Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

VÝZKUM: Lidé chtějí smart cities

 
pondělí, 13. března 2017, 09:00

Všeobecný rozvojový koncept chytrých nebo přátelských měst a obcí „smart city nebo cities“ je přijímaný velmi vstřícně. S plány zastupitelů na využívání moderních technologií v hromadné dopravě, při hospodaření s energiemi nebo nakládání s odpady souhlasí takřka dvě třetiny obyvatel českých i moravských sídel. Ukazuje to průzkum Masterindex společnosti Mastercard.

Kladné smýšlení se zvyšuje se vzdělaností, pozitivně například vnímá smart city 79 procent lidí s univerzitním diplomem. Není divu, protože cílem tohoto konceptu je žití zpříjemnit a zjednodušit. Překážky rádi přirozeně nemáme a nikdy si na ně nezvykneme. I atleti dlouhodobě trénovaní k běhu nad „plůtky“ o ně stejně neustále zakopávají.

Pokud se lidí ptáme na to, co přesně znamená sousloví smart cities, tak již k podobným vysokým číslům zdaleka nedojdeme. Pouze 14 procent dotazovaných má o tom povědomí a 17 procent osob toto spojení sice zná, ale neví, co si pod ním představit. A jen zhruba 15 procent oslovených si myslí, že jejich město splňuje definici smart city. Menší část veřejnosti je tedy v současnosti zatím schopna si pod smart city představit konkrétní řešení a příklady ze svého bydliště nebo okolí. Patrně i z toho důvodu, že se v jejich okolí něco hmatatelného, co by šlo označit „smart“, příliš nevyskytuje.

Z jednotlivých smart řešení mají lidé například zájem co nejvíce platit platebními kartami. Tuto rychlou a bezpečně fungující službu vyžadují lidé nejvíce u čerpacích stanic a na poštách (85 %), v zoologických zahradách (81 %) a v restauracích, klubech a kavárnách (80 %). Jen o málo menší zájem o placení kartou je mezi spotřebiteli v případě parkování (79 %), kin a divadel (78 %) nebo veřejné dopravy (76 %).

Velmi slibným se zdá i online koncept plateb souvisejících s platbami městu. Unifikovaný webový portál, kde lze najít veškeré informace týkající se města a jednoduše platit poplatky za svoz odpadu, domácí zvířata nebo parkování, preferuje 68 % dotázaných s univerzitním vzděláním.

Napsal(a) Malostranská Drbna | Foto Regiars (Own work) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons
 


 

Kam dál?

Studenti vypracují pro Turnov návrhy na využití nivy Jizery

sobota, 11. března 2017, 12:53

Turnov chce zvelebit nivu řeky Jizera, jež protéká městem. Prostor by měl být atraktivnější pro místní i turisty. Projekt je...

Liberec chce vyhlásit Liebiegovo městečko památkovou zónou

pátek, 10. března 2017, 18:54

Liberec chce nechat Liebiegovo městečko vyhlásit městskou památkovou zónou. Návrh, jak ochránit historicky významnou a památkově...

Jezevec spadl do bazénu u rodinného domu. Ven mu pomohli hasiči se...

pátek, 10. března 2017, 11:27

Nedobrovolnou koupel ve studené vodě plné ledu podstoupil v pátek ráno jezevec, který spadl do bazénu u rodinného domu v Železném...

Vlajku Tibetu dnes vyvěsily radnice 46 měst a obcí v kraji

pátek, 10. března 2017, 10:18

Ve Frýdlantu vyvěšují vlajku pro Tibet pravidelně od roku 2009, i dnes zavlála přímo z balkonu historické radnice. K akci Vlajka...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Byl čin Jana Palacha a dalších ,,pochodní“ hrdinský nebo šlo jen o demonstraci, která skončila smrtí?

I po tolika letech je sebevražedná vlna rozpoutaná Janem Palachem, kterého následovali Josef Hlavatý, Miroslav Malinka, Jan Zajíc a Evžen Plocek předmětem diskuzí. Někteří je obdivují jako hrdiny, jiní považují jejich smrt za zbytečně velkou oběť.

Olomoučanka shání peníze na náročnou operaci obličeje. Pojišťovna jí nepomůže

Dnes jednatřicetileté Mirce Dobešové z Olomouce lékaři ve čtrnácti letech diagnostikovali zhoubný nádor v dutinách. Tento nádor způsobil, že má Mirka zdeformovanou polovinu obličeje. Teď shání peníze na náročnou operaci.

Spor o 115 neproplacených hodin skončil až u soudu

Pracovnici na dohodou o provedení práce odmítla zaměstnavatelka zaplatit za poslední odpracovaný měsíc s odůvodněním, že jí opustila v hlavní sezoně. Celá záležitost nakonec skončila až u soudu, který rozhodl ve prospěch zaměstnankyně a zaměstnavatelka tak mimo mzdu musela zaplatit i úroky z prodlení a náhrady nákladů.