Seriál Z kanclu kolem světa – Díl 2. – Čína

Pondělí, 6. února 2017, 15:44

V novém dílu cestovatelského seriálu partičky travel4ever.cz se podíváme do Čínské lidové republiky. Budeme jezdit rychlovlaky, mluvit rukama i nohama, jíst škorpióna, cvičit Kung-Fu v Šaolinském chrámu, nebo pochodovat s čínskou turistickou skupinou po opuštěných částech národní chlouby, Velké čínské zdi.

Premium

Co jsme o Číně nevěděli?

První překvapivou věcí byla celkem složitá žádost o turistické vízum do Číny. Museli jsme o něj zažádat osobně na ambasádě v Praze a bylo nutné doložit velké množství nejrůznějších dokumentů a potvrzení. Požadovali doložit též rezervace letenek a představit přesný plán našeho pobytu v Číně včetně rezervací hostelů. Po samotném příjezdu do Číny nás překvapilo, jak málo lidí mluví anglicky. Ani „hello“ neuměl říct opravdu téměř nikdo, až na pár světlých výjimek recepčních hostelů. Např. koupě jízdenky na nádraží byla vždy velkým dobrodružstvím. Obdržíte kousek papíru s čínskými znaky a vůbec nevíte, kam máte jít, kam jedete, ani kde máte vystoupit. Cestování v Číně je proto taková nekončící hra. Zaskočily nás i zvyky některých Číňanů, kteří neustále chrchlají, plivou kolem sebe a to i na koberec, nekompromisně vás předběhnou v každé frontě, nebo si vedle vás zapálí cigaretu v uzavřeném autobusu či vlaku.

ČTĚTE VÍCE: Partička z Liberecka obletěla celý svět. Cesta jim trvala dva roky

Co navštívit?

Čína je obrovská země, a proto je dobré si pořádně rozmyslet, kam se chcete podívat. Určitě doporučujeme Jihočínskou krasovou oblast, která se nám líbila nejvíce. Naleznete tam nádherné zelené kopce, údolí řeky Li a rýžové terasy Dračí páteře. Výlety do okolí můžete uskutečnit z měst Guilin a Yángshuò. Naším dalším oblíbeným místem byl slavný Šaolinský klášter. Komplex je obklopeno horami a má díky cvičícím školám Kung-Fu jedinečnou atmosféru. Jedním mnichem jsme byli dokonce pozvání k hodině ranního cvičení a bylo to skvělé. Za návštěvu určitě stojí i nedaleké jeskyně Tisíce Buddhů v Longmenu. Klasikou v Číně je Terakotová armáda, která ovšem nebyla na naší trase. Navštívili jsme však Peking, který je nádherný, pokud není zrovna celý zahalen do smogu. Bohužel bývá smogová situace v celé Číně velmi častá. Peking je nejlepším místem pro výpady na největší památku Číny – Velkou čínskou zeď!

Jak cestovat?

Cestování v Číně na vlastní pěst je poněkud náročnější, ne však nemožné. Je dobré mít s sebou průvodce, ve kterém jsou názvy míst napsány též v čínštině. Poté už stačí jen názvy ukazovat a mluvit klidně česky. Je to úplně jedno. Většinou si můžete od někoho z hostelu nechat poradit cestu, nebo napsat nějakou zprávu na papír. Větší vzdálenosti jsme cestovali vlaky, kterých je v Číně několik typů. Několikrát jsme jeli pomalejším lůžkovým vlakem, který byl sám o sobě velkým zážitkem. Musíte se nasoukat do jedné ze tří paland. Lůžko úplně u stropu je nejlevnější, neboť nemá žádný prostor na zavazadlo. Ve vlaku je většinou nízká úroveň hygieny. Pokud nenastoupíte na konečné stanici, počítejte s tím, že vaše prostěradlo už bude použité. Je proto dobré mít svůj spacák. S horkou vodou na zalití nudlí počítat můžete vždy. Naprosto odlišný styl cestování je pomocí nejmodernějších rychlovlaků. Vlak je pohodlný, luxusní, čistý a jede přes 300 km/hod. Je ale také asi pětkrát dražší, a proto s ním cestují jen bohatší Číňané. Za necelých 7 hodin jsme ujeli vzdálenost jako z Prahy do Moskvy! Na kratší vzdálenosti jsme zase využívali lokální autobusy a uvnitř měst většinou nějaká malá vozítky, nebo jsme raději šli pěšky, abychom se nemuseli s nikým dohadovat. Cenu musíte vždy dobře usmlouvat!

Co jíst?

Jídlo v Číně vypadá velmi odlišně než jídlo od „Číňanů“, na které jsme zvyklí u nás. Většinou lidé připravují prostší pokrmy. Základem jsou samozřejmě rýže nebo nudle, do kterých je přidáno několik zelených listů ze zahrádky, občas rajče a pár kostí s nicotnou porcí masa, spíše na olíznutí. To je strava běžných lidí, zejména na vesnicích. Samozřejmě ve městech můžete najít i restaurace s bohatším sortimentem, které se nám zdály poněkud drahé. Obecně jsme v Číně čekali ceny nižší. Jednou jsme si koupili např. kuře na špejli. Po několika kousnutích se ukázalo, že kuřecí kůže je nadívaná pouze rýží. Všechno maso bylo vybráno a použito jinde. „Tam není žádný maso! To si snad dělaj srandu!“, pozastavovali jsme se nad koupeným „masem“. Velkým zážitkem byla též návštěva tržnice v Pekingu, kde prodávali snad úplně vše. Mezi hady, divně páchnoucími červenými ptáky, ještěrkami, mořskými hvězdicemi, tarantulemi, larvami a další havětí jsme zvolili praženého škorpiona. Po této zkušenosti musím říci: „Už nikdy víc! Tu hmyzí chuť cejtím ještě dneska.“

ČTĚTE VÍCE: Seriál Z kanclu kolem světa – Díl 1. – Hongkong

Jaký byl náš nejsilnější zážitek z Číny?

Silné zážitky jsme v Číně zažívali každý den a to hlavně díky tomu, že nám nikdo nerozuměl. Chtěli jsme se např. vypravit na Velkou čínskou zeď, jak jinak než s pomocí místní dopravy. V hostelu nám to silně nedoporučovali a tvrdili nám, že se určitě ztratíme. A měli pravdu! Musel se totiž asi dvakrát změnit autobus, což se bez znalosti jazyka ukázalo téměř nemožné. Podle navigace v mobilu jsme viděli, že jsme se ocitli v úplně jiném náhodném městě. Kolem byly stovky pingpongových stolů, na kterých trénovala snad celá Čína. Možná jsme ještě dostatečně nezdůraznili, že v Čínské lidové republice žije asi 1,5 miliardy lidí, a proto jsou lidé prostě všude. Nevěděli jsme, jak dál, když jsme naštěstí potkali turistickou skupinu asi deseti Číňanů. Podle oblečení jsme vytušili, že jdou někam do přírody. Opět jsme zapojili ruce a nohy, abychom se domluvili a oni nás nakonec vzali na nádherný opuštěný úsek Velké čínské zdi. Nepotkali jsme tam žádného turistu a nezaplatili ani jeden čínský juan. S našimi novými kamarády jsme tak strávili úžasný den pochodováním po jednom z nových sedmi divů světa (viz celosvětová anketa ze dne 7.7.2007). Byli jsme rádi, že jsme uprchli davům turistů na komerčním úseku zdi a zároveň ušetřili nějaké peníze. Večer jsme se pak všichni společně vrátili zpět do Pekingu.