Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Chrastavští zastupitelé v pondělí odmítli dát Polsku les na okraji Horního Vítkova

 
pondělí, 14. prosince 2015, 18:18

Chrastava je proti tomu, aby část jejího katastru připadla Polsku v rámci vypořádání více než 50 let starého územního dluhu. Konkrétně by šlo o les o rozloze 52 hektarů. Návrh ministerstva vnitra dnes kategoricky odmítli všichni chrastavští zastupitelé. Starosta města se kvůli tomu chce obrátit i na čtyři nejvyšší ústavní činitele, tedy na prezidenta, předsedy obou parlamentních komor a premiéra.

Polsko si nárokuje 368 hektarů České republiky. Ministerstvo vnitra mělo pozemky už dříve vytipované, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové.  Chrastava by měla podle dopisu, který starosta začátkem prosince obdržel, Polsku odevzdat dvaapadesátihektarový les v Horním Vítkově. „Dle textu dopisu je zřejmé, že pokud se nenajde dost zásadních překážek, jako je třeba prameniště vodních toků, stavby či ložiska nerostného bohatství, osud lesa je zpečetěn a kus Chrastavy již nebude součástí nejen Chrastavy, ale ani České republiky a stane se součástí Polska,“ dodal starosta Michael Canov (SLK). Území je přitom podle něho součástí českých zemí zhruba tisíc let. Pokud by o něj Chrastava měla přijít, zvažuje vedení města v krajním případě také žalobu.

Obyvatelé osady Vítkov patřící pod Chrastavu návrh ministerstva vnitra vnímají negativně. "Nikdo s tím nesouhlasí," uvedl předseda osadního výboru Miroslav Balcar. Podle něj jsou tam prameniště potoků a les je důležitý i pro myslivce. "Je to jedno z nejlukrativnějších míst v naší honitbě," uvedl. Podle starosty je v lokalitě také ložisko nerostného bohatství, v minulosti se tam těžila cínová ruda. Lesem navíc procházejí účelové komunikace. "Vznikla by i nelogická výseč do území republiky," dodal Canov. Pokud město se svoji argumentací u ministerstva vnitra neuspěje, chce se bránit soudně.

„Plánuji, že usnesení zastupitelstva města zašleme nejen na Ministerstvo vnitra, ale i panu premiérovi, poslancům a senátorům z Libereckého kraje a panu hejtmanovi. Doufám, že tím celý absurdní nápad, jak z části Chrastavy udělat Polsko, skončí. Kdyby ne, byli bychom patrně nuceni, vzhledem k jednoznačnému znění mezinárodních smluv, podat trestní oznámení na jednající zástupce státu za rozvracení republiky paralelně i žalobu k soudu,“ uzavřel Canov.

Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na odpovědi od starostů dotčených obcích, kteří byli osloveni dopisem. "Velmi nás mrzí, že někteří starostové vyjadřují své názory prostřednictvím médií," doplnila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. K dohodě a podepsání mezistátní smlouvy došlo v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. České vlády se územní dluh snaží vyřešit přes 20 let.

Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na vyjádření obcí, kterých se plochy týkají. Chrastava ho má poslat do 18. prosince, podle starosty ho zašle ještě dnes. Případné předání pozemků musí schválit vláda. V Libereckém kraji by se to mělo dotknout také katastrálního území Bulovky, Horní Řasnice a Heřmanic.

 


 

Kam dál?

Nechcete Výšinu? Je v konkurzu a znalec odhadl cenu jen na 13 milionů...

pondělí, 14. prosince 2015, 16:28

Na 13 milionů korun odhadl znalec cenu oblíbené rozhledny a restaurace Liberecká výšina. Zkrachovalý majitel, Družstvo PLP Invest...

Frýdlant otevřel nové multifunkční hřiště. Veřejnosti bude sloužit po...

pondělí, 14. prosince 2015, 14:56

Frýdlant se může pochlubit multifunkčním areálem, který bude sloužit nejen místním dětem. Nové hřiště s in-line dráhou, herními...

Tankové Svijany si teď dáte i v Praze. U Rokytky točí i hořkou...

neděle, 13. prosince 2015, 18:26

Od prosince si můžou i Pražáci dopřát tankové svijanské pivo. Pivovar totiž před nedávnem zrekonstruoval restauraci U Rokytky. Ta...

Chrastava se chystá odmítnout odevzdání pozemků Polsku. Tohle nesmíme...

neděle, 13. prosince 2015, 16:49

Česko zatím nevrátilo Polsku ani jeden z 368 hektarů území, čímž by se vyřešil více než 50 let starý územní dluh. Ministerstvo...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Málo parkovacích míst a úbytek klientů,...

  • Vichřice na Liberecku: vlak narazil do...

  • Liberec jako centrum drogové mafie? Ve městě...

  • Přepadl několik heren, policie po něm pátrá,...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Příběh legendárních Lužánek oblétne svět. Dokument získal nominaci na filmový festival v Mexiku

Od památné fotbalové rozlučky Petra Švancary, kdy Lužánky po letech ožily energií desítek tisíc fanoušků, sice uběhly už více než tři roky, příběh legendárního fotbalového svatostánku ale tentokrát doslova obletí svět. Dokumentární film Stadion Tomáše Hlaváčka byl totiž nominován na mezinárodní festival dokumentárních filmů v Mexiku. Na International Documentary Film Festival of Mexico City (DocsMX) ho budou 14. až 16. října promítat dokonce třikrát.

Úroveň informační a digitální gramotnosti na školách? Neuspokojivá, přiznává ministerstvo

Jaká je úroveň digitální gramotnosti a výuky IT na českých základních a středních školách? Podle poslední zprávy České školní inspekce neuspokojivá, což přiznává také ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Příliš nepřesvědčili ani průzkumy a testy, které ukázaly na řadu nedostatků. Podle ministerstva by ale mohlo svítat na lepší zítřky.

Tisíce dětí potřebují pomoc zemí jako Česko. Nápad s 50 sirotky ale poškodily chyby organizátorů

Mediální jiskření kolem přijetí či nepřijetí „50 syrských sirotků“ v posledních dnech pomíjelo podstatný fakt: V první fázi mělo jít především o politické gesto, ne o propracovaný plán. Europoslankyně Michaela Šojdrová chtěla, aby český parlament projednal usnesení k přijetí omezeného počtu dětí zasažených válečnými konflikty. Iniciativa ale utrpěla už na začátku komunikačními chybami těch, co ji vymysleli.