Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Úraz na chodníku? Náhradu škody žádejte po obci

 
středa, 6. ledna 2016, 06:57

S příchodem sněhu každoročně narůstá práce na odděleních úrazových chirurgií. Zlomeniny rukou nebo nohou jsou zde na denním pořádku. Na koho se ale poškození mají obracet v případě vzniklé újmy na zdraví nebo věcné škody v důsledku závady ve schůdnosti chodníku? Vždy na jeho vlastníka, kterým je ve většině případů obec.

Jenže těm se do finančního vyrovnání nechce, proto končí až osmdesát procent žádostí u soudů. Majitelé chodníků se mohou v jistých případech zodpovědnosti zprostit, lze to však pouze ojediněle. Soudy v průměru přiznávají odškodnění ve výši 40 tisíc korun. Aby ale došlo k úspěchu při sporu, je potřeba zajistit si co nejvíce důkazů. Ty je potřeba zajišťovat bezprostředně poté, co se daná situace stane.

„V první řadě by si měl zaznamenat, kdy a kde přesně k úrazu došlo, jaké byly v té době povětrnostní podmínky a v jakém stavu byla daná komunikace. Dále je vhodné zajistit také fotodokumentaci místa nehody a vzít si kontakt na případné svědky události,“ doporučuje právník Petr Novák. Poškozený by si měl rovněž uschovat účtenky za veškeré výdaje, které vznikly v souvislosti s úrazem. Jde především o doplatky za léky, poplatky na pohotovosti a v případě pracovní neschopnosti je potřeba od zaměstnavatele získat i potvrzení o ztrátě výdělku.

A jak se brání v ojedinělých případech obce? Nejčastěji argumentují tím, že závada ve schůdnosti musela být pro chodce předvídatelná, on jí ale nepřizpůsobil chůzi. „Tento argument obecně nedává úplně smysl, protože téměř každý chodec přizpůsobí svou chůzi náledí nebo jiným nástrahám, určitě totiž nechce spadnout a způsobit si úraz. Ve výjimečných případech s ním však obce skutečně mohou uspět, například pokud by chodec vyrazil na náledí v botách na jehlovém podpatku,“ tvrdí Novák. 

Obce se mohou zodpovědnosti zprostit v okamžiku, kdy prokáží, že nemohly závadu ve schůdnosti odstranit, v případě závady způsobené povětrnostními podmínkami ji zmírnit nebo na ni předepsaným způsobem upozornit. V případě závad způsobených sněhem nebo náledím na to však mají stanovený časový limit od doby hlášení meteorologické změny. „Pokud přes noc napadne sníh a chodník ani v poledne nebude ošetřený, není možné nárok poškozeného na finanční kompenzaci zpochybňovat,“ doplňuje právník. 

Velkým problémem je samotná výplata odškodnění, které se obce hodně brání. „V předžalobní fázi se daří řešit jen minimum případů. Obce se obvykle snaží zprostit své odpovědnosti a spoléhají na to, že občané na náležitou finanční kompenzaci raději rezignují, než aby se soudili,“ vysvětluje právník Petr Novák. Dodává, že by poškození svou snahu neměli vzdávat, protože ve více jak osmdesáti procentech případů se daří v následném soudním řízení uspět.

Průměrná výše odškodnění je kolem 40 tisíc korun. Občané většinou nárokují kompenzaci za bolestné a náklady spojené s léčením. „Kromě toho mohou poškození požadovat také odškodnění za ztížení společenského uplatnění, k čemuž dochází typicky v případě trvalých následků. Dále mohou žádat i kompenzaci nákladů spojených s péčí o svou osobu a domácnost, náhradu věcné škody, pokud by si při pádu zničili oblečení nebo třeba hodinky, a v neposlední řadě náhradu ztráty na výdělku, jestliže kvůli úrazu zůstali v pracovní neschopnosti. Odškodnění se potom může vyšplhat i na částky v řádu vyšších desítek či dokonce statisíců korun,“ uzavírá Novák. 

Napsal(a) Lukáš Dvořák | Foto Jan Homolka
 


 

Kam dál?

Staré lidi někdy odkládáme jako vyřazené ledničky, posteskl si na...

úterý, 5. ledna 2016, 18:12

Důstojné umírání popřál nejen klientům dnes slavnostně otevřeného hospice prezident Miloš Zeman. Ten do Liberce přijel po deseti...

V Českém Dubu chystají demolici kulturního domu, památková zóna se...

úterý, 5. ledna 2016, 16:35

Český Dub na Liberecku chystá revitalizaci městské památkové zóny v centru. Z Kostelní ulice by měl zejména zmizet nedostavěný...

Novinka pro Liberečáky. Na magistrátu už mohou platit kartou

úterý, 5. ledna 2016, 11:29

Osmatřicet platebních terminálů nechalo město nainstalovat na pracovištích magistrátu. Zatímco v prosinci běžel zkušební provoz a...

Prezident Miloš Zeman dnes otevře hospic na libereckém Perštýně

úterý, 5. ledna 2016, 09:26

Slavnostního otevření hospice, který vznikl v bývalém sirotčinci na libereckém Peštýně, se dnes hodinu po poledni zúčastní...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Havárie v liberecké spalovně. Těžce...

  • Na libereckém nádraží se chtěl oběsit muž,...

  • KOMENTÁŘ: Lesk a bída Kazmova velkolepého...

  • Čelní srážka u Globusu. Při nehodě se...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Brněnští středoškoláci vymysleli projekt na boj proti šikaně. Využívá ho už tisícovka škol

Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. Platforma vytvořená brněnskými studenty funguje již na více než tisícovce škol po celé České Republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika.

Gott se postavil za Slavíka, podle Ortela ztratil svou podstatu

Zpěvák Karel Gott označil hudební anketu Český slavík, jejíž letošní zrušení oznámil Jaroslav Těšínský z pořádající agentury Musica Bohemica, za nedílnou součást české populární hudby. Zpráva, že si anketa dá roční pauzu, vyvolala velký ohlas na hudební scéně. Má-li být podle Těšínského Český slavík skutečným barometrem masové popularity v oblasti pop music, musí držet krok s dobou, mimo jiné s rychlým rozvojem sociálních sítí. "Není to záležitost nejbližší doby, více oznámíme ke konci roku," řekl Těšínský.

Chcete k nám dostat teroristy, pomáhejte v Sýrii, vezměte si je sami… Jak lidé z Česka volají do Bruselu

"Zrovna před chvílí jsem měl telefonát od pána, který trval na tom, že ho prostě musím přepojit na paní Šojdrovou, že jí musí říct, co si o tom plánu na přijetí padesáti dětí ze Sýrie myslí. Není problém s lidmi diskutovat, jde ale o styl komunikace i její množství,“ říká pravá ruka europoslankyně Michaely Šojdrové Lukáš Pachta.