Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Mají lidé právo na soukromí informací?

 
pátek, 22. ledna 2016, 01:33

V dnešním IT věku získává věta „tohle si nechej jen pro sebe“ úplně novou dimenzi. Jakmile nějakou informaci někde vyslovíte nebo napíšete, ztrácíte nad ní kontrolu. Navždy. Nemůžete totiž stoprocentně zajistit, že ji zrovna neposlouchá někdo jiný, nečte někdo jiný, nebo že tak nebude činit v budoucnu. A to ani pokud informaci skrýváte za heslem, jak se ukázalo na případu premiéra Bohuslava Sobotky a tisíců dalších „hacknutých“ lidí.

Sobotkův problém s ukradenými emaily opět oživil otázku, zda máme vůbec právo na nějaké soukromí informací? Vždyť přeci ten, kdo nedělá nic špatného, nemá co skrývat a nemůže mu tedy vadit, když mu „někdo“ čte emaily, poslouchá hovory či listuje v myšlenkách… Nebo snad ano?

Lidé, kteří bojují proti „velkému bratrovi“, za právo na soukromí, za právo na to rozhodovat si o svém majetku a svých myšlenkách podle vlastního uvážení jsou automaticky podezřelí. Prý  chtějí něco schovávat. Ale to přeci není pravda – existuje logický rozdíl mezi motivací něco skrývat a přirozenou neochotou něco odkrývat. Třeba si jen uvědomují, že jakmile informace spatří světlo světa, přestává být jejich majetkem. S informacemi jako ekonomickým statkem je to totiž velmi zajímavé.

Na rozdíl od lahve limonády, kterou když vypiju já, tak na vás nic nezbyde, nebo talíře dobrého jídla, které když sním já, tak vy budete hlady, podobné principy pro informace neplatí. Vezměme si příklad informace o včerejším výsledku hokejového zápasu. Sportovní výsledek se dozvím já a řeknu jej vám, vy jej předáte vašim přátelům, ti zas jejich přátelům. A tak dále...  A každý z nich bude mít z té samé informace užitek – zvýšenou informovanost a třeba i radost (nebo naštvání).

Pokud jsem byl na začátku informačního řetězce, měl jsem nad informací kontrolu jen do té chvíle, než ji předám vám. A myslím si, že tak by to mělo zůstat. Pak totiž můžu účinně zabránit dalšímu šíření informace jen s velkými náklady, nebo za cenu překročení zákonů. A právě v tom je ten základní argument – lidé by měli mít právo rozhodnout svobodně o tom, kdy a za jakých okolností bude ta „jejich“ informace vypuštěna do onoho nekontrolovatelného informativního věku. Protože tohle – zvolit si, kdy a komu co řeknu – bylo dlouhou dobu ta jediná jistota, kterou jsme měli.

Pokud přijmeme tezi, že každý si může číst v našich hlavách, protože ví lépe, jak nás nebo někoho jiného ochránit před námi samotnými, řítíme se do orwellovského světa. Chcete v něm žít?

Napsal(a) Aleš Rod
 


 

Kam dál?

Liberec chce dostat lidi z aut do vlaků a autobusů. Do roku 2030 chce...

čtvrtek, 21. ledna 2016, 11:19

Přispět k zastavení klimatických změn se chystá i město Liberec. Do roku 2030 by chtělo snížit emise až o čtyřicet procent. Jak...

Liberecko ztrácí vodu kvůli dolu Turów, řešení má vyjít na tři...

středa, 20. ledna 2016, 18:03

Připravované rozšíření dolu Turów v Polsku ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku. Zejména v oblasti Frýdlantska, Hrádecka a...

Do Liberce zamíří uprchlíci z Iráku. Radnice jim poskytne dva městské...

středa, 20. ledna 2016, 13:46

Dva byty vyčlenila liberecká radnice pro uprchlíky z Iráku. Těm transport a integraci v ČR garantuje česká vláda. Půjde o skupinu...

Fotopasti potvrdily výskyt rysa ostrovida v Jizerkách

úterý, 19. ledna 2016, 20:02

Fotopasti v Jizerských horách potvrdily výskyt rysa ostrovida. Vzácná kočkovitá šelma byla na severu Čech vyhubena v 18. století,...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • FOTO: Ještěd zahalil kouř. Na hřebeni...

  • Bezmoc ve veseckém domě. Město tam dočasně...

  • V průmyslové zóně hoří odpad v potrubí

  • Pět hasičských jednotek vyráží k požáru...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Mikroplasty v pitné vodě zůstávají i po úpravě, zjistili vědci

Drobné plastové částice, které se do řek a nádrží dostávají hlavně z odpadních vod, nedokážou úpravny pitné vody zcela odstranit. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR, kteří mikroplasty našli ve vzorcích ze tří úpraven. Jak řekl ředitel ústavu a první autor studie Martin Pivokonský, nejhůře se dají odstranit velmi drobné částice o průměru do pěti mikrometrů. V litru upravené pitné vody zůstává 300 až 900 částic mikroplastů. Studii publikoval prestižní časopis Science of the Total Environment v první polovině srpna.

Zdravotnické a sociální odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR dnes vyhlásil stávkovou pohotovost. Chce, aby vláda dodržela slib o plošném desetiprocentním růstu platů v oboru od příštího roku. Dalším krokem bude podle předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové výzva zaměstnancům v nemocnicím, aby začali dodržovat počet hodin přesčasů daný zákoníkem práce. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ve čtvrtek sdělil, že s rozhodnutím odborů nesouhlasí. Platy ve zdravotnictví podle něj rostly o 30 procent za posledních pět let.

Přesolené vegety aneb čím si doopravdy dochucujeme jídlo

Zeleninové kořenicí směsi jsou běžnou součástí mnoha jídel. Profesionální kuchaři se použití umělých dochucovadel většinou brání, ale laici k nim bývají shovívaví. Vědí však, co všechno si se žlutým práškem přisypou do hrnce? Spotřebitelský časopis dTest porovnal složení 18 univerzálních ochucujících přípravků se sušenou zeleninou. Zjistil, že v průměru obsahují téměř 60 procent soli, ale jen 20 procent zeleniny.