Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Důchody zřejmě porostou o 300 korun, shodly se na tom vládní strany

 
neděle, 18. září 2016, 19:26

Důchodci si od ledna příštího roku zřejmě přilepší o 300 korun měsíčně, shodují se na tom vládní strany. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) dnes uvedl, že našel v rozpočtu financí potřebných 3,5 miliardy korun. Návrh na navýšení předloží vládě. Kabinet se tak ve středu bude zabývat hned dvěma předlohami. O 300 korun chce přilepšit penzistům i sociální demokracie, dosavadní koaliční dohoda nicméně hovořila pouze o růstu o 200 korun. Návrh ministerstva práce tak přináší dvě varianty.

Vicepremiér uvedl, že zvýšení důchodů pro příští rok o 300 korun avizoval letos v březnu. "Plánované peníze mi ale vzaly ČSSD s KDU-ČSL na zbytečně vysoké navýšení rozpočtu pro vědu a výzkum," řekl. Na Babišův slib opakovaně upozorňovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). "Jsem ráda, že po měsících hádek, kdy já chtěla 300 korun a on jen 200 krun, si vzpomněl na svůj slib," uvedla Marksová na twitteru po Babišově zprávě.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) novinářům řekl, že navýšení o 300 korun navrhla Marksová a má v tom podporu sociální demokracie. Vládní partneři, kteří se dnes shodli v tom, že dovládnou v řádném mandátu, se tak před krajskými a senátními volbami přetahují, kdo důchodcům přidá. "Když se ekonomice daří, mají z toho těžit všichni," přivítal návrh i předseda opoziční ODS Petr Fiala. Novinářům řekl, že vláda by ale měla pamatovat také na budoucí vývoj důchodového systému.

Návrh na vyšší valorizaci chce Babiš předložit vládě ve středu, kdy bude projednáván i rozpočet pro příští rok. Do vlády jde také návrh Marksové, který uvádí dvě varianty růstu důchodů v příštím roce, a to o 200 korun měsíčně a o 300 korun měsíčně.

Marksová v návrhu na zvýšení penzí od ledna 2017 předpokládá, že základní výměra důchodu se zvýší o 110 korun na 2550 korun, procentní výměra tak může vzrůst o 0,4 až 2,2 procenta. V nejvyšší variantě by to znamenalo celkový růst průměrného starobního důchodu až o 308 korun na 11.745 korun. Nárůst podle koaliční dohody znamená růst procentní výměry o jedno procento. To by se na průměrném důchodu projevilo zvýšením o 200 korun na 11.637 korun.

Pokud dostanou penzisté o 300 korun měsíčně víc, dostane se poměr těsně nad hranici 40 procent k průměrné mzdě. "Odhaduje se, že v důsledku očekávané velmi nízké inflace v roce 2016 vzroste v tomto roce reálná hodnota průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu o 0,2 procenta a v roce 2017 o 1,4 procenta. Relace průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě se odhaduje v roce 2017 na úrovni 40,1 procenta (52,9 procenta k čisté mzdě), to je o 0,4 procentního bodu méně než v roce 2016," uvádí ministerská zpráva.

Důchody se v Česku podle zákona zvyšují vždy od ledna, a to o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Tyto ukazatele za poslední období byly nízké, takže měsíční penze letos vzrostla v průměru o 40 korun. Zákonodárci proto přidali důchodcům jednorázově pro tento rok 1200 korun navíc.

O možnosti jednorázového příspěvku pro příští rok ve stejné výši, pokud se na to díky vývoji ekonomiky najdou peníze, hovořila v kombinaci s valorizací o 200 korun koalice od jara. Proti vystupovaly odbory, za výhodnější pro důchodce má řádnou valorizaci i premiér, příští navýšení by totiž příspěvek nereflektovalo.

Pokud vláda schválí třísetkorunové navýšení důchodů, plně využije nově nabytou pravomoc zvyšovat bez souhlasu Parlamentu důchody, pokud je jejich růst podle pravidel nízký o nanejvýš 2,7 procenta. Vláda měla v minulosti možnost schválit i vyšší než zákonnou valorizaci. Novela to ale před několika lety zrušila. Předchozí kabinety využily podle dostupných informací toto právo za 15 let jen třikrát.

Na důchody Česká správa sociálního zabezpečení loni vydala podle statistické ročenky 386 miliard korun, z toho většinu (315 miliard korun) na důchody starobní. Meziročně bylo třeba na starobní důchody o devět miliard více. Celkem starobní důchody pobíralo 2,37 milionu lidí.

Napsal(a) ČTK

Kam dál?

Liberecký kraj chystá rekonstrukci druhé budovy bývalého "výzkumáku"

neděle, 18. září 2016, 11:25

Liberecký kraj připravuje rekonstrukci i druhé z budov bývalého VÚTS (dříve Výzkumný ústav textilních strojů). Těsně před volbami...

Začíná sezona nedělních pohádek u Fryče

sobota, 17. září 2016, 10:56

Maminky, tatínci, babičky, dědečci, pozor, blíží se první z nedělních pohádek nové sezóny. Tuto neděli 18. září opět od 16 hodin...

Markus Lüpertz se stal čestným občanem ve svém rodišti, v Liberci

pátek, 16. září 2016, 17:56

Čestné občanství za mimořádné zásluhy o umění a reprezentaci Liberce včera obdržel německý umělec Markus Lüpertz. V Liberci se...

Zchátralý zámek Stvolínky bude v sobotu mimořádně přístupný

pátek, 16. září 2016, 12:21

Zchátralý zámek Stvolínky na Českolipsku bude v sobotu mimořádně přístupný veřejnosti. Do jedné z nejohroženějších památek...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Policie zasahovala v libereckém dopravním...

  • Liberečtí policisté pátrají po třináctileté...

  • Pozor, v pondělí se opět uzavře průtah...

  • Nehoda před Libercem. Do odstaveného kamionu...

 
 

O čem píše Drbna.cz

Babiš žaluje slovenský list Nový Čas, žádá milion eur

Český premiér Andrej Babiš podal žalobu na vydavatele nejčtenějšího slovenského listu Nový Čas za článek z rozhovoru s bývalým příslušníkem československé Státní bezpečnosti (StB) Jánem Sarkocym, který Babiše označil za vědomého spolupracovníka StB. Babiš žádá omluvu a milion eur (25,4 milionu korun). Spolu s Novým Časem zažaloval i Sarkocyho, napsal dnes list. Babiš spolupráci s StB dlouhodobě odmítá. Slovenský soud letos v lednu v obnoveném líčení v souladu s loňským verdiktem ústavního soudu ale zamítl jeho žalobu, že je v archivních svazcích StB veden jako její agent neoprávněně.

Svoboda tisku loni podle Reportérů v Evropě utrpěla, také v ČR

Míra svobody tisku se loni nejvíce snížila v Evropě. Vyplývá to z každoroční zprávy mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF), o které informovala agentura DPA. Na starém kontinentu se nachází čtyři z pěti zemí, které se v jejím dnes zveřejněném žebříčku svobody médií údajně nejvíce propadly. Je mezi nimi i Česká republika - vedle Malty, Slovenska a Srbska. Největší svobodu poskytuje médiím Norsko, následované Švédskem, Nizozemskem a Finskem. Na opačném konci žebříčku jsou Severní Korea, Eritrea a Turkmenistán.

Pražští radní podpořili zbourání poškozeného Libeňského mostu

Pražští radní podpořili zbourání Libeňského mostu. Na jeho místě má vzniknout nový. Zbourání musí ještě potvrdit pražští zastupitelé. S návrhem na demolici souhlasilo sedm z 11 radních z řad ANO a ČSSD, bourání nepodpořili zástupci Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN).