězství. Průzkumy jeho straně v současné době přisuzují cca 50 % hlasů, což by bylo zlepšení o přibližně 5 % oproti minulým volbám. Proti-Orbánovská opozice je stále roztříštěná a slabá. Nejsilnější opoziční stranou stále zůstává krajně pravicový Jobbik, jehož preference se pohybují kolem 15 %. Podle průzkumů by se do parlamentu měli dostat ještě tři další strany. Pokud nedojde k velkému překvapení tak Orbán bude vládnout v Maďarsku i další 4 roky. 

Švédské parlamentní volby

Volby ve Švédsku povedou velmi pravděpodobně k další menšinové vládě. Ve volbách budou soupeřit tři hlavní formace. Pravicová a levicová aliance a Švédští demokraté (SD). Podle předvolebních průzkumů jsou oba bloky prakticky stejně silné se 40 % hlasů. Švédští demokraté se nyní pohybují pod 20 %. Vzhledem k tomu, že ostatní strany odmítají s SD spolupracovat, to vypadá na opakování scénáře z minulých voleb, kdy strany umožní vznik menšinové vlády. Situaci ještě může zkomplikovat to, že 3 strany se nacházejí na hraně vstupu do parlamentu (1 levicová a dvě pravicové). Každopádně je zásadní změna kurzu Švédska velmi nepravděpodobná. 

Volby do Sněmovny reprezentantů a Senátu USA (6. listopadu)

Nepochybně půjde o nejvíce sledované volby v roce 2018. Bude volena celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu. V současné době to podle průzkumů vypadá, že většinu ve Sněmovně a možná i Senátu získají demokraté. Zvláště u Senátu by to bylo velmi překvapivé, jelikož svá křesla obhajuje mnohem více demokratických senátorů. Průzkumy se samozřejmě mohou mýlit, ale popularita Donalda Trumpa je v současnosti velmi nízká. Ztráta Sněmovny by pro Trumpa znamenala konec legislativních změn, ztráta Senátu by byla ještě vážnější, jelikož by pravděpodobně vedla k zablokování nominací jak soudců, tak vysokých úředníků. Zdá se, že Trump bude následovat příklad Obamy, který také v prvních volbách po svém zvolení ztratil Sněmovnu. 

Předčasné parlamentní volby v Německu?

V Německu se nyní rozjelo další kolo vyjednávání o nové vládní koalici. Není však vůbec jisté, že skoční úspěchem. Strany mají někdy velmi rozdílné názory na některá důležitá témata (daně, migrace). Navíc všechny potenciální strany v posledních volbách ztratily velké množství voličů, a tak bude prostor pro kompromis omezený. Na druhou stranu zde bude velký tlak na to, aby se dospělo k nějaké dohodě.

Napsal(a) Michal Hejl | Foto Jan Luxík

Štítky volby, politika, svět

 


 

Kam dál?

Drbna zasypala Pavla Fischera a Mirka Topolánka rychlou palbou otázek

čtvrtek, 11. ledna 2018, 15:24

Jmenovali by trestně stíhaného premiéra? Má Česká republika zavést euro? Passat nebo Superb? Na takové otázky odpovídali...

Na libereckého poslance za SPD měl v Praze vystartovat protestující....

neděle, 17. prosince 2017, 14:08

Liberecký poslanec za SPD Radovan Vích se na včerejším sněmu evropských nacionalistických a protiimigračních stran v Praze musel...

Změna volá po odvolání předsedy představenstva dopravního podniku

úterý, 12. prosince 2017, 14:15

Změna pro Liberec volá po odvolání předsedy představenstva dopravního podniku Pavla Šulce (dříve ANO). Ten měl podle hnutí...

Jak podniká Tomio Okamura: za poslední rok v politice své příjmy z...

pátek, 8. prosince 2017, 14:00

Předsedovi protiislámské a populistické strany SPD se daří, na co sáhne. Do sněmovny se po Úsvitu dostal i se svým druhým...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Kdosi vyhodil na ulici novopečenou psí...

  • VIDEO: U Raspenavy hoří několik hektarů...

  • Město zničilo bezdomovcům lesní ubytování,...

  • Zdrogovaný Polák ujížděl policistům. Luxusní...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Hamáček: O důvěře v další členy vedení ČSSD by se hlasovat nemělo

Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček nechce, aby širší vedení sociální demokracie ČSSD hlasovalo o důvěrách v jednotlivé členy nejužšího stranického vedení. Sám ale členy ústředního výkonného výboru, kteří se dnes sešli v Hradci Králové, po neúspěchu v senátních a komunálních volbách o důvěru požádá. Předpokládá se, že ji dostane.

Širší vedení ČSSD v Hradci hodnotí volby, Hamáček pravděpodobně požádá o důvěru

Sociální demokracii čeká v sobotu jednání širšího vedení, které určí další směřování vládní strany před březnovým volebním sjezdem. Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček se chystá požádat ústřední výkonný výbor o důvěru po komunálních a senátních volbách, které dopadly pro ČSSD neúspěchem. Není vyloučeno, že straníci v Hradci Králové přijdou i s dalšími návrhy řešení, o kterých se pak bude hlasovat.

Ministerstvo chce úplně zakázat vystupování zvířat v cirkusech. Přijedu se lvy na Václavák, vzkazuje Berousek

Ministerstvo zemědělství (MZe) navrhuje úplný zákaz vystupování a drezury zvířat v cirkusech. Obsahuje to novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, jež prošla meziresortním připomínkovým řízením. Před necelými dvěma týdny předali aktivisté resortu petici proti chovu volně žijících zvířat v cirkusech, pod kterou se podepsalo 14 tisíc lidí.