Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Chrastava se chystá odmítnout odevzdání pozemků Polsku. Tohle nesmíme dopustit, říká starosta

 
neděle, 13. prosince 2015, 16:49

Česko zatím nevrátilo Polsku ani jeden z 368 hektarů území, čímž by se vyřešil více než 50 let starý územní dluh. Ministerstvo vnitra nyní vytipovalo nové plochy určené ke kompenzaci a čeká na vyjádření obcí, kterých se plochy týkají. Jako blesk z čistého nebe se ve sporu objevila další obec na Liberecku. Několik desítek hektarů má teď odevzdat Chrastava.

České vlády se snaží územní dluh vyřešit přes 20 let. Ministerstvo mělo vytipované pozemky už dříve, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové.

V minulosti Polsko odmítlo českou nabídku na finanční vyrovnání. "Jediné řešení, které je polská strana ochotna akceptovat, je územní vyrovnání," uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Je to pár dní, co se objevila informace, že jeden z vyhlédnutých pozemků je les u Chrastavy o rozloze 52 hektarů. Vedení obce pozemky vydat nechce. O vydání pozemku budou v pondělí 14. prosince hlasovat zastupitelé.

„Za sebe říkám, ne, to nesmíme dopustit. A věřím, že tak mohu tvrdit i do jednoho za všechny zastupitele našeho města i za drtivou většinu občanů našeho města. Pan hejtman mi již slíbil v telefonickém rozhovoru jednoznačnou podporu ze strany Libereckého kraje,“ řekl starosta Chrastavy Michael Canov (SLK).

Chrastava by měla podle dopisu, který starosta začátkem prosince obdržel, Polsku odevzdat dvaapadesátihektarový les v Horním Vítkově. „Dle textu dopisu je zřejmé, že pokud se nenajde dost zásadních překážek, jako je třeba prameniště vodních toků, stavby či ložiska nerostného bohatství, osud lesa je zpečetěn a kus Chrastavy již nebude součástí nejen Chrastavy, ale ani České republiky a stane se součástí Polska,“ dodal starosta. Území je přitom podle něho součástí českých zemí zhruba tisíc let. Pokud by o něj Chrastava měla přijít, zvažuje vedení města v krajním případě také žalobu.

„Plánuji, že usnesení zastupitelstva města zašleme nejen na Ministerstvo vnitra, ale i panu premiérovi, poslancům a senátorům z Libereckého kraje a panu hejtmanovi. Doufám, že tím celý absurdní nápad, jak z části Chrastavy udělat Polsko, skončí. Kdyby ne, byli bychom patrně nuceni, vzhledem k jednoznačném znění mezinárodních smluv, podat trestní oznámení na jednající zástupce státu za rozvracení republiky paralelně i žalobu k soudu,“ uzavřel Canov.

Chrastava není zdaleka jedinou obcí, která by měla ukrojit část svého území Polsku. O ještě více pozemků by mělo přijít Frýdlantsko, kde se má vracení pozemků dotknout Kunratic, Horní Řasnice, Heřmanic i Bulovky.

Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na odpovědi od starostů dotčených obcích, kteří byli osloveni dopisem. "Velmi nás mrzí, že někteří starostové vyjadřují své názory prostřednictvím médií," doplnila Malá.

Problém s územním dluhem vznikl na konci 50. let. Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením stávající hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit.

Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů.

Vizitka autora

 

Michael Daněk

šéfredaktor projektu Drbna
kontakt: sefredaktor@drbna.cz

Liberecká Drbna je v pořadí třetím z regionálních zpravodajských webů projektu Drbna.cz

 
Foto Vyletnik.cz | Zdroj ČTK
 


 

Kam dál?

Obce chtějí bojovat se sociálním vyloučením, připravují společné plány

sobota, 12. prosince 2015, 18:49

Obce a města v Libereckém kraji se rozhodla aktivně bojovat s chudobou a sociálním vyloučení. Osm měst a obcí z Frýdlantského...

Náměstí Pod Branou prokouklo. Nová je dlažba, chodníky i osvětlení

sobota, 12. prosince 2015, 10:21

Jedna z nejkrásnějších částí Liberce – Liebiegovo městečko – je zase o něco hezčí. Tedy aspoň jeho část kolem náměstí Pod Branou,...

U Liberce vznikla nová stezka, turistům představuje hornickou...

sobota, 12. prosince 2015, 09:27

U Liberce vznikla nová naučná stezka, která na 14 zastaveních představuje hornickou minulost regionu. Stezku z Karlova na...

Za poškození osmdesátiletých lip dostal podnikatel pokutu 70 tisíc...

pátek, 11. prosince 2015, 14:53

Hodně draze vyšlo nesmyslné ořezání čtyř letitých lip jednoho podnikatele. Ten nenávratně poničil stromy v krajinné památkové...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Havárie v liberecké spalovně. Těžce...

  • Na libereckém nádraží se chtěl oběsit muž,...

  • Přepadl několik heren, policie po něm pátrá,...

  • Čelní srážka u Globusu. Při nehodě se...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Smrtící syntetickou drogu šířil i žák základní školy

Smrtící syntetickou drogu v Moravskoslezském kraji šířil i žák základní školy. Obviněn s ohledem na věk nebude. Policie už v případu obvinila 11 lidí. Látkou se přiotrávilo 23 lidí, dva muži po jejím užití zemřeli.

Kdo tohle vymyslel, nechápavě lidé kroutí hlavami nad novými zelenobílými sloupky v Budějcích

Výsledek modernizace frekventované Lidické třídy v Českých Budějovicích mnozí lidé hodně jadrně komentují. Nejsou s úpravami spokojeni. Nedávno to byly ostrůvky, které místní připravily o parkovací místa. A teď to je šrafování se zelenobílými sloupky. To jsou takzvané balisety, kterých na Lidické vyrostlo celkem 38. Přišly na zhruba 57 tisíc korun. A i ty lidem bydlícím na Lidické zabraly místa k parkování a podle nich nesmyslně zúžily vozovku. Krajský správce komunikace je ale jiného názoru.

Kvůli alkoholu zemřely v roce 2016 přes tři miliony lidí

V důsledku konzumace alkoholu zemřely v roce 2016 po celém světě více než tři miliony lidí. Alkohol tak stál za každým dvacátým úmrtím, vyplývá ze zprávy, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než tři čtvrtiny úmrtí způsobených alkoholem podle WHO připadaly na muže.