Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Tisíce znásilněných žen a zneužitých mužů, přesto společnost před sexuálním násilím zavírá oči

 
čtvrtek, 22. listopadu 2018, 10:27

Nepříjemné, brutální, nechutné, nepřijatelné… Tak většina lidí vnímá téma sexuálního násilí, a tak před ním odvrací tvář a raději nepřemýšlí nad tím, že by k němu mohlo docházet někde v blízkém okolí. Jenže právě mlčení a nezájem tvoří půdu pro násilníky. Bojovat proti tomu se rozhodl projekt Nemlčíme.

Oběť sexuálního násilí nepoznáte, může jí být dívka, která vedle vás sedí v autobusu, muž, kterého míjíte na přechodu nebo žena stojící před vámi ve frontě v obchodě. Na povrchu jejich bolest nepoznáme, ta se ukrývá uvnitř.

Vynést na povrch toto téma chce nový projekt Nemlčíme. Jeho autorkou je Veronika Hávová a její partner Josef. Společně natáčejí autentické rozhovory s oběťmi sexuálního násilí, které vypráví svůj příběh.

Otevírat a upozorňovat na toto téma je podle autorky důležité. „O tomto tématu se rozhodně málo mluví. Obecně téma sexu je stále velmi tabuizováno, o to víc v případě sexuálního násilí,“ uvedla Veronika Hávová. Lidé podle ní raději znásilnění a obtěžování odsoudí a popřou.

„Velmi často se setkávám s tím, že se spíše řeší, jakou měla oběť například sukni, nebo jestli byla opilá, než že jí bylo ublíženo,“ smutně podotkla. Cílem Nemlčíme je tak vyvrátit mýty týkající se tohoto tématu, přiblížit ho veřejnosti a zbourat veškeré bariéry.

Za zavřenými dveřmi

Projekt se snaží rozbít i mylnou představu veřejnosti. Většina lidí si totiž například znásilnění představuje vždy jako ženu, která šla sama po setmění parkem, kde jí přepadl násilník, realita ale může být úplně jiná. „K mnoha znásilněním a zneužívání dochází za zavřenými dveřmi v rodině, mezi známými nebo sousedy,“ komentovala Hávová.

Nemlčíme
„Rozhodli jsme se nemlčet a promluvit.“ Autoři projektu natáčí rozhovory s oběťmi sexuálního násilí. Chtějí tak na téma upozornit. Nyní hledají další dobrovolníky, kteří se o svůj příběh podělí.

Projekt Nemlčíme se začal rodit na začátku tohoto roku a včera oficiálně představil první nasbírané příběhy. Nyní autoři shánějí další osoby, které jsou ochotny sdělit svůj příběh a podpořit tak další lidi, aby se nebáli o svých zkušenostech mluvit.

Bohužel někdy nejsou pro oběti sexuálního násilí podporou ani ti nejbližší. „Velmi často si to například rodiče nebo nejbližší příbuzní nechtějí připustit a raději před něčím takovým zavírají oči. Někdy dokonce oběti ani nevěří. Přitom nenalezené podpory může pro oběť znamenat ještě větší trauma,“ vysvětlila zakladatelka projektu Nemlčíme.

Motivací pro tuto činnost byl nejen zájem o tuto problematiku, ale i osobní zkušenosti. „Zažila jsem klasické obtěžování například na ulici v podobě pokřikování, hvízdání, přes obtěžování až po nucení do sexu i samotné znásilnění v šesti letech,“ přiznala Hávová.

Zpovědi obětí i násilníků

Přestože je projekt Nemlčíme teprve na začátku, jeho autoři již vidí, jak ho rozšíří. „Rádi bychom natočili videa z dalšími oběťmi, ale také s násilníky, chceme zavítat i do věznic a samozřejmě připravujeme rozhovory i s různými odborníky,“ zakončila Veronika Hávová.

Otvírat svoje zkušenosti a příběhy pomáhá nejen vypravěčům samotným, ale i dalším lidem, kteří zažili sexuální násilí. Zjistí tak, že v tom nejsou sami, že je nutné o tom mluvit, a že jsou další lidé, na které se mohou obrátit, a kteří je vyslechnou.

Marii znásilňoval její přítel, se kterým má i syna. Od rodiny se jí příliš podpory nedostalo.

Nikolu zneužíval od čtyř let její praděda, který ji nutil do orálního sexu.

Vizitka autora

 

Denisa Albaniová

redaktorka portálu Liberecká Drbna

kontakt: albaniova@libereckadrbna.cz

Liberecká Drbna je v pořadí třetím z regionálních zpravodajských webů projektu Drbna.cz

 
Foto pixabay.com, nemlcime.cz
 


 

Kam dál?

Co dělat, když po vás operátor požaduje statisíce za mobilní internet

středa, 21. listopadu 2018, 20:14

Už vás někdy zarazila částka uvedená ve vyúčtování za telefon? Mávli jste nad tím rukou? Možná jste neměli, protože účtovaná suma...

POCTY HEJTMANA 2018: Předválečný starosta Karl Kostka věřil ve...

úterý, 20. listopadu 2018, 14:14

Byl prvním mužem Liberce v těžkých třicátých letech. Přesto věřil v to, že Češi a Němci mohou vzájemně spolupracovat. Karl Kostka...

FOTO, VIDEO: Na náměstí už stojí vánoční smrk. Poprvé se rozsvítí v...

úterý, 20. listopadu 2018, 13:51

Je čtrnáct metrů dlouhý a pochází přímo z Liberce. Po letech to také není smrk ztepilý, ale smrk stříbrný, neboli pichláč. Řeč je...

Ještěd začal se zasněžováním. Některým skiareálům v kraji chybí voda

úterý, 20. listopadu 2018, 11:30

Některým zimním střediskům v Libereckém kraji hrozí, že nebudou mít na začátku sezony dostatek vody na zasněžování. Problémy...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Milion chvilek považuji za parodii na Občanské fórum, říká mluvčí Jiří Ovčáček. Kandidaturu na prezidenta nevylučuje

„Praha je díky prázdninám prázdná. Přijel jsem dřív, než jsem čekal,“ začal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po podání ruky před rozhovorem. Na hausbót na Císařské louce v Praze totiž dorazil se slušným předstihem. Z původně plánovaných čtyřiceti minut povídání se setkání protáhlo na téměř dvojnásobek. Kromě uvolněných témat se bývalý novinář a dnes asi nejkontroverznější mluvčí v tuzemsku rozpovídal také o tom, za jakých okolností by byl ochoten kandidovat na prezidenta a proč nemůže přijít na jméno spolku Milion chvilek.

Pamětní bankovky s Karlem Gottem lidé vykoupili během čtyř hodin. Při čekání ve frontách musela zasahovat i policie

V Praze se včera prodávaly pamětní eurobankovky s portrétem zpěváka Karla Gotta. K výročí jeho 80. narozenin vydala společnost Nunofia celkem 5 tisíc bankovek s nominální hodnotou nula euro. Ve frontách na ně čekaly tisíce lidí. Vyprodány byly během zhruba čtyř hodin. Den po vyprodání se cena bankovek v aukcích pohybuje v řádech tisíců korun.

Lidé si zvykají na vratné kelímky. Podnikům ale přibyla práce

Letní večery lákají na budějcký Sokolák spoustu lidí. Například v kavárně Coffe on the go nebo v klubu K2 už ale nedostanete drink do klasického jednorázového kelímku, ale do vratného. I když je na něj záloha padesát korun, lidé si pomalu zvykají. Podle ankety na Budějcké Drbně o zavedení vratných kelímků je patrné, že lidé nápad kvitují, a mají z něho radost i samotní majitelé podniků. Jejich realizace a následná cesta k zákazníkovi, ale není jednoduchá a jsou s ní spojené i trable.