Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Polsko připustilo úbytek vody v souvislosti s rozšířením Turówa. Vodu má zadržet stěna

 
úterý, 17. září 2019, 20:02

Polsko odmítá, že by rozšíření těžby uhlí v polském hnědouhelném dole Turów nedaleko česko-polsko-německé hranice mělo mít výrazný dopad na české území. Na dnešním veřejném představení záměru připustilo jediný, a to úbytek podzemní vody směrem k osadě Uhelná u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Polská koordinátorka vyhodnocení vlivu na životní prostředí Anita Kulišová řekla, že tomu zamezí vybudováním hydroizolační stěny.

„Dodavatel je vybrán, v nejbližší době začnou práce na vytvoření tohoto bloku," uvedla Kulišová. Podle propočtu polských expertů by se hladina spodní vody měla poté zvýšit postupně až o šest metrů. Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka se ale obává, zda opatření bude fungovat.

„I polská strana připustila v diskusi, že toto asi nikde nevyzkoušela," řekl. Skeptičtí byli i další dnešní účastníci jednání.

Prodloužení do roku 2044?

Koncese pro důl Turów by měla vypršet v dubnu příštího roku. Skupina PGE jako vlastník ale chce těžbu prodloužit do roku 2044. Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Spodní část takzvané dobývky je nyní 30 metrů nad mořem, v cílovém stavu by to mělo být až 30 metrů pod hladinou moře. Předpoklad je, že do roku 2038 by se těžilo devět až 11,5 milionu tun uhlí ročně, poté mezi 3,5 až sedmi miliony tun ročně. Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, která zajišťuje osm procent dodávek energie v Polsku. Nejvyššího instalovaného výkonu elektrárny bude dosaženo v roce 2020, kdy bude uveden do provozu nyní budovaný blok s výkonem 450 MW a celkový výkon tak dosáhne 2000 MW, což je skoro pětina výkonu uhelných elektráren v ČR.

Těžba se má rozšířit podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce u Hrádku nad Nisou. Tamní obyvatelé se obávají ztráty vody, zvýšené prašnosti a hluku i snížení hodnoty nemovitostí. Polská strana dnes nastínila, že chystá nebo již realizuje opatření, aby přeshraniční dopady byly minimální. Jde třeba o protihlukové stěny, omezení provozu v noci či pořizování tišších důlních strojů. Polská strana také tvrdí, že nebudou překračovány povolené koncentrace prachu v ovzduší.

Pochybosti

Starosta Hrádku má pochybnosti. „Polská strana připouští minimum negativního a jsou přesvědčeni, že opatření, která navrhli a která se mají realizovat, budou dopady eliminovat. Nicméně já se přiznám, že zatím nevím," řekl Horinka. Na dotazy, zda bude Polsko kompenzovat případné dopady, dnes on ani další diskutující odpověď neslyšeli. „Jsme ale připraveni kompenzovat," řekl ředitel dolu Slawomir Wochna. Podle něj ale kompenzace nebyly tématem dnešního projednání. Veřejné projednávání vlivu na životní prostředí se uskuteční ve čtvrtek 19. září v polské Bogatyni a setkání českých a polských expertů k Turówu 3. a 4. října. Proti plánovanému rozšíření dolu podali lidé na české straně hranice zhruba 5000 připomínek.

Napsal(a) ČTK | Foto Liberecký kraj
 


 

Kam dál?

O ekologického Oskara bojuje deset projektů. Kvalita přihlášených...

úterý, 17. září 2019, 15:45

Celkem deset inovativních projektů soupeří v ekologické soutěži E.ON Energy Globe, která letos odstartovala už pojedenácté....

Turnov se nechce smířit s výsledkem restituční kauzy Walderode. Podal...

úterý, 17. září 2019, 09:20

Turnov podal dovolání k Nejvyššímu soudu v restituční kauze rodu Walderode. Město chce dovoláním zvrátit rozhodnutí soudů, které...

V Libereckém kraji se objevila žloutenka typu A, ochránit se můžete...

pondělí, 16. září 2019, 16:05

Město Frýdlant informovalo na svém webu o výskytu žloutenky typu A v Libereckém kraji. Tomuto onemocnění se také přezdívá nemoc...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

ČSSR tlakem na řešení emigrace z NDR uspíšila pád berlínské zdi

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.

PRŮZKUM: Češi nadále hodnotí kvalitu vzdělávání kladně

Více než polovina Čechů je nadále přesvědčena o tom, že kvalita výuky na českých školách je dobrá. Nejlépe z hodnocení vycházejí stejně jako v předchozích letech gymnázia a základní školy. Na opačném konci žebříčku jsou odborné školy, přesto se jejich hodnocení od loňského roku mírně zlepšilo. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které jeho výsledky poskytlo.

Podvodné e-maily lákaly ze stovek lidí čísla platebních karet

Nejméně stovky lidí v Česku dostaly v tomto týdnu podvodné textové zprávy, které informují o výhrách u obchodníků nebo nabízejí výhodnou koupi zboží a od zákazníků se snaží vylákat čísla platebních karet a následně peníze. Novináře o tom dnes informovala mluvčí internetového prodejce Alza.cz Patricie Šedivá. Útok se podle ní týkal i dalších prodejců, třeba dm drogerie. Český rozhlas Radiožurnál uvedl, že podvodníci se vydávali také za zástupce řetězců Penny Market a Tesco.