Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Petici na záchranu alejí na Frýdlantsku už podepsalo 950 lidí

 
středa, 30. září 2015, 09:45

Petici na záchranu alejí na Frýdlantsku už podepsalo 950 lidí. Na jednání Zastupitelstva Libereckého kraje o tom za odpůrce kácení informoval Zbyněk Vlk z občanského sdružení Lunaria. Autoři petice chtějí zabránit plánovanému vykácení 936 stromů v souvislosti s rekonstrukcí komunikací druhých a třetích tříd, kterou připravuje kraj.

V iniciativě se spojili zástupci místních obyvatel i některých spolků. Na jednání zastupitelstva žádali kompromis, který umožní opravit silnice, ale zachrání co nejvíce stromů.

24 kilometrů opravených silnic

Liberecký kraj chystá v rámci česko-polského projektu "Od zámku Frýdlant k zámku Czocha" za 270 milionů korun opravu téměř 24 kilometrů silnic. Zmizet mají náletové dřeviny kolem některých silnic, ale také stoletá kočárová alej z Raspenavy na Krásný Les. Na nedávném jednání s kritiky kácení vedení kraje slíbilo, že pokácené stromy v co největší míře nahradí. "Když se na některé vícevěké aleje podíváme, tak vidíme, že dožívají. Naše zkušenost je taková, že je lepší vysázet novou stejnověkou alej než dosazovat mezi stoleté stromy mladé stromky," řekl ředitel Krajské správy silnic Libereckého kraje Jan Růžička.

Podle hejtmana Martina Půty (STAN) je připravovaná rekonstrukce silnic vlajkovým česko-polským projektem, který má šanci získat až 85 procent potřebných peněz z fondů EU. "Možnost opravit 24 kilometrů silnic z tohoto zdroje je mimořádná a opakovat se nebude," zdůraznil hejtman. Rekonstrukce by se díky evropským penězům mělo dočkat pět úseků silnic z Frýdlantu k hranici s Polskem, z Dolní Řasnice a z Nového Města pod Smrkem k hranici. A také silnice z Raspenavy do Krásného Lesa a z Nového Města do Horní Řasnice. Zastupitelé dnes schválili spolufinancování projektu, kraj přijde na 27 milionů korun.

Projektant: Alej je ve velmi špatném stavu

Podle projektanta Jiřího Ehrenbergera se snažili už při přípravě projektu kácení omezit, u některých úseků to ale nejde ani kvůli špatnému stavu stromů. Takové jsou třeba ve stromořadí mezi Raspenavou a Krásným Lesem, jedné z nejznámějších silničních alejí na Frýdlantsku. "Alej je ve velmi špatném stavu. Je dlouhodobě neudržovaná, nebezpečná, padají z ní větve," řekl Ehrenberger. Stromy omezuje asfalt, který končí až těsně u kmenů, poškozují je projíždějící auta a vadí jim i solení silnic v zimě.

"Už nyní je z původní aleje asi třetina stromů pryč," řekl starosta Raspenavy Pavel Lžičař. Podle něj je navíc průjezd úzkou silnicí třetí třídy rizikový, nevyhnou se tam ani dvě osobní auta. Právě v této aleji se už v minulosti stalo několik smrtelných nehod. Poslední se udála 15. září, kdy tam po nárazu do stromu zahynul dvaapadesátiletý řidič.

Arnika podpořila kritiky

Ke kritikům projektu se připojila i ekologická organizace Arnika. "Ve vyspělejších částech Evropy už pochopili, že aleje podél silnic nižších tříd nejsou hrozbou, ale naopak příležitostí pro rozvoj celého regionu. Například Německo nabízí turistům různé prázdninové cesty, jejichž účelem je zážitek z cestování a navštívení místních pozoruhodností. Pro rozvoj Frýdlantska, jeho obyvatele, návštěvníky i přírodu by bylo rozumnější, aby plánovači projekt znovu zhodnotili a místo sice jednoduchého, ale nepříliš rozumného plošného kácení, přišli s návrhem, jak aleje zachovat," řekla vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová z Arniky.

Podle Arniky patří Liberecký kraj k těm, které se chovají k silničním alejím drasticky. Z dat poskytnutých silničáři vyplývá, že v období 2003 až 2013 padlo podél silnic druhých a třetích tříd v Libereckém kraji 2296 stromů, vysázeno však bylo jen 170. Stejné statistiky však ukazují, že se v Libereckém kraji kácí v rámci Česka nejméně. V celé zemi bylo v daném období vykáceno kolem cest více než 166.000 stromů a jen něco přes 98.000 bylo vysazeno. Nejvíc sázeli nové stromy ve středních Čechách a v Moravskoslezském kraji, kde se stromy víc sázely, než kácely.

S využitím ČTK

Vizitka autora

 

Michael Daněk

šéfredaktor projektu Drbna
kontakt: sefredaktor@drbna.cz

Liberecká Drbna je v pořadí třetím z regionálních zpravodajských webů projektu Drbna.cz

 
 


 

Kam dál?

V pohraničí by měly vzniknout další rozhledny i stezky

úterý, 29. září 2015, 12:33

Dva projekty zaměřené na turistický ruch chystají města a obce v Euroegionu Nisa na českém a polském území, většinu nákladů...

Liberecký kraj chce získat 140 milionů korun na výměnu kotlů

pondělí, 28. září 2015, 17:18

Liberecký kraj chce získat z Operačního programu Životní prostředí 140,4 milionu korun na výměnu kotlů. Žádost ještě nepodal,...

Průzkum tvrdí, že Češi patří mezi nejčistotnější Evropany

pátek, 25. září 2015, 15:56

Češi patří v Evropě mezi nejčistotnější národy. Tvrdí to alespoň nedávný průzkum zjišťující hygienické návyky v několika...

Navyšování kapacit základních škol v Liberci bude pokračovat

pátek, 25. září 2015, 10:47

Vedení města bude muset i v následujících letech navyšovat kapacitu základních a mateřských škol. Už v letošním roce musela být...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

SPD podle vnitra není extremistická, vybírá si ale podobná témata

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury není podle definice ministerstva vnitra extremistický subjekt, vybírá si ale podobná témata jako pravicoví extremisté. Hnutí také dokázalo tradiční pravicově extremistické subjekty upozadit. Uvádí to výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2017. Materiál projednala Bezpečnostní rada státu, čeká na schválení vládou. Média dříve informovala, že projednávání materiálu zdržovaly výhrady Pražského hradu,kterému údajně vadily zmínky o SPD v dokumentu.

Drbna pomáhala tam, kde bylo potřeba. Podpořených projektů je více než prstů na obou rukách

Když můžu, pomůžu. Tohle heslo není Drbně cizí. V letošním roce podpořila několik charitativních a dobročinných projektů. V zimních měsících nenechala na holičkách lidi bez domova, už několikátým rokem podpořila onkologicky nemocné děti skrze nadační fond Pink Bubble a v prosinci opět mediálně podpořila Andělskou aukci v Budějcích.

Internetoví obchodníci zaostávají v přípravě na nové bezpečnostní normy

Internetoví obchodníci v Evropě zaostávají v přípravě na nové bezpečnostní normy, které přitom vstoupí v platnost již za tři čtvrtě roku. Ukazuje to průzkum společnosti Mastercard zahrnující přes 300 on-line prodejců ze 17 zemí . Přísnější ověřování totožnosti zákazníků stanovené evropskou směrnicí o platebních službách PSD2 začne platit v září 2019.