Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Zeman na straně Chrastavy. Polsko a tehdejší Československo vůči sobě nemají žádné územní nároky, řekl

 
pátek, 26. února 2016, 17:16

Polsko nemá podle Miloše Zemana vůči České republice žádné oprávněné územní nároky. To je ve zkratce obsah dopisu, který adresoval prezident chrastavskému starostovi Michaelu Canovovi. Právě šestitisícová Chrastava má Polsku „dát“ zhruba 50 hektarů na Horním Vítkově a to i přesto, že území nikdy Polsku nepatřilo.

„Napsal jsem mu, že existuje mezinárodní smlouva mezi Polskem a tehdejším Československem o tom, že obě země vůči sobě nemají žádné územní nároky. Jakákoliv změna státních hranic vyžaduje změny ústavního zákona, to znamená kvalifikovanou většinu v poslanecké sněmovně a senátu,“ řekl na dnešní tiskové konferenci v Jilemnici prezident Miloš Zeman.

Ministerstvo vnitra je ale opačného názoru a dotčené obce už minulý rok obeslalo se seznamem pozemků, které mají připadnout Polsku v rámci vypořádání více než 50 let starého územního dluhu. Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.

Krajští radní se v prosinci postavili za Chrastavu, Bulovku a Dolní Řasnici, jejichž pozemky navrhuje ministerstvo vnitra k vypořádání použít. Nejlevnější a také nejpřijatelnější by bylo finanční narovnání a to kraj preferuje, řekl dříve hejtman Martin Půta. Podle předsedy vlády probíhá ze strany ministerstva vnitra posuzování právního stavu této záležitosti a vyhodnocování vhodných ploch poté, co koncem minulého roku obdrželo stanoviska krajů a dotčených měst a obcí. O územním vyrovnání jednal v únoru také hejtman s premiérem Bohuslavem Sobotkou.

"Pro lidi je nesrozumitelné to, že se mají vracet nějaké pozemky po 60 letech," uvedl Půta. Podle něj se tehdy výměny týkaly zejména Moravy. Navrhované pozemky z Liberecka nikdy nebyly součástí Polska. Půta zároveň upozornil, že cena pozemků, které chce vnitro nabídnout Polsku je nižší, než kolik bude stát geometrické zaměření a posun hraničních znaků. I to je podle něj důvod, proč by podle něj měl stát jednat s Polskem o finančním vyrovnání.

„Vesměs jde o lesní pozemky ve správě Lesů ČR. S ohledem na to, že Liberecký kraj i obce na jeho území nadále preferují pouze takové řešení, které nebude znamenat jakékoliv zásahy do katastrů obcí ani zahrnovat jakékoli změny státní hranice mezi ČR a Polskou republikou, rada kraje s předloženým návrhem možných kompenzačních ploch nesouhlasí,“ uzavřel Martin Půta.

Kam dál?

Liberecký investiční fond koupil pivovar v Jablonci, vařit pivo se...

pátek, 26. února 2016, 11:20

Liberecká společnost LIF, která je mimo jiné vlastníkem Pivovaru Svijany, Pivovaru Rohozec nebo náchodského Primátora, koupila...

Kamarádi připravili pro závodníka Jiřího Bergra překvapení v obřadní...

pátek, 26. února 2016, 10:42

Jubileum je zapotřebí pořádně oslavit a jestli je to v den narozenin nebo s několikaměsíčním předstihem, je už jedno. Pořádné...

Třídenní cesta Miloše Zemana po Libereckém kraji pokračuje v Lomnici...

pátek, 26. února 2016, 08:31

Miloš Zeman má před sebou poslední den své cesty po Libereckém kraji. V pátek zajede prezident do Lomnice nad Popelkou a...

Zeman: O vystoupení Česka z EU by mělo rozhodovat referendum

čtvrtek, 25. února 2016, 18:40

Přes své kritické postoje k Evropské unii nesouhlasí prezident Miloš Zeman s názory, že Česko by z ní mělo vystoupit. Pokud by se...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • FOTO, VIDEO: Přívalový liják spláchl část...

  • Za smrt chlapce v bazénu půjde plavčík k...

  • FOTO, VIDEO: V centru Liberce hořelo. Hasiči...

  • Lesy ČR podaly kvůli nepořádku po...

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?