Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Zámek Frýdlant poprvé vystavil monstrance a kalichy z depozitářů

 
pátek, 1. května 2015, 16:00

Zámek Frýdlant dnes poprvé vystavil liturgické předměty, jako jsou monstrance či kalichy dosud ukryté v depozitářích. Předměty používané při bohoslužbách najdou návštěvníci v zámecké kapli zatím jen do konce sezony. Zda budou vystaveny i v budoucnu, záleží i na tom, jak budou prostředí snášet.

V kapli, hlavně teď na jaře, je poměrně vysoká vlhkost. I proto předměty chrání skleněná vitrína, řekla dnes kastelánka Jana Pavlíková.

Zámek Frýdlant patří k nejrozsáhlejším památkovým celkům v severních Čechách, loni ho navštívilo 41 200 lidí. Frýdlant je zajímavý tím, že v sobě spojuje středověký hrad a renesanční zámek. O původně gotickém hradu se historické prameny zmiňují už v první polovině 13. století. O věži na ostrohu nad řekou Smědou jsou však písemné zmínky starší - z roku 1014. Zámek je nejdéle přístupnou památkou bývalého Rakousko-Uherska. Veřejnosti ho otevřeli už v roce 1801 Clam-Gallasové. "Bylo to tři roky po zpřístupnění Versailles," poznamenala Pavlíková.

Prvními majiteli Frýdlantu byli páni z Dubé. Za Redernů v 16. století byl rozšířen o renesanční zámek. Právě Redernové nechali na počátku 17. století vystavět zdejší renesanční kapli. Má půdorys kříže se třemi apsidami a krátkou lodí se zděnou tribunou pavlačového typu, což je charakteristický prvek evangelických kostelů. "Nejstarším zařízením je hlavní oltář, renesanční, vytvořený v letech 1609-1610 sochařem Ambrosiem Fritschem. Je také autorem oltáře v liberecké zámecké kapli, který zhotovil v roce 1606. Pravděpodobně byli Redernové s tímto umělcem tak spokojeni, že mu zadali i frýdlantský oltář," poznamenala Pavlíková. Po bitvě na Bílé hoře přešly zámek i panství do vlastnictví Albrechta z Valdštejna.

Po Valdštejnově smrti ho v roce 1634 získali od císaře Gallasové. Současná podoba zámecké kaple je jejich dílem. "Katoličtí Gallasové si v roce 1687 nechali postavit ve vedlejší apsidě svůj oltář s obrazem sv. Anny Samotřetí a bohoslužby konali k tomuto oltáři. Proti němu v patře vybudovali novou emporu, v níž panstvo při bohoslužbách zasedlo," dodala Pavlíková.

Zdroj: ČTK

 


 

Kam dál?

Na Liberecku rybáři vysadili 4000 lipanů, pomohly jim děti

pátek, 1. května 2015, 08:31

Zhruba 4000 lipanů podhorních vysadili včera rybáři do Lužické Nisy. Pokud by se to nedělalo, tato původní ryba by zřejmě z...

Domov důchodců v Jindřichovicích patří mezi nejlepší v zemi

středa, 29. dubna 2015, 19:46

Domov důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku získal značku kvality. Příspěvková organizace je prvním krajským...

Inspektoři odhalili další prodejce, kteří na etiketách lžou

úterý, 28. dubna 2015, 20:48

Co je psáno, to je dáno? Zdaleka ne! O tom se přesvědčili při jedné z kontrol inspektoři Státní zemědělské a potravinářské...

U arény opět zaplane několikametrová vatra

úterý, 28. dubna 2015, 12:58

Kam vyrazit na ve čtvrtek večer na "čáry"? Třeba k liberecké Home Credit aréně. Tam čeká na malé i velké návštěvníky tradiční...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • FOTO: Ještěd zahalil kouř. Na hřebeni...

  • Tragická nehoda uzavřela silnici u Doks. Na...

  • Bezmoc ve veseckém domě. Město tam dočasně...

  • V průmyslové zóně hoří odpad v potrubí

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

V Chomutově má dnes pohřeb první z vojáků zabitých v Afghánistánu

V Chomutově se dnes od 12:00 uskuteční pohřeb Martina Marcina, který se stal obětí atentátníka v Afghánistánu. Obřad bude v kostele sv. Ignáce z Loyoly. Marcin je jedním ze tří českých vojáků, kteří 5. srpna zahynuli při útoku, k němuž se přihlásilo radikální islamistické hnutí Tálibán. Afghánec se v jejich blízkosti odpálil, když byli na pěší hlídce nedaleko Bagrámu.

Pohled do zákulisí únosů: nejde jen o výkupné, peníze tečou už během jednání o rukojmích

Nečiní mně problém říci, že to dělám pro peníze a že mé služby nejsou levné. Nejsem charita. Jsem profesionál.“ „Zda se zajímám o rukojmí? Jestli s nimi soucítím? To bych řekl, že ano! Ale nikdy nedovolím, aby city zatemnily můj úsudek,“ tvrdí jeden ze soukromých vyjednavačů, kteří dohadují propuštění západních rukojmí z krizových regionů.

Horko zvyšuje odbyt slabších piv, ale vyhání lidi ze zahrádek

Spíš než po silnějších dvanácti- i vícestupňových pivech lidé v horkém počasí častěji sahají po pivech slabších. Jihomoravské pivovary sezonu naplno využívají a vyrábějí na hranici svých kapacit. Vyplývá to z ankety.