Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Tisíce znásilněných žen a zneužitých mužů, přesto společnost před sexuálním násilím zavírá oči

 
čtvrtek, 22. listopadu 2018, 10:27

Nepříjemné, brutální, nechutné, nepřijatelné… Tak většina lidí vnímá téma sexuálního násilí, a tak před ním odvrací tvář a raději nepřemýšlí nad tím, že by k němu mohlo docházet někde v blízkém okolí. Jenže právě mlčení a nezájem tvoří půdu pro násilníky. Bojovat proti tomu se rozhodl projekt Nemlčíme.

Oběť sexuálního násilí nepoznáte, může jí být dívka, která vedle vás sedí v autobusu, muž, kterého míjíte na přechodu nebo žena stojící před vámi ve frontě v obchodě. Na povrchu jejich bolest nepoznáme, ta se ukrývá uvnitř.

Vynést na povrch toto téma chce nový projekt Nemlčíme. Jeho autorkou je Veronika Hávová a její partner Josef. Společně natáčejí autentické rozhovory s oběťmi sexuálního násilí, které vypráví svůj příběh.

Otevírat a upozorňovat na toto téma je podle autorky důležité. „O tomto tématu se rozhodně málo mluví. Obecně téma sexu je stále velmi tabuizováno, o to víc v případě sexuálního násilí,“ uvedla Veronika Hávová. Lidé podle ní raději znásilnění a obtěžování odsoudí a popřou.

„Velmi často se setkávám s tím, že se spíše řeší, jakou měla oběť například sukni, nebo jestli byla opilá, než že jí bylo ublíženo,“ smutně podotkla. Cílem Nemlčíme je tak vyvrátit mýty týkající se tohoto tématu, přiblížit ho veřejnosti a zbourat veškeré bariéry.

Za zavřenými dveřmi

Projekt se snaží rozbít i mylnou představu veřejnosti. Většina lidí si totiž například znásilnění představuje vždy jako ženu, která šla sama po setmění parkem, kde jí přepadl násilník, realita ale může být úplně jiná. „K mnoha znásilněním a zneužívání dochází za zavřenými dveřmi v rodině, mezi známými nebo sousedy,“ komentovala Hávová.

Nemlčíme
„Rozhodli jsme se nemlčet a promluvit.“ Autoři projektu natáčí rozhovory s oběťmi sexuálního násilí. Chtějí tak na téma upozornit. Nyní hledají další dobrovolníky, kteří se o svůj příběh podělí.

Projekt Nemlčíme se začal rodit na začátku tohoto roku a včera oficiálně představil první nasbírané příběhy. Nyní autoři shánějí další osoby, které jsou ochotny sdělit svůj příběh a podpořit tak další lidi, aby se nebáli o svých zkušenostech mluvit.

Bohužel někdy nejsou pro oběti sexuálního násilí podporou ani ti nejbližší. „Velmi často si to například rodiče nebo nejbližší příbuzní nechtějí připustit a raději před něčím takovým zavírají oči. Někdy dokonce oběti ani nevěří. Přitom nenalezené podpory může pro oběť znamenat ještě větší trauma,“ vysvětlila zakladatelka projektu Nemlčíme.

Motivací pro tuto činnost byl nejen zájem o tuto problematiku, ale i osobní zkušenosti. „Zažila jsem klasické obtěžování například na ulici v podobě pokřikování, hvízdání, přes obtěžování až po nucení do sexu i samotné znásilnění v šesti letech,“ přiznala Hávová.

Zpovědi obětí i násilníků

Přestože je projekt Nemlčíme teprve na začátku, jeho autoři již vidí, jak ho rozšíří. „Rádi bychom natočili videa z dalšími oběťmi, ale také s násilníky, chceme zavítat i do věznic a samozřejmě připravujeme rozhovory i s různými odborníky,“ zakončila Veronika Hávová.

Otvírat svoje zkušenosti a příběhy pomáhá nejen vypravěčům samotným, ale i dalším lidem, kteří zažili sexuální násilí. Zjistí tak, že v tom nejsou sami, že je nutné o tom mluvit, a že jsou další lidé, na které se mohou obrátit, a kteří je vyslechnou.

Marii znásilňoval její přítel, se kterým má i syna. Od rodiny se jí příliš podpory nedostalo.

Nikolu zneužíval od čtyř let její praděda, který ji nutil do orálního sexu.

Vizitka autora

 

Denisa Albaniová

redaktorka portálu Liberecká Drbna

kontakt: albaniova@libereckadrbna.cz

Liberecká Drbna je v pořadí třetím z regionálních zpravodajských webů projektu Drbna.cz

 
Foto pixabay.com, nemlcime.cz
 


 

Kam dál?

Co dělat, když po vás operátor požaduje statisíce za mobilní internet

středa, 21. listopadu 2018, 20:14

Už vás někdy zarazila částka uvedená ve vyúčtování za telefon? Mávli jste nad tím rukou? Možná jste neměli, protože účtovaná suma...

POCTY HEJTMANA 2018: Předválečný starosta Karl Kostka věřil ve...

úterý, 20. listopadu 2018, 14:14

Byl prvním mužem Liberce v těžkých třicátých letech. Přesto věřil v to, že Češi a Němci mohou vzájemně spolupracovat. Karl Kostka...

FOTO, VIDEO: Na náměstí už stojí vánoční smrk. Poprvé se rozsvítí v...

úterý, 20. listopadu 2018, 13:51

Je čtrnáct metrů dlouhý a pochází přímo z Liberce. Po letech to také není smrk ztepilý, ale smrk stříbrný, neboli pichláč. Řeč je...

Ještěd začal se zasněžováním. Některým skiareálům v kraji chybí voda

úterý, 20. listopadu 2018, 11:30

Některým zimním střediskům v Libereckém kraji hrozí, že nebudou mít na začátku sezony dostatek vody na zasněžování. Problémy...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.

(NE)OBYČEJNÍ: Kdybych mohl, oživil bych teplárenský komín, říká známý sprejer DOBS

Jeho malby zná v Budějcích snad každý. Je mu 34 let, ve volném čase sprejuje a dělá truhlařinu. Vystudoval umělecko – průmyslovou školu v Krumlově a kdyby mohl, posprejoval by teplárenský komín. DOBS je zkrátka Docela Obyčejný Budějcký Sprejer.