Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Dnes je Evropský den tísňové linky 112

 
středa, 11. února 2015, 14:45

Tísňová linka 112. Slouží k záchraně lidí v tísni, nebo k zábavě nejen dětí? Statistiky mluví jednoznačně pro druhou možnost. Tísňová linka 112 letos slaví dvacáté čtvrté narozeniny. V České republice pomáhá již dvanáct let. Jak funguje a jak správně hlásit mimořádnou událost? Pojďme si to shrnout. Dnes je totiž evropský den tísňové linky 112.

Slavíme Den hasičů, Mezinárodní den boje proti popáleninám, Světový den vody a mnohé další svátky a významné dny.  Svůj den si tedy zaslouží i evropská linka tísňového volání 112. Dnes je 11. února neboli 11.2. Když spojíme obě jedničky v datumu s dvojkou, dostaneme číslo 112,číslo tísňové linky. Právě proto byl tento den vybrán jako celoevropský den tísňové linky 112.

Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 v současnosti slouží nejen půl miliardě občanů ze všech 28 členských států EU, ale je zavedeno také v Rusku, Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku, Turecku, v Jižní Africe a na Islandu. V některých zemích je číslo 112 jediným tísňovým číslem.  Budete-li volat číslo 112 v Andoře, dovoláte se Horské službě.

Historie tísňové linky 112 se začala psát v roce 1991, kdy Rada Evropských společenství vydala rozhodnutí č. 91/396/EEC ze dne 29. července 1991 o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 ve všech členských státech. Na vytvoření společné tísňové linky se tedy evropské státy dohodly již před více než dvaceti lety. Přesto se ještě Evropanům úplně do paměti nevryla. Povědomí o evropském čísle tísňového volání 112 se značně liší v závislosti na členském státě.

Podle výzkumu Eurobarometr z roku 2013 pouze v pěti členských státech správně identifikovalo číslo 112 více než 50% respondentů.  Mezi nimi i Česká republika.  Avšak méně než pětina respondentů členských států neměla o lince 112 povědomí.

Proto je třeba si toto jednoduché číslo stále připomínat. Budou to dnes dělat i tam, odkud rozhodnutí o zřízení celoevropské linky tísňového volání vzešlo - tedy v belgickém Bruselu. V rámci oslav se v Bruselu do červeného kostýmu s čísly 112 na hrudi oblékne také Manneken Pis – čůrající chlapeček.

Počátky budování tísňové linky 112 v České republice sahají až do roku 1996. V roce 2003 byla linka 112 zprovozněna ve všech telefonních sítích na území České republiky. Letos je to tedy již dvanáct let od doby, co začala tísňová linka 112 fungovat na celém území našeho státu.

Příjem tísňových volání na číslo 112 zajišťuje Hasičský záchranný sbor příslušného kraje. V roce 2014 přijali například hasiči Jihomoravského kraje 336 364 volání, z toho 289 214 na linku 112. Je to téměř o 50 000 hovorů více než v roce 2013. Ve většině případů jde o zneužívání linky.

Počet těchto hovorů se každoročně pohybuje kolem sedmdesáti procent. Volající jsou všech věkových skupin, zneužívání linky tedy nemají na svědomí pouze děti. Přesto apelujeme na rodiče, aby malým dětem nedávali telefon na hraní. Byť v něm není SIM karta.

A kdy předně volat tísňovou linku 112? Použití jednotného evropského čísla tísňového volání je výhodné především v případě rozsáhlejších událostí, při kterých je potřeba zásah více složek integrovaného záchranného systému. Dále pro cizojazyčné volající nebo v případě, kdy si volající není jistý, která složka by měla jeho tísňovou situaci řešit nebo si nemůže vzpomenout na její národní číslo.

V případě, kdy volající ví, na kterou složku se chce obrátit a zná její telefonní číslo, je určitě vhodnější volit národní číslo tísňového volání této složky, např. 150, 155 nebo 158.

Napsalo Telefonní centrum tísňového volání Brno

 


 

Kam dál?

60 milionů poprvé! Chrastavské lázně jdou do dražby

středa, 11. února 2015, 12:33

Termální lázně zkrachovalé společnosti Dům pohody v Chrastavě na Liberecku jdou do dražby. Licitace začne na 59,9 milionu korun,...

Pletivo polapilo srnku, vyprostit ji museli až hasiči

úterý, 10. února 2015, 14:08

Nejen o lidské životy bojují hasiči. Například profesionálové z Jablonného v Podještědí včera dopoledne dostávali ze sevření...

Ještěd navštívilo během víkendu asi 4500 lyžařů

neděle, 8. února 2015, 16:31

Na návštěvnosti lyžařských areálů v Libereckém kraji se o víkendu podepsalo počasí. Slunečná sobota přilákala do hor tisíce...

Zastaralé vodovody a kanalizace se dočkají rekonstrukce

neděle, 8. února 2015, 08:56

Severočeská vodárenská společnost (SVS) plánuje letos v Libereckém kraji do oprav a modernizace infrastruktury investovat přes...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Málo parkovacích míst a úbytek klientů,...

  • Přepadl několik heren, policie po něm pátrá,...

  • Liberec jako centrum drogové mafie? Ve městě...

  • Vichřice na Liberecku: vlak narazil do...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

ANALÝZA: V určitých situacích nemá zvýšení minimální mzdy žádné negativní dopady

Zvyšování minimální mzdy je jedním z oblíbených ekonomických nástrojů zvláště levicových stran. Ty tvrdí, že zvýšení mzdy povede ke zvýšení útrat a tím že dojde ke stimulaci ekonomiky. Naproti tomu kritici tvrdí, že zvýšení minimální mzdy vede ke zvýšení nezaměstnanosti i cen. Studie, vycházející ze zkoumání 7 zemí střední a východní Evropy a Dánska, kterou Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) vypracovalo ve spolupráci s Lithuanian free market institute a dalšími mezinárodními organizacemi ukazuje, že pravdu někdy mají obě strany.

Zákon jako bič na média. Evropští novináři varují před likvidačními pokutami za „zneužití obchodního tajemství“

Bez větší pozornosti prošla českým parlamentem novela zákona o ochranných známkách. Její součástí je i mnohem stručnější paragraf o ochraně know-how a obchodního tajemství. Vedlejším efektem by mohl být i způsob, jak hrozbou vysokých pokut zkomplikovat práci zejména investigativním novinářům.

PRŮZKUM: Obyvatelé krajů hodnotí nejlépe hejtmana Bernarda z ČSSD

Obyvatelé krajů hodnotí nejkladněji působení plzeňského hejtmana Josefa Bernarda (ČSSD), kdežto nejméně pozitivně jihomoravského hejtmana Bohumila Šimka (ANO). Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury STEM/MARK. Bernarda kladně ohodnotila více než polovina obyvatel, Šimka jen asi třetina. Do průzkumu zařadila agentura i pražskou primátorku Adrianu Krnáčovou (ANO), která měla ještě horší výsledek než Šimek. Kladně ji ohodnotila jen čtvrtina dotázaných.