Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Míra Čemus, pětadvacet let je podkovářem. Měl nakročeno i na žokeje, ale neměnil by

 
středa, 22. května 2019, 06:00

Jaromír Čemus, nebo prostě a jednoduše Míra, už pětadvacet let dělá podkováře. Pohádkové povolání ale není zas taková legrace, jak možná vypadá. Stejně by ale Míra ani po letech neměnil. Práce se zvířaty, svobodné zaměstnání. . . A koneckonců vlastně ani nic jiného pořádně neumí.

Práci s koňmi si člověk většinou vybere kvůli lásce k těmto krásným tvorům. No, tak přesně tak to u Míry nebylo. Původně z něj vlastně měl být polda. „Ve čtrnácti jsem fakt nevěděl, co chci dělat. Jako první školu jsem si vybral policejní, ale tam mě nevzali. No a ke koním jsem občas zašel se ségrou, tak jsem nakonec zakotvil v Kladrubech na škole chovu koní a jezdectví,“ vypráví mi podkovář a mezitím brousí kopyto jednomu ze svých „klientů“.

Malej, hubenej, na žokeje ideál

Prý byl ideální na žokeje. Malej, hubenej kluk. Ke kovářskému řemeslu se tak nachomýtl vážně omylem. „Říkali, že bych mohl dobře jezdit. Když jsem si pak pořídil koně domů, zjistll jsem, že podkovářů moc není. A ten, co jezdil k nám, mi říkával, že už je starej a abych se to taky naučil,“ vzpomíná Míra. Je tomu už dobrých pětadvacet let, kdy začal jezdit za prvními koňmi a učit se kovařině a baví ho to dodnes.

Koní v Česku přibývá
Tak třeba v roce 2003 bylo v ČR registrovaných zhruba 41 tisíc koní. O deset let později to bylo už téměř 80 tisíc koní.

Být podkovářem, to ale nebylo hned. I když o práci není nouze, vybudovat si klientelu prý trvá. A jakože fakt dlouho, prý klidně i deset let. Teď už sice Míru podkovářství živí, za svůj život ale dělal kde co. „Dělal jsem školníka, podlahy, stavěl baráky a třeba obkládal koupelny. No a dělal jsem to tak dlouho, dokud nezačali být naštvaný všichni. Ti co sem jim koval koně, i ti, co sem jim obkládal, protože už jsem nestíhal ani jedno,“ říká Míra Čemus.

Dneska už si ale na nedostatek koní a klientů nemůže podkovář z Vratislavic stěžovat. Je spíš na roztrhání. „Vstávám každý den kolem půl šestý. Obstarám koně, co jsou u nás ustájený, pak vyrazím do práce a domů se vracím kolem devátý večer,“ vysvětluje. Dřív se chodilo za kovářem, dnes je to naopak. Míra tak jezdí po celém kraji a pravidelně pečuje asi o 400 koní.

Ač se to možná nezdá, koní v posledních letech v Česku přibývá. Jen za poslední tři roky jich podle podkováře přibylo okolo pěti tisíc. Každý z nich přitom potřebuje péči o kopyta a podkovářů není moc. Těch kvalitních pak ještě míň.

Není to jen o podkově, jde i o takovou manikúru

Není těžký odhadnout, že podkovář se stará o koňské podkovy. Jenže to zdaleka není to jediné. „Nutná je i péče o kopyto. Podkova splňuje ochrannou a krycí funkci, ale kopyto je v podstatě nehet, co odrůstá a stejně jako u lidí je potřeba ho upravovat,“ říká Míra. Každý kůň si takovou speciální „manikúru“ užívá jednou za šest až osm týdnů.

Okovat koně zabere Mírovi Čemusovi zhruba hodinku a půl. Pokud je kůň jen „strouhací“ trvá to přibližně dvacet minut. Každý den tak zvládne obstarat asi deset koní.

Proč ale vlastně kůň potřebuje podkovu? Prý je to jako s lidmi a botami. I bez nich se dá chodit, ale ne každý to zvládne, musíte si na to zvyknout a ne každý povrch vám bude vyhovovat. A podobně je to i s koňmi. Ale i koně, co chodí „naboso“, potřebují péči. Zabrousit, upravit, zkrášlit. . .  „Je to důležitý i pro postoj koně.“

Co se týče náčiní, tak toho není úplně málo. Zázemí má Míra v autě. S sebou vozí štípačky, podkovářský nože, rašpli, třicetikilovou kovadlinu i malou pec.

Kovářova kobyla chodí bosa? Něco na tom bude

Doma má Míra hned několik koní. Většina není jeho, jsou tam pouze ustájení. A jak to je s tou kovářovou kobylou? „Je to tak no. Koně u nás doma mají skvělou péči ve stylu, všechno se dá udělat zejtra,“ říká s nadsázkou Míra Čemus. I když se vratislavický podkovář skoro nezastaví, neměnil by. Na své práci si váží volnost i práce se zvířaty, ani po letech by nechtěl dělat nic jiného.

Vizitka autora

 

Denisa Albaniová

redaktorka portálu Liberecká Drbna

kontakt: albaniova@libereckadrbna.cz

Liberecká Drbna je v pořadí třetím z regionálních zpravodajských webů projektu Drbna.cz

 
 


 

Kam dál?

Co zabíjí Liberec? Přijďte na debatu s děkanem fakulty umění a...

úterý, 21. května 2019, 15:51

Obří nákupní centra, prázdné budovy a dennodenní zácpy. Tak vypadá centrum Liberce v posledních letech. Je to tak dobře? Jde s...

Autíčko s dinosaurem je nebezpečné. Pro děti i životní prostředí

úterý, 21. května 2019, 15:06

Česká obchodní inspekce objevila hračku s názvem Animal World „Cartoon Dinosaur Car“. Autíčko s postavičkou řidiče a dinosaura je...

VÝSTRAHA: Meteorologové varují před vydatným deštěm, od středy platí...

úterý, 21. května 2019, 14:16

Během středy bude v Libereckém kraji vydatně pršet. Celkem může napršet až 75 milimetrů, v Jizerkách dokonce až 100 mm. Déšť může...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Podle studií je na internetu závislá polovina mladých

Některé studie uvádějí, že na internetu je závislá až polovina teenagerů. Na sociálních sítích jsou závislí i dospělí. V tiskové zprávě o tom informovala Česká koalice proti tabáku, která provozuje bezplatnou Národní linku pro odvykání. Novou společenskou hrozbou se podle odborníků stávají netolismus, tedy potřeba neustálého připojení k internetu, a závislost na hraní her.

ČSSD zrušila licenci většině místních organizací v Ostravě

Většina ostravských místních organizací přišla o licenci. Rozhodlo o tom dnes předsednictvo strany, řekl novinářům ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Návrh na zrušení 17 z 26 organizací v Ostravě předložila moravskoslezská ČSSD, zdůvodnila ho špatným výsledkem strany v posledních komunálních volbách a obavou, že mají mezi členy takzvané černé duše. Ostravská ČSSD tvrzení označila za účelová, její předsedkyně Jana Vajdíková řekla, že většina z 293 dotčených členů do jiných organizací jít nechce, a strana tak zřejmě ve městě ztratí většinu členů.

TÉMA: Mafie se od 1989 posunuly od krádeží aut k ekonomické kriminalitě

Organizovaný zločin v České republice se za posledních 30 let posunul od krádeží aut, prostituce a drog k ekonomické trestné činnosti. Mafie se nyní vedle tradiční kriminality zabývají zejména praním špinavých peněz, daňovými podvody, zneužíváním dotací, zakládáním fiktivních firem či manipulacím s tendry, řekl ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) Miroslav Scheinost. K ruským a ukrajinským skupinám, které v ČR působí podle institutu v podstatě již od sametové revoluce, přibyly záhy české a po roce 2000 i albánské a vietnamské gangy.