Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ometačky, famfrnoch či ovar s křenem. Jak jsme slavili Silvestra a Nový rok dříve?

 
čtvrtek, 31. prosince 2015, 10:35

Zatímco bujarý večírek o posledním dnu v roce příliš do minulosti nesahá, naše historie byla bohatá i na daleko zajímavější zvyky. Podívejme se, jak se se starým rokem loučili a na nový těšili naši předci.

Nejdřív trocha historie. Svatý Silvestr, jehož svátek slavíme 31. prosince, se narodil koncem 3. století v Římě, jako křesťan přečkal pronásledování a roku 311 byl zvolen papežem. V té době císař Konstantin, kterého později papež Silvestr pokřtil a dokonce vyléčil z malomocenství, povolil křesťanství. Silvestr zemřel roku 335 a je pochován na hřbitově svaté Priscilly.

Protože se teprve během středověku sjednotil konec roku na den 31. prosince, nespojoval se původně se Silvestrem žádný významnější zvyk. Na významu získal až později, jeho podoba však nebývala příliš výrazná. Lidé chodili převážně do kostela, aby poděkovali za vše dobré v uplynulém roce. Nový rok očekávali s modlitbou, jinde se veselili.

Někde chodívaly o silvestrovské noci „ometačky“. Staré, černě oděné chudé ženy s hlavou obvázanou bílým šátkem tak, aby tvořil nad čelem stříšku, obcházely po staveních, klepaly na dveře a vcházely dovnitř. Aniž by cokoliv pronesly, přistoupily k plotně a třikrát ji přejely rukou – ometly – se slovy: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého.“ Tímto způsobem měly zabránit nešťastnému osudu plotny. Za to jim hospodář poděkoval a dal almužnu.

Slavnostní tabule byla obdobná té štědrovečerní. Oblíbeným zvykem bylo jíst o půlnoci ovar s křenem a jablka pro štěstí. Ostatní zvyky se od vánočních příliš nelišily – během silvestrovské noci nesměla hospodyně nechat prádlo na šňůře, během rána se zase dostalo nejvíce posměchu tomu, kdo vylezl z postele jako poslední.

Slavení Nového roku jako kalendářního dne v lidové tradici příliš nezakotvilo. Přesto několik zvyků nacházíme. V některých krajích se chodilo s famfrnochem – džbánem s otvorem potaženým kůží nebo měchuřinou a s chocholem žíní uprostřed, na který se daly vyluzovat bručivé tóny. K tomu se veršovaně blahopřálo a koledovalo. Famfrnochu říkali někde bukač, jinde bzučán, ale funkci měl všude stejnou. Věřilo se, že „jak na Nový rok, tak po celý rok“ a proto každý alespoň chvilku dělal vše, co hodlal dělat stále.

Z minulosti se kromě zvyků a tradic dochovalo i několik pranostik, které nám dnes mohou připadat úsměvné, ale ve své době měly velkou váhu a lidé jim důvěřovali. Tak např.:

  • Na Nový rok, o slepičí krok.
  • Když je druhého ledna jasno, bude hodně ovoce.
  • Na Nový rok bláto, na Velikonoce sníh.
  • Jasná a tichá silvestrovská noc, oznámí nám dobrý rok.
  • Když je druhého ledna jasno, dlouhá zima bude, ale když nesněží, není jaro daleko.
  • Když se rok se zimou a sněhem počíná, slibuje dost chleba, ale málo vína.

S velkolepým slavením konce roku a očekáváním toho nového se setkáváme až ve 20. století. Přesto i v dnešní době se zcela neodkláníme od tradic a symbolů, kterými těšíme své blízké. Mezi nimi určitě nechybí čtyřlístek, kominík nebo prasátko, kterými zdobíme naše přání. Ať už sobě, nebo těm, na které myslíme. Zatímco dříve jsme zasílali papírová péefka, tedy přáníčka Pour féliciter – pro  štěstí, dnes volíme spíše elektronickou formu.

Pokud však můžeme, nic nenahradí osobní přání, které proneseme v prvních momentech nového roku, doprovázené přípitkem a polibkem.

Napsal(a) Jan Pešek | Foto Česká televize
 


 

Kam dál?

U rychlostky na Turnov hořela bývalá hospoda U Dědečků

středa, 30. prosince 2015, 14:27

Sedm jednotek hasičů zasahovalo od středeční půl druhé odpolední na okraji Ohrazenic u požáru bývalé hospody U Dědečků. Vedlejší...

VÝROČÍ: Před čtyřiceti lety byl obnoven provoz lanovky na Ještěd

středa, 30. prosince 2015, 09:05

Před 40 lety, 31. prosince 1975, byla znovu zprovozněna lanovka na Ještěd. Dvoukabinovou lanovku na vrchol 1012 metrů vysokého...

Pracujete za minimální mzdu? Od ledna si o několik stovek polepšíte

úterý, 29. prosince 2015, 16:23

Pracujete za minimální mzdu? Od příštího roku si polepšíte. Minimální mzda se od ledna zvýší o 700 korun na 9900 korun. Poroste...

Miloš Zeman po deseti měsících navštíví Liberec, chystá se na...

úterý, 29. prosince 2015, 14:09

Liberecký kraj opět navštíví prezident republiky Miloš Zeman. Oproti předchozím návštěvám se tentokrát v Liberci zdrží jen zhruba...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Na Liberec míří další bouřky a silný vítr....

  • Do centra Liberce se vrací McDonald's. Novou...

  • Liberec bude mít svou vlastní pohřební...

  • FOTO, VIDEO: Na výpadovce u Makra hořel...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Před rozjezdem Tří sester jsem prodával desky v metru, vzpomíná Lou Fanánek Hagen

Když si do vyhledavače na Google zadáte slovo „tři“, tak vám mezi prvními odkazy vyjede název kapely „Tři sestry.“ A právě její frontman a zakladatel Lou Fanánek Hagen je hostem dalšího dílu pořadu Drbárna.

Babiš navrhne vládní kandidáty ke jmenování v pondělí, i Pocheho

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne prezidentovi Miloši Zemanovi kandidáty na jmenování do nové menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD v pondělí. Novinářům dnes řekl, že mezi nimi bude i nominant sociální demokracie do funkce ministra zahraničí Miroslav Poche. Zeman ho odmítá zejména kvůli jeho postojům i migraci.

Demokracie jako produkt s mizejícími zákazníky. Češi patří mezi ty nejméně spokojené

Osamělá čísla z výzkumů většinou nic neříkají. Vztah Čechů k demokracii lépe pochopíme v kontextu jiných zemí a obecného měření spokojenosti a loajality. Marketéři pro její měření používají ukazatel NPS – net promoter score. Na škále 0-10 se ptají zaměstnanců či klientů – v tomto případě občanů – na spokojenost. Češi z toho nevyšli vůbec dobře.