Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Mají lidé právo na soukromí informací?

 
pátek, 22. ledna 2016, 01:33

V dnešním IT věku získává věta „tohle si nechej jen pro sebe“ úplně novou dimenzi. Jakmile nějakou informaci někde vyslovíte nebo napíšete, ztrácíte nad ní kontrolu. Navždy. Nemůžete totiž stoprocentně zajistit, že ji zrovna neposlouchá někdo jiný, nečte někdo jiný, nebo že tak nebude činit v budoucnu. A to ani pokud informaci skrýváte za heslem, jak se ukázalo na případu premiéra Bohuslava Sobotky a tisíců dalších „hacknutých“ lidí.

Sobotkův problém s ukradenými emaily opět oživil otázku, zda máme vůbec právo na nějaké soukromí informací? Vždyť přeci ten, kdo nedělá nic špatného, nemá co skrývat a nemůže mu tedy vadit, když mu „někdo“ čte emaily, poslouchá hovory či listuje v myšlenkách… Nebo snad ano?

Lidé, kteří bojují proti „velkému bratrovi“, za právo na soukromí, za právo na to rozhodovat si o svém majetku a svých myšlenkách podle vlastního uvážení jsou automaticky podezřelí. Prý  chtějí něco schovávat. Ale to přeci není pravda – existuje logický rozdíl mezi motivací něco skrývat a přirozenou neochotou něco odkrývat. Třeba si jen uvědomují, že jakmile informace spatří světlo světa, přestává být jejich majetkem. S informacemi jako ekonomickým statkem je to totiž velmi zajímavé.

Na rozdíl od lahve limonády, kterou když vypiju já, tak na vás nic nezbyde, nebo talíře dobrého jídla, které když sním já, tak vy budete hlady, podobné principy pro informace neplatí. Vezměme si příklad informace o včerejším výsledku hokejového zápasu. Sportovní výsledek se dozvím já a řeknu jej vám, vy jej předáte vašim přátelům, ti zas jejich přátelům. A tak dále...  A každý z nich bude mít z té samé informace užitek – zvýšenou informovanost a třeba i radost (nebo naštvání).

Pokud jsem byl na začátku informačního řetězce, měl jsem nad informací kontrolu jen do té chvíle, než ji předám vám. A myslím si, že tak by to mělo zůstat. Pak totiž můžu účinně zabránit dalšímu šíření informace jen s velkými náklady, nebo za cenu překročení zákonů. A právě v tom je ten základní argument – lidé by měli mít právo rozhodnout svobodně o tom, kdy a za jakých okolností bude ta „jejich“ informace vypuštěna do onoho nekontrolovatelného informativního věku. Protože tohle – zvolit si, kdy a komu co řeknu – bylo dlouhou dobu ta jediná jistota, kterou jsme měli.

Pokud přijmeme tezi, že každý si může číst v našich hlavách, protože ví lépe, jak nás nebo někoho jiného ochránit před námi samotnými, řítíme se do orwellovského světa. Chcete v něm žít?

Napsal(a) Aleš Rod
 


 

Kam dál?

Liberec chce dostat lidi z aut do vlaků a autobusů. Do roku 2030 chce...

čtvrtek, 21. ledna 2016, 11:19

Přispět k zastavení klimatických změn se chystá i město Liberec. Do roku 2030 by chtělo snížit emise až o čtyřicet procent. Jak...

Liberecko ztrácí vodu kvůli dolu Turów, řešení má vyjít na tři...

středa, 20. ledna 2016, 18:03

Připravované rozšíření dolu Turów v Polsku ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku. Zejména v oblasti Frýdlantska, Hrádecka a...

Do Liberce zamíří uprchlíci z Iráku. Radnice jim poskytne dva městské...

středa, 20. ledna 2016, 13:46

Dva byty vyčlenila liberecká radnice pro uprchlíky z Iráku. Těm transport a integraci v ČR garantuje česká vláda. Půjde o skupinu...

Fotopasti potvrdily výskyt rysa ostrovida v Jizerkách

úterý, 19. ledna 2016, 20:02

Fotopasti v Jizerských horách potvrdily výskyt rysa ostrovida. Vzácná kočkovitá šelma byla na severu Čech vyhubena v 18. století,...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Můžu si sáhnout, aneb věří ještě lidé na umouněné štěstí? Podle kominíka Jana Doležala ano

S kominíkem se neodmyslitelně pojí saze, štětka, ale také štěstí. Jestli se lidé při spatření kominíka i dnes chytají za knoflík, prozradil Jan Doležal, který je kominíkem přes dvacet let. Za tu dobu vyčistil stovky komínů a užil si tisíce pohledů z míst, kam se lidé běžně nedostanou.

Vždycky jsem chtěl být pilot, natáčení filmu Narušitel bylo splněním snu, říká herec Jiří Dvořák

Silný a napínavý příběh českého leteckého esa, jeho kamarádů i bezbřehou lásku k létání přináší do kin film Narušitel. Jednu z hlavních rolí ve snímku připomínajícím život armádních letců socialistického Československa si zahrál také Jiří Dvořák, kterého na premiéře filmu v pražské Kině Lucerna vyzpovídala redakce Drbny.

Nebe opět potemní. Do kin se chystá film vrtající se v krvavé historii norského black metalu

Bylo otázkou, kdy k tomu filmu dojde… Norsko, black metal, pálení kostelů, vraždy, sebevraždy. To není scénář, to je realita první poloviny 90. let. Realita, kterou známý režisér hudebních klipů Jonas Åkerlund nyní představí na filmovém plátně.