Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Liberecko ztrácí vodu kvůli dolu Turów, řešení má vyjít na tři miliardy

 
středa, 20. ledna 2016, 18:03

Připravované rozšíření dolu Turów v Polsku ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku. Zejména v oblasti Frýdlantska, Hrádecka a Chrastavska už dnes vody ubývá. Pokud se naplní černé scénáře, odhadují se náklady na zajištění náhradního zásobování oblastí vodou na 2,136 miliardy korun bez DPH. S doprovodnými náklady to znamená kolem tří miliard korun, řekl dnes novinářům liberecký hejtman Martin Půta (STAN). Zaplatit by to podle něj měla polská strana, a pokud se to nepodaří vyjednat, tak český stát. Region na tak nákladné investice peníze nemá.

Hnědouhelný důl u polské Bogatyně zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam těžit chtějí až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. Je to jen 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku. Že by se rozšiřování dolu podařilo zabránit, na české straně nikdo nevěří. "Už se tam skrývá horní vrstva ornice, kácejí se stromy, příprava je tam už vidět dost mohutně. Rypadlo hrčí skoro na státní hranici, to je to, co nás znervózňuje," řekl starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (Hrádek potřebuje změny!).

V Liberci se dnes sešli zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí s představiteli dotčených měst a obcí, kraje i vodárenských společností, aby se seznámili se studiemi dopadů, které bude plánované rozšíření dolu na vodu v kraji mít. "Česká strana se přihlásila, že chce být účastníkem řízení, které je vedeno k rozšíření těžby. Z polské strany ale ještě nemáme informace, že by byla k dispozici dokumentace, ke které bychom se mohli vyjádřit," řekl novinářům ředitel odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí Josef Nistler. Dopady dolu na české území se podle něj sledují už od roku 2008 a studie potvrzují, že voda v krajině skutečně ubývá.

Podle informací z databáze EIA se na konci roku 2013 hnědouhelný důl Turów rozkládal na ploše více než 26 kilometrů čtverečních, z toho zhruba polovinu tvořil samotný dobývací prostor. Ročně se tam těží deset až 14 milionů tun uhlí. Koncese na těžbu v lokalitě má platnost do konce dubna 2020, PGE však chce průmyslové zásoby uhlí dotěžit, proto žádá prodloužení koncese. Počítá se s prohloubením dolu až do hloubky 80 metrů pod úroveň hladiny moře, což by sousední Frýdlantsko, a také oblast Hrádku nad Nisou a Chrastavy připravilo o zdroje pitné vody.

Už dnes jsou zejména na Frýdlantsku s vodou problémy a není to zaviněné jen suchem posledních let. "Příčiny jsou jednoznačné. Nikdo neodčerpá z podloží tolik vody jako důl Turów," řekl frýdlantský starosta Dan Ramzer (ODS). Podle informací EIA z dolu jen v roce 2013 odčerpali 15,7 milionu metrů krychlových vody, kterou po přečištění vypouštějí do řek. Pro srovnání toto množství představuje více než 80 procent roční spotřeby vody v celém Libereckém kraji. Ta podle informací Českého statistického úřadu v roce 2013 dosáhla 19 milionů krychlových metrů.

Podle studie, kterou si nechala zpracovat Frýdlantská vodárenská společnost (FVS), se bude situace s pokračující těžbou a prohlubováním dolu zhoršovat. V horizontu deseti až 30 let může Frýdlantsko zcela přijít o velkou část zdrojů pitné vody, už dnes proto hledá řešení. "Pokud se na to nebudeme připravovat už teď, tak to nejsme schopni zvládnout v průběhu jednoho nebo dvou let," vysvětlil Ramzer. Pokud se prognózy naplní, bude nutné přivést na Frýdlantsko vodu z druhé strany Jizerských hor. "V černém scénáři by to mohlo být až 1,5 miliardy nákladů, které dnes Frýdlantsko nemá," doplnil ředitel FVS Petr Olyšar. Zásobování má podle něj dvě varianty - dovést vodu z přehrady Souš nebo z přehrady Josefův Důl.

Napsal(a) ČTK | Foto Wikipedia

Kam dál?

Do Liberce zamíří uprchlíci z Iráku. Radnice jim poskytne dva městské...

středa, 20. ledna 2016, 13:46

Dva byty vyčlenila liberecká radnice pro uprchlíky z Iráku. Těm transport a integraci v ČR garantuje česká vláda. Půjde o skupinu...

Fotopasti potvrdily výskyt rysa ostrovida v Jizerkách

úterý, 19. ledna 2016, 20:02

Fotopasti v Jizerských horách potvrdily výskyt rysa ostrovida. Vzácná kočkovitá šelma byla na severu Čech vyhubena v 18. století,...

Chcete dotaci na nový kotel? Žádat o ni můžete od 25. ledna

úterý, 19. ledna 2016, 19:01

Rozdělování kotlíkových dotací se blíží. Žádosti budou přijímány na podatelně krajského úřadu od pondělí 25. ledna 7:00 hodin. O...

Z Jizerky hlásí minus 25,6 stupně Celsia, silné mrazy ještě pár dní...

úterý, 19. ledna 2016, 07:43

Liberecký kraj zažívá další mrazivé ráno, na Jizerce v Jizerských horách klesly dnes 7:00 teploměry až na minus 25,6 stupně...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • FOTO, VIDEO: Přívalový liják spláchl část...

  • Za smrt chlapce v bazénu půjde plavčík k...

  • FOTO, VIDEO: V centru Liberce hořelo. Hasiči...

  • Lesy ČR podaly kvůli nepořádku po...

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?