Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Hlavní problémy kostela v Jindřichovicích? Střecha, krovy a vlhké zdivo

 
úterý, 13. prosince 2016, 10:29

Není to tak dlouho, co se v Jindřichovicích pod Smrkem rozhodli zachránit kostel. Jejich sen? Mít z něj místo pro setkávání, kulturní akce, zkrátka nový středobod obce. Jenže kostel už je řadu let ve špatném stavu, který nikdo neřešil, obec si tak nechala udělat stavebně historický průzkum a výsledek je očekávaný.

„V současné době je kostel v havarijním stavu. Kompletní stavebně historický průzkum bude sloužit jako předprojektová příprava obnovy kulturní památky,“ zmínil na webu obce místostarosta Jindřichovic Luboš Salaba.

A co vlastně průzkum odhalil? Největším problémem je střecha. „Nejprve doporučuji řešit nejvážnější závadu. Tou je havarijní stav konstrukce krovu, střechy a souvisejících konstrukcí,“ řekl autor průzkumu Miloslav Semerák. Krov přitom podle něj pochází už z roku 1717 a dovnitř kostela zatéká střešní krytinou, která není v dobrém stavu. I díky tomu jsou části krovu uhnilé, což ovlivňuje i strop kostela, který se pod pohybujícím se krovem také prohýbá.

Odvlhčení zdiva i nová fasáda

Jindřichovice tak čeká spousta práce a hlavně shánění peněz. Po vyřešení střechy a krovu by pak totiž měly přijít na řadu další práce – zajištění oken a dveří, odvlhčení zdiva a pak také nové fasády a nakonec i úpravy interiéru.

Na kostel přitom více než sto let nikdo pořádně nesáhl. Například poslední oprava omítky proběhla v roce 1906 a elektroinstalece byla zavedena o šest let později, od té doby probíhaly už jen udržovací práce.

Kostel Nejsvětější Trojice je nejspíš středověkého původu. První zmínku o něm najdeme v matrice míšeňské diecéze z roku 1346. Své současné rozměry dostal kostel mezi roky 1717 – 1729. Současná podoba střechy pak pochází z roku 1883.

Přispějte na záchranu

Stavebně historický průzkum přišel na 22 500 korun, Liberecký kraj přispěl částkou 15 500, zbytek zaplatila sama obec.

Přispět na záchranu kostela můžete i vy. Obec má transparentní účet právě na obvovu této památky. Jeho číslo je 35-0985040399/0800.

Celý stavebně historický průzkum kostela i s řadou fotografií najdete tady

Vizitka autora

 

Luboš Vrabec

šéfredaktor portálu Liberecká Drbna
kontakt: sefredaktor@libereckadrbna.cz

Liberecká Drbna je v pořadí třetím z regionálních zpravodajských webů projektu ČeskáDrbna.cz.

 
Foto Kamila Kolaříková

Kam dál?

V Libereckém kraji v noci mrzlo, na Jizerce naměřili minus 15

úterý, 13. prosince 2016, 08:58

V noci teploty v Libereckém kraji klesly pod minus pět stupňů Celsia, na Jizerce v Jizerských horách bylo dokonce minus 15...

Mladý liberecký kuchař vyhrál na největší slovenské gastronomické...

pondělí, 12. prosince 2016, 15:15

Velká postava české gastronomie možná vyrůstá v Liberci. Mladý kuchař Jan Žídek totiž po listopadovém úspěchu na Olima Cup 2016...

Tramvají se opět rozezní vánoční koledy. Zazpívejte si s bývalými...

pondělí, 12. prosince 2016, 14:06

Nečekané zpestření běžného cestování v adventním čase městskou hromadnou dopravou bude čekat na cestující tramvají EVO2. Na trasu...

Odbory na České poště vyhlásily na 19. prosince stávku

pondělí, 12. prosince 2016, 13:08

Tři menší odborové svazy České pošty vyhlásily na 19. prosince dvouhodinovou výstražnou stávku. Protestu kvůli požadavku na...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • FOTO, VIDEO: Přívalový liják spláchl část...

  • Za smrt chlapce v bazénu půjde plavčík k...

  • FOTO, VIDEO: V centru Liberce hořelo. Hasiči...

  • Lesy ČR podaly kvůli nepořádku po...

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?