Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Ve Frýdlantu začaly práce na obnově zapomenuté křížové cesty

 
sobota, 1. července 2017, 14:20

Ve Frýdlantu začaly práce na obnově téměř zapomenuté křížové cesty z 18. století. Jde o jednu z akcí česko-německého projektu Paměť v krajině Trojzemí. Jednotlivá zastavení jsou poškozená, malované obrázky z nich dávno zmizely a vrch pokryly náletové dřeviny. Do práce se teď pustili dělníci, restaurátoři i odborníci na ošetřování stromů, takzvaní arboristé. Už koncem roku by se měla křížové cestě vrátit původní podoba.

Křížová cesta ve Frýdlantu vznikla z podnětu tehdejšího frýdlantského děkana Johanna Friedricha Leubnera. Pozemek pro ni věnovali Clam-Gallasové. Dokončena byla roku 1737, vrcholový kříž s obrazem Nejsvětější Trojice byl vysvěcen o sedm let později. Dnes ale chybí veškeré obrázky, poničeny jsou i některé hlavice nebo lucerny zastavení. Rozbořen je i vrcholový pískovcový krucifix. Zůstaly vlastně jen samotné kameny. Projekt obnovy zahrnuje kompletní restaurování zastavení cesty, uměle vytvořené skalní jeskyně apoštolů Petra a Jana a také kamenné niky nahrazující studánku.

"Z původní cesty byla odstraněna svrchní vrstva, také restaurátor už pracuje na obnově jednotlivých zastavení. V terénu se pohybují také arboristé, kteří ozdravují vzrostlé lípy srdčité a zajišťují některé větve proti případnému zlomení a pádu," popsala postup prací vedoucí investičního oddělení města Zdena Ubiasová. V tomto týdnu začaly i další práce kolem jednotlivých zastavení. "Pokládat se začínají kameny do spodní části a později dojde i na další vrstvy tak, aby cesta byla zpevněná a pro pěší pohodlná," dodala Ubiasová. Součástí křížové cesty budou tři vyhlídky. Dvě nabídnou nevšední pohled na hrad a zámek Frýdlant, třetí na město.

Křížová cesta ve Frýdlantu není jedinou památkou, která bude díky projektu "Paměť v krajině Trojzemí" obnovena. Zapojeno je do něj celkem šest partnerů - vedle Frýdlantu ještě Hrádek nad Nisou, Římskokatolická farnost Hrádek nad Nisou, město Žitava, obec Oybin a Společnost pro kulturní krajinu. "Frýdlant už díky projektu zmapoval 50 drobných památek Frýdlantska, které se staly podkladem pro novou databázi a webovou aplikaci," řekl starosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS). V Hrádku nad Nisou chtějí například v rámci projektu vrátit ještě letos na Horní náměstí kamenný sloup se sousoším sv. Anny.

Napsal(a) ČTK | Foto Martina Petrášková

Kam dál?

Liberec schválil teplárně rekonstrukci parovodu více než čtvrt...

sobota, 1. července 2017, 01:42

Zastaralá a ztrátová teplárenská síť v Liberci se bude nejspíš rekonstruovat. Modernizaci jedné ze tří rozvodných větví podpořil...

Děti ve školách v Libereckém kraji vystřídají řemeslníci

pátek, 30. června 2017, 14:07

Pro tisíce dětí dnes v Libereckém kraji skončil školní rok. Během letních prázdnin je ve školách vystřídají řemeslníci, města na...

V Severochemě Liberec začaly bourací práce v hale pro stáčení...

pátek, 30. června 2017, 08:44

Tento týden začaly v areálu společnosti Severochema bourací práce v hale pro stáčení technických kapalin, která byla před měsícem...

Hazard v Liberci zůstane, zastupitelé zrušili nulovou toleranci

pátek, 30. června 2017, 08:06

Hazard v Liberci zůstane zachován. Zastupitelé ve čtvrtek nejtěsnější většinou schválili novelu vyhlášky, která umožní provozovat...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • FOTO, VIDEO: Přívalový liják spláchl část...

  • Za smrt chlapce v bazénu půjde plavčík k...

  • FOTO, VIDEO: V centru Liberce hořelo. Hasiči...

  • Lesy ČR podaly kvůli nepořádku po...

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?