Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Ve Frýdlantu obnovili zapomenutou křížovou cestu

 
sobota, 16. prosince 2017, 12:04

Ve Frýdlantu obnovili díky dotaci z evropských fondů téměř zapomenutou křížovou cestu. Záchrana cenné sakrální památky, která vznikla zřejmě v 17. století po třicetileté válce, byla jednou z akcí česko-německého projektu Paměť v krajině Trojzemí a stála více než tři miliony korun. Oficiální otevření křížové cesty je naplánováno na 12. květen příštího roku za účasti litoměřického biskupa Jana Baxanta.

"Projekt na obnovu křížové cesty zahrnoval kompletní restaurování všech 14 zastavení, uměle vytvořené skalní jeskyně apoštolů Petra a Jana a také kamenné niky, která nahrazuje studánku, a do které je sváděna srážková voda ze srázu," popsala rozsah prací investičního oddělení města Zdena Ubiasová. Zastavení křížové cesty dostanou nové smaltované obrázky, protože ty původní se nedochovaly. "Jsou trochu odlišné od klasických výjevů na křížových cestách, ale věříme, že se návštěvníkům budou líbit," doplnil starosta Dan Ramzer (ODS).

Jednotlivá zastavení cesty byla poškozená a rozvalená, Křížový vrch za poslední desetiletí pokryly náletové dřeviny. Do práce se tak zapojili dělníci, restaurátoři, ale i odborníci na ošetřování stromů, takzvaní arboristé. Nutné bylo podle Ramzera upravit i okolí křížové cesty. V době, kdy vznikala, byl vrch téměř holý, v současné době je ale zalesněný. Úpravy se dočkala i stezka, ta původní byla téměř neznatelná, dnes turisté procházejí po zřetelně ohraničené a pohodlné zpevněné cestě. Součástí křížové cesty jsou i tři nové vyhlídky, dvě nabízejí nevšední pohled na frýdlantský zámek a třetí na město.

Pro Frýdlant je podle Ramzera obnova křížové cesty dalším splaceným dluhem minulosti, ve které se na takové památky nepamatovalo. "V minulosti byly podobné věci devastovány a ponechávány svému osudu. My to dnes měníme. Daří se to na hřbitově, rekonstrukcí prošel Špitálek, Simonův betlém, nové je náměstí, na které se vrátila socha Albrechta z Valdštejna," vyjmenoval projekty z posledních let frýdlantský starosta. Na Křížovém vrchu navíc vznikla díky česko-polskému projektu nová lesní naučná stezka.

Napsal(a) ČTK | Foto Martina Petrášková

Kam dál?

Požár altánu v Habarticích zaměstnal šest jednotek hasičů

pátek, 15. prosince 2017, 09:25

Požár altánu u rodinného domku v Habarticích na Frýdlantsku zaměstnal ve čtvrtek po čtvrté hodině odpolední šest jednotek hasičů....

Obchodní dům Brouk a Babka přišel o svůj původní nápis. Nahradí ho...

čtvrtek, 14. prosince 2017, 11:35

Další kus historie Liberce pomalu ale jistě mizí. Obchodní dům Brouk a Babka, který v loňském roce oslavil osmdesát let od...

Likrem končí. Město převezme správu krematoria a nabídne vlastní...

čtvrtek, 14. prosince 2017, 10:58

Pouze přibližně každý čtvrtý zemřelý Liberečan má v krematoriu obřad. Tuto statistiku chce změnit vedení města, které převezme...

Studenti a pamětníci se setkali s Janem Šolcem

čtvrtek, 14. prosince 2017, 08:27

Liberečtí středoškoláci z Parlamentu mladých uspořádali adventní besedu s Janem Šolcem pro veřejnost ve V-klubu. Studenty nejvíce...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • FOTO, VIDEO: Přívalový liják spláchl část...

  • Za smrt chlapce v bazénu půjde plavčík k...

  • FOTO, VIDEO: V centru Liberce hořelo. Hasiči...

  • Další uzavírka. Kromě Horákovky neprojedete...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?