Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

ANKETA: Co máte nejraději na Velikonocích?

 
středa, 23. března 2016, 15:57

Velikonoce jsou za rohem a my jsme pro vás dnes připravili tematickou anketu. A taky jsme zjistili něco málo o velikonočních tradicích, tak hlasujte!

Velikonoční volno

Velikonoce bere hodně lidí, tedy nejvíce v těch velkých městech, také jako takovou jarní dovolenou. Dříve jsme měli jen tři volné dny k odpočinku, ale letos k těmto svátkům přibyl čtvrtý volný den, a tím je Velký pátek, který připomíná smrt Ježíše Krista. Prodloužený víkend si lidé nejvíce užívají odpočinkem a některé ženy se zase vrhnou k velkému jarnímu úklidu a gruntování celého bytu. K velikonočnímu volnu ale také patří třeba návštěva rodiny, cestování na výlety anebo také první jarní grilovačka.

Svátky jara

Velmi často jsou Velikonoce spojovány s příchodem jara. A není divu, svátky jara se slavily ještě dříve než Velikonoce. Oslavují dobu, kdy se příroda znovu probouzela k životu, vše začíná kvést a zelenat, přichází oteplení a delší světlo přes den. Svátky jara se kdysi spojily s křesťanskými svátky a ukřižování Ježíše Krista. Takže se vlastně spojily pohanské tradice s těmi křesťanskými. Dnes je slavíme hlavně jarní výzdobou, pečením beránka, barvením vajíček.

Pečení a pojídání sladkostí

Na Velikonoce je jednou z největších tradicí péct beránka a mazanec. Beránek totiž symbolizuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. V křesťanství je zase beránek symbol Ježíše Krista, protože byl jako beránek obětovaný za spásu světa. Dnes by pečený beránek neměl chybět na žádném stole o velikonočních svátcích. Dnešní velkou tradicí je také rozdávání všelijakých sladkostí, čokoládových vajíček, zajíčků a další dobrot hlavně pro malé koledníky.

Alkohol - slivovice, zelené pivo, vaječný likér

Pro ty starší koledníky je velmi oblíbenou tradicí si po každém vyšlehání ženy, za odměnu připít, nejlépe dobrou domácí slivovicí. Tato tradice ale nejspíš nevznikla kdysi dávno, jako ty ostatní, ale až postupem času si ji muži vypěstovali tak nějak sami.

Šlehání holek pomlázkou

Pomlázka k Velikonocům bezpochybně patří, ať už třeba jen jako dekorace do vázy nebo k tradičnímu vyšlehání dívky. Název pomlázka vznikl od slova (po)mlazení neboli omlazení, všichni koledníci by měli mít upletenou pomlázku z mladého a zdravého proutí, které šleháním ženě předávají. Pověsti praví, že ženy jsou na Velikonoce vyšlehány, aby byly po celý rok zdravé, mladé a uschovaly si svou plodnost. Jako symbol nového života pak muži za odměnu dostanou vajíčko.

Barvení vajíček

Symbol vejce je od pradávna symbol života, plodnosti a vděku, v dávných dobách se vajíčkům přisuzovala magická moc, která se zvyšovala barvením. Vajíčka se zdobila nejen při jarních obřadech, ale také při narození, svatbě a při pohřbech. Už ve starém Egyptě se darovala vajíčka jako symbol a zárodek nového života, které samotné vajíčko obsahuje. S lidovou tradicí pak vzniklo zdobení vajíček neboli kraslic, což je červené velikonoční vejce.

Návštěva kostela


Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, kdy se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterému prý došlo tři dny po jeho ukřižování. Tento den tradičně spadá na pondělí. K náboženským velikonočním tradicím patří návštěva kostela, kdy se lidé scházejí za účelem komunikace s Ježíšem a božstvem.

 

Anketa

Co máte na Velikonocích nejraději?

 
 
26%
 
 
 
54%
 
 
 
3%
 
 
 
3%
 
 
 
0%
 
 
 
3%
 
 
 
13%
 
 
Celkem hlasovalo 39 čtenářů.
 
Napsal(a) Adéla Veselá | Foto wikimedia, flickr, pixabay
 


 

Kam dál?

Lucie Bílá si k narozeninám vyrazila vlastní portrét do zlata

středa, 23. března 2016, 15:33

Lucie Bílá si dnes v Jablonci vyrazila k narozeninám vlastní portrét do unce zlata. Medaile s jejím portrétem je další ze série...

Rekonstrukce vrátila zámku Svijany podobu ze 17. a 18. století

úterý, 22. března 2016, 17:37

Do podoby ze 17. a 18. století se po letech vrátil zámek ve Svijanech na Liberecku. Zmizely nevzhledné přístavby a byly obnoveny...

Nevíte, co číst? Zkuste rande s knihou naslepo

pondělí, 21. března 2016, 11:05

Jestli zrovna dumáte nad tím, co si přečíst a nemůžete na nic přijít nebo se jen nemůžete rozhodnout, máme pro vás tip. V...

V Jablonci zahájí jarní úklid v pondělí, potrvá devět týdnů

neděle, 20. března 2016, 14:09

Jarní úklid po zimě začne v podhorském Jablonci nad Nisou v pondělí. Potrvá devět týdnů a stát bude skoro čtyři miliony korun....

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Málo parkovacích míst a úbytek klientů,...

  • Vichřice na Liberecku: vlak narazil do...

  • Liberec jako centrum drogové mafie? Ve městě...

  • Přepadl několik heren, policie po něm pátrá,...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Příběh legendárních Lužánek oblétne svět. Dokument získal nominaci na filmový festival v Mexiku

Od památné fotbalové rozlučky Petra Švancary, kdy Lužánky po letech ožily energií desítek tisíc fanoušků, sice uběhly už více než tři roky, příběh legendárního fotbalového svatostánku ale tentokrát doslova obletí svět. Dokumentární film Stadion Tomáše Hlaváčka byl totiž nominován na mezinárodní festival dokumentárních filmů v Mexiku. Na International Documentary Film Festival of Mexico City (DocsMX) ho budou 14. až 16. října promítat dokonce třikrát.

Úroveň informační a digitální gramotnosti na školách? Neuspokojivá, přiznává ministerstvo

Jaká je úroveň digitální gramotnosti a výuky IT na českých základních a středních školách? Podle poslední zprávy České školní inspekce neuspokojivá, což přiznává také ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Příliš nepřesvědčili ani průzkumy a testy, které ukázaly na řadu nedostatků. Podle ministerstva by ale mohlo svítat na lepší zítřky.

Tisíce dětí potřebují pomoc zemí jako Česko. Nápad s 50 sirotky ale poškodily chyby organizátorů

Mediální jiskření kolem přijetí či nepřijetí „50 syrských sirotků“ v posledních dnech pomíjelo podstatný fakt: V první fázi mělo jít především o politické gesto, ne o propracovaný plán. Europoslankyně Michaela Šojdrová chtěla, aby český parlament projednal usnesení k přijetí omezeného počtu dětí zasažených válečnými konflikty. Iniciativa ale utrpěla už na začátku komunikačními chybami těch, co ji vymysleli.